Prophecy / Dramione

21. Kapitola

Ani ráno s Dracem Hermiona nepromluvila, nedělala uráženou panenku ale byla naštvaná, zklamaná a panovala mezi nimi divná atmosféra. Ona se mu spis vyhýbala protože kdyby byla v jeho přítomnosti musela by mluvit at už o tom co se stalo nebo o čemkoliv jiném, musela by a do toho se ji moc nechtělo. Opět si potřebovala všechno srovnat v hlavě. Byla zmatená z něho, i ze sebe a hlavně ze svých citu které pouze sílili. Nevěděla co s ní Malfoy udělal, možná ty jeho oči a jeho elegance...nevěděla...

Draco si uvědomil ze mu na ni záleží víc než by chtěl. Chtěl aby to její tělo, ty kudrnaté vlasy, hluboké oči a krásná vůně aby to všechno bylo jeho, ne jen papírově. Netušil co s nim Grangerova udělala, čím ho dokázala dostat když s ni cele dětství chodil do školy a neustále se nenáviděli, opovrhovali a uráželi. A teď? Stačila chvíle a dostala ho. Možná kdyby měli takovou příležitost i ve škole dostala by ho dříve. Byla hezká, měla hluboké oči, dobrou postavu ale taky byla chytrá, měla dobré srdce a taky uměla všechnu etiketu, jako by byla z velkého čistokrevného rodu. Proste byla dokonalá, a už si to konečně dokázal přiznat. A moc dobře věděl ze i ona mu nemůže odolat, vypovídalo o tom chování jejího těla a její oči, poznal to. Jenže teď to posral a ona byla dost naštvaná to byla další věc kterou ukázalo že ji není jedno, jenže teď nevěděl co bude dal,  nikdy necítil taky pocit. Nebylo to vyloženě bolest ale byl naštvaný na sebe ze se neudržel a nezabránil tomu, možná toho litoval...

-

„Jak dlouho semnou hodláš nemluvit Grangerova?" Řekl znuděně, hned co brunetka objevila v krbu, jelikož přišla z práce
„Mluvím s tebou" odvětila pouze jakoby nic
„A jakým způsobem" odfrkl si chladně blonďak
„Normálním?" Podívala se na nej
„Přijde ti to normální?" Řekl dokonale chladně a pozvedl obočí
„Naprosto" pokrčila rameny
„Grangerova" zamračil se protože už toho měl dost
„Malfoy?" Pozvedla obočí
„Přestaň se takhle chovat a Začni se chovat normálně" sykl na ní Draco
„Prosím? Ty mě budeš vyčítat moje chování a pak sám jdeš a líbat Greengrassovou?" Řekla nevěřícně a taky se začala mračit
„Přestaň dělat scény Grangerova. Žárlíš snad? Vadí ti to??" Zeptal se tak chladně, ze se nepříjemné ošila
„Ne" odsekla mu proste Hermiona
„Ne? Tak přestaň dělat scény a chovej se normálně" zamračil se
„Kdo si myslíš ze jsi Malfoy? To není možný já se narozdíl od tebe s někým nevyspím, neberu si ho do postele když nemůže spát a všechno možný a pak nelíbám někoho jiného!" Zvýšila hlas a tím dala Dracovi najevo ze Žárlí. Ano žárlila. Dokázala si to přiznat, byla naštvaná.

„Chceš mě Grangerova" ušklíbl se vítězně, a věděl ze má pravdu její chování to dávalo dokonale najevo
„Radši bych Doriana" řekl chladně a podívala se na něho
„To jsi neřekla" zamračil se. Co sem cpe toho krétena
„Jestli chceš šukat s ním tak si jdi, budeš se divit co je zač" Zvýšil na ní hlas
„Prosím, to nemyslíš vážně, A neřvi na mě!" Zvýšila hlas i Hermiona
„Myslím jdi" odsekl ji chladně
„Mám jít? Fajn" odeskla mu, vzala si svůj kabát který si během tohohle rozhovoru sundala
„Co? Grangerova" Otočil se na ni když zjistil ze to mysli vážně, s tím nepočítal.
„Grangerova stůj!" Zvýšil hlas
„Mám jít, jdu" řekla jakoby nic
„Nikam nepůjdeš!" Chytl ji za zápětí, když k ni došel a prudce ji přirazil na zeď aby ji zabránil odejít. Své tělo na tiskl na její a ona se zhluboka nadechla

