Prophecy / Dramione

4. Kapitola

„Říkáš naprosté nesmysli Ronalde" zamračila se Hermiona na svého zrzavého přítele se kterým opravdu poslední dny nebyla rozumná řec

„No jasně nesmysli, mne jako nesmysl přijde že sám Malfoy byl jen tak u tebe v kanceláři" rozhodil rukami
„Rone nech toho" zamračil se Harry protože už ho to taky nebavilo
„Je úplně jasný že spolu mate něco víc ale on tě jenom využívá pro tvoje postavení a jméno Hermiono! Je to bývali smrtijed který se chce dostat opět vrchol!" Zvýšil hlas Ron, nad tím pozvedla obočí. Jediné co s Malfoyem měla společného bylo jméno v papírech! Věděla co k ni Ron cítí ale možná to bude ještě vážnější, protože jinak si nedokázala jeho chování vysvětlit

„To není pravda Ronalde, a nenazývej Malfoye smrtijedem" zastala se ho Hermiona, ani nevěděla proč, i on ji nazval Mudlovskou šmejdkou, jenže ona je spravedlivá a ví se ze Malfoy nebyl na straně zla ze svoji vůle

„Proč se ho zastáváš? Není to snad pravda? Arogantní, namyšlený, ledový had, náš největší rival který nás jenom urážel, zesměšňoval a povyšoval se nad námi a pomocník Voldemorta kterému jde jenom o sebe, chováš se hloupě pokud si myslíš ze ho změníš možná jste se museli vzít ale nikdy jeho nebudeš" popsal dokonale jeho charakter a celou dobu se mračil
„Chováš se jako tupec Ronalde!" Zvýšila už lehce hlas Hermiona protože toho měla dost
„Já a Tupec?! To ty jsi si vzala Malfoye!" Zvýšil stejně hlas
„Rone dost! Víš ze to musela udělat" vložila se do toho Ginny
„Nemusela! Ten smrijedský bastard by šel do Azkabanu a hrozba by se nějak vyřešila" zabodl oči do všech
„To nemyslíš vážně! Pomohli jsme porazit pana zla, hledali jsme viteali které jsme zničili a riskovali životy aby jsme zachránili kouzelnický svět a ty teď řekneš něco takového? Ze by jsi proste svět poslal do záhuby jen aby jsi se ho zbavil?" Nechápal Hermiona, válečný hrdina se teď staví proti světu jen proto ze je až moc zaujatý blonďákem o kterém je řeč.
On na to jen pokrčil rameny. Kdyby tady byla Molly tak by měl už vážně problém, jenže oba jeho rodiče měli plno práce

„Měla by jsi se zase vrátit k těm svým nudný knihám a sedět od rána do večera zavřena v knihovně a nedělat ze sebe takovou hrdinku" řekl chladně a probodl ji očima. Měla toho plné zuby!
„Odcházím" řekla odhodlaně, na tohohle neměla nervy. Už tak na ni toho bylo poslední dobou hodně. Konec školy, nová práce, život dospělého kouzelníka, věštba, Malfoy a plno dalších věci a ještě jako třešničku na dortu se má tady hádat se svým nejlepším dlouholetým přítelem který byl pro ni jako bratr? Nechápala ho. Choval se jako hlupák.

„Hermiono, nechoď" začala Ginny když se Hermiona zvedla a začala si brát svoji kabelku
„Nějak se to vyřeší, vždyť Rona znáš" přidal se Harry v zápětí ke Ginny
„Jo ale teď potřebuju chvíli, děkuju vám" usmála se na ně lehce a vzala si kabát který měla hozený přes křeslo
„Ne Harry prosím" zarazila svého kamaráda hned když viděla ze se opět nadechuje na protest. Hned pusu zavřel a pouze kývnul
„Děkuju, mějte se" usmála se na své přátele, kromě Rona toho už ignorovala, Harry to s nim probere a bude to v pohodě, je teď toho na nej hodně ale to na všechny. Oblékla si kabát, vyšla před jejich dům a s hlasitým prásk se přemístila na místo které si oblíbila hned na první pohled...do jejího domu...

-

Hned co velkými černými dveřmi vešla do velké prostorné chodby se u ni objevil skřítek

„Mlok zdraví paní Hermionu" usmál se na ní okamžitě a hned vzal její kamarád který kouzlem pověsil
„Ahoj Mloku" usmála se Hermiona
„Co tady paní děla?" Zeptal se když se chodbou rozešli až do velkého obýváku
„Já tady dneska zůstanu, potřebuju si oddechnout" řekla jednoduše
„Pani Hermiona je unavená? Mlok vám udělá čaj! A tady vám mlok dal knížky které by si Hermiona mohla přečíst" začal se o ni hned starat, byla překvapena. Mlok byl velmi milý, chápavý, rozumný a ochotný.
„Děkuji Mloku, a dala bych si čaj" usmála se na nej. A začala si prohlížet asi pět knih které byly hezky rozložené na stole, zaujala ji kniha NALEZENÍ, byla o krásné dívce která byla unesena bohatým a vlivným kouzelníkem který se do ní zamiloval hned jak ji poprvé spatřil na ulici, její city byly ale naprosto opačné protože měla svého přítele, se kterým byl ovšem vztah na bodu mrazu, a postupně mu city opětovala, Samozřejmě to byl Roman který měl spousty zápletek, museli se po par polibcích odloučit na dlouhou dobu ale poté opět našli a jejich city vypluli na povrch. Hermiona byla naprosto začtená do knížky, líbilo se jí jak byla dobře napsaná a každý detail byl dokonale rozepsaný pro lepší představivost. Nevšimla si ani skřítka který ji donesl čaj, nevyrušil ji, protože viděl jak je ve svém světě. Konečně mohla uniknout.