"Pusť mě" vydechla Hermiona a své oči zabodla do těch jeho
„Nikam nepůjdeš" řekl chladně a probodával ji pohledem
„Nejsem tvůj majetek, nebo Astorie aby jsi semnou tančil tak jak se ti líbí" zamračila se na nebo odhodlaně
„Přestaň ji do toho tahat pořad" odvětil ji a stále ji nepouštěl, nechal ji nalepenou na zdi
„Ona je důvodem tohohle všeho Malfoyi" řekla Hermiona
„Byla to chyba Grangerova stačí ti to?" Přiznal svou chybu, to nikdy v životě neudělal. Takže at si toho váží
„Ne" zamračila se opět, rozhodne není nějaká panenka nahrání
„Grangerova" procedil skrze zuby
„Měl jsi na to myslet dřív než jsi to udělal, to není mu problém, a nezkoušej říkat ze za to nemůžeš, protože je to tvoje chyba. Neměl jsi-" začala říkat svůj monolog a to Draco vážně nechtěl poslouchat, jenom by mu to vyčítala. Takže ji proste jednoduše políbil. Prudce přirazil své rty na ni aby nestihla uhnout. I hned zmlkla a stala opět jako socha. Nechápal proč to udělal, zrovna teď! Po tomhle všem! To nemyslí vážně ze ji teď začne líbat! Chtěla se odtrhnou, jenže její tělo a ti všechny motýlci kteří se rozletěli po jejím těle, tomu dokonale zabraňovali. Oplatila mu ten vášnivý a dravý polibek i když její hlava křičela ať to ukončí ale pocity byly častější.

„Malfoy" vydechla když ji začal líbat na krku
„Malfoy ne" zamračila se a cukla hlavou aby ho donutila přestat
„Grangerova" zamumlal znuděně
„Nech mě jít" zamračila se na nej a podívala se těch jeho bouřkových oči
„Nepůjdeš za nim" řekl rozhodne
„Půst mě" ignorovala jeho větu. Draco na ni jen chvíli chladně Koukal a po chvíli ji pustil aby mohla odejít
„Jestli jdeš někam kde je on tak jestli se teď jen dotkne tak skončí" řekl dokonale chladně a Hermiona v duchu pro sebe musela usmál, záleží mu na ní....

-

Bylo už půl dvanácté a Hermiona se stále nevracela. Nebyla nikde s Dorianem ani v práci ale jednoduše šla k Wesleyum, vždy byla tam a at si Malfoy mysli co chce...

Draco sedel v křesla u krbu, propaloval pohledem hodiny a pil ohnivou whiskey. Přísahal ze jestli byla s nim tak ho zabije. Zabije. Ano vadilo mu to, a moc dobře si to uvědomoval. Ona přece patřila jemu. Možná ne tak jak by chtěl ale byla jeho žena at už se ji to líbí nebo ne.

Nejdou se v krbu objevili zelené plameny který si vysloužili jeho pozornost. Hermiona vystoupila z krbu a jako první ji pohled spadl na Malfoye který na ni Koukal s dokonale kamennou tváři a chladným pohledem

„Kde jsi byla?" Řekla chladně a bez citů
„Pryč" pokrčila rameny
„Grangerova" procedil skrze zuby
„Byla jsi nim?" Dodal stěně chladně a vstal z křesla
„Zajímá tě to snad?" Pozvedla obočí
„Docela dost" zabodl do ní pohled a ona se na něj překvapeně podívala.
„Nebyla" odvětila jednoduše Hermiona
„A kde jsi byla?" Pozvedl obočí Draco
„U Wesleyu" pokrčila rameny. To mohl čekat...
„Jasně" odfrkl si
„Dobrou noc" odvětila mu jakoby nic a chtěla se vydat do druhého patra
„Grangerova...nebudeš chodit sama takhle pozdě, bez hůlky jasné?" Řekl ji jako otec dítěti. Ona pouze pozvedla obočí a nevěřícně se na nej podívala. On jen prošel kolem ni jakoby by nic. Určitě to bylo kvůli alkoholu co vypil...
Jo měl v sobě alkohol ale nebylo ho tolik ze by nevěděl co říká...