Od knihy ji vyrušilo až slabé prasknutí dveří, lehce sebou trhla a zamračila se protože byla vyrušená ze čtení! Už se chtěla vrátit zpět mezi řádky, když se nic nedělo, s doměním že to byl Mlok...Když v tom...

„Grangerova?" Ozvalo se chladně a když zprudka zvedla pohled její oči se setkali z bouřkově šedými
„Co tady děláš?" Zeptal se ostře a ona nad tím pozvedla obočí
„Vidíš ne" odsekla mu. Je to i její dům a nebude se řídit podle jeho pravidel.
„Grangerova" procedil skrze zuby, to neuměla normálně odpovídat??
„Co tady děláš ty?" Zamračila se na nej Hermiona
„To není tvoje věc" zamračil se stejně. Pravda byla ze dneska matka pozvala do Malfoy Manor na večeři a popovídání svou sestru Andromedu a par jejích přítelkyň, chvíli to snášel, ale teď už musel vypadnou. A tady byl klid ale nečekal ze tady bude ona...

„Mlok zdraví pana Malfoy, dá si něco pan?" ozval se skřítek, a Hermiona hned zaregistrovala ze na něj mluví jinak než na ní, měl z Malfoye respekt
„Ne" odsekl mu Draco
„Malfoyi! Chovej se k němu slušně" zamračila se hned Hermiona. Tohle nesnášela! Skřítkové byly hodna, laskavá a ochotná stvoření která rada pracovala pro své pány, pokud to nebyl někdo jako Malfoy. A zaslouží si úctu protože je to živá bytost, a ne zacházení jak s kusem hadru.
„Neporoučej mi Grangerova...ze mas až moc sladký srdce není můj problém" řekl chladně
„Nemám sladké srdce Malfoyi, pouze se umím chovat slušně" zamračila se na nej Hermiona, vstala z gauče a rozešla pryč
„Tím chceš říct jako co? Ze jsem špatně vychovaný?" Zeptal se ostře Draco a propálil jí pohledem.
Nic mu na to neřekla pouze pokrčila rameny ale ve chvíli kdy procházela kolem něho tak byla přiražena ke zdi, nebyl to nějak silný naráz ale nečekala to takže lehce vyjekla. Hned co k němu zvedla své zmatené oči si Draco, i když jen na sekundu všimnul, strachu. Taky si všimnul že její oči nejsou tak obyčejně hnědé, bylo v nich něco zajímavého něco co přitahovalo ty jeho..možná ta jejich tajemná hloubka ve které by se někdo mohl utopit...

„Takhle semnou nemluv Grangerova, je ti jasný? Jsem daleko na vyšší úrovni než vy všichni a ty-" začal naprosto ostře i chladně že se snad i v tu chvíli ochladilo, měl dokonale kamennou nebezpečnou masku, a v očích se mu mihla zloba. Hermiona k němu opět odvážně zvedla hlavu, rozhodně se ho nebude bát. Hned co zvedla hlavu se ji do nosu dostala jeho vůně, bylo to velmi hezká vůně, po pepermintu, drahé kolínské, trávy a čerstvé vypraveného oblečení. Líbila se jí. Ale bylo jeho...

„Já Jsem jen špinavá mudlovská šmejdka?" Řekla odhodlaně. To ho zarazilo. Nečekal ze by to řekla s takovým odhodláním ale i přes to si všiml v jejich oči malé bolesti když ty slova vypustila. Do nosu se mu opět dostala ta její hezká vůně která ho praštila hned co jsem přišel, bylo to nevinná příjemná vůně. Hned si vzpomněl na její označení na předloktí protože ruka se jí při tom osloveni hnula jako by ji chtěla schovat. Teď bude mít před očima pouze jeho tetu jak ji mučí, super.

„Půst mě" šeptla Hermiona, nechtěla tím vším přivolat Mloka.
„Grangerova" vydechl Malfoy chladně
„Malfoy?" Otázala se a své oči zabodla do těch jeho, hned se do sebe začali vpíjet.
„Nech mě být" zopakovala už ostřeji. Nenechala se vyvést z míry to Draco musel uznat. Nic na to neřekl a pustil jí.
Hned co to udělal se Hermiona vydala po schodech do druhého patra

„Grangerova kam jdeš?" Zamračil se hned
„Do svého pokoje" řekla jakoby to bylo jasné, chtěla pryč.
„Ty tady jako hodláš přespat?" Pozvedl obočí, protože to měl v plánu i on...
„Malfoyi smiř se s tím že to nepatří jen tobě" odvětila mu naprosto jednoduše a hned co vyšla schody se mu ztratila z dohledu. Nezvládne mít společný dům s Grangerovou...
Byl to někdo koho nenáviděl ale zároveň mu přišla hezká...