Prophecy / Dramione

35. Kapitola

Hermiona opět seděla na zemi, slzy nechala volné téct po tváři. Na rukou měla rudé odřeniny od pout a jizvy na její tváři byla stále červená od zaschnuté krve. Cele tělo jí bolelo od kletby kterou na ní použil jeden ze smrtijedů. Ještě teď tu bolest cítila a nikdy to nechce zažít znova, nikdy. Cítila se jakoby cele její tělo byla v ohni a všechny její kosti, svaly i orgány chtěli vybouchnout a to ji způsobovalo mučící křeče po celém těle...

Chtěla odtud pryč...Hledá ji vůbec Draco? Nebo je mu to jedno a nechal to na Bystrozorech? A co Harry a Ron? Nebo Ginny???
Plnou hlavu měla těchto otázek ale na žádnou neměla odpověď. Uz nevěděla ani jaký je den, nevěděla kolik je hodin ani jak dlouho tady ještě bude....
Jediné co věděla je že chce být v oběti nejmenovaného blonďáka, cokoliv by dala za to aby mohla být s ní.
Možná ji nemiluje ale rozhodně mu není lhostejná....I když by jsi přála aby ji miloval tak jako ona jeho. Ale se zamilovala do samotného Malfoye, chladného a arogantního člověka, co muže chtít....Nikdy by ji nenapadlo ze se tak moc dokáže zamilovat zrovna do něho...

Prudce sebou trhla, když uslyšela cvaknutí kliky. Čekala by ze přijde Dorian ale spletla se do vnitř vešel vysoký černovlasý muž. Ten který ji tady ze všech připadal nejhorší. Hned ji zabil pohledem a ona polkla

„Hermiona Grangerova" odfrkl si nechutně
„Nechápu proč s tebou mají takové slitování...kdyby bylo po mém, trpěla by jsi za všechno" řekl ji nebezpečně, jeho tom byl chladný, oči měl temné a na tváři mu hrála zloba. Hermiona se pomalu postavila a zády se instinktivně přilepila na zeď
„Ovšem mají pravdu že na Mudlovskou šmejdku jsi dobrá" ušklíbl se a rozhlédla se po 'jejím' pokoji. Vždycky ji ta slova budou bolet, instinktivně se chytla za svoje předloktí, čehož si samozřejmě všiml

„Nelíbí se ti tvoje označení?" Uchechtl se pobaveně. Všimla si hůlky v jeho ruce a jak s ní pomalu otáčí. Hned na to ji její jizva začala pálit. Sykla bolestí a pevně se chytla za předloktí. Cítila se jakoby ji to hořelo!
„Dost" sykla bolestně a nacházela v sobě všechnu sílu aby udržela své slzy
„Měla by jsi si zvyknout protože-" začala chladně ale pořad pobaveně ale vyrušil ho jiný hlas
„Co tady děláš Rasmusi?" Zamračil se Dorian když vešel do místnosti
„Jen jsme si povídali" usmál se na ni 'mile'. Hermionina bolest sice přestala být tak krutá ale stále ji cítila. Cítila každém písmenko toho slova které tam měla vyryté do konce života.
Jak dlouho tohle ještě vydrží? Jak dlouho tady bude než to skončí? Pokud to někdy skončí....

-

Draco v sobě pociťoval klidný, ulevený a divný pocit. Našli pár míst, které souhlasí s veškerým popisem toho smrtijeda. A byl si jistý ze v jednom z nich ji najde.
Nevěděl co by dělal kdyby o ní přišel úplně. Asi by si časem zvykl, nebo by si nasel někoho jiného. Ale ona byla jediná která s nim dokázala udělat to všechno, byla jediná do které se zamiloval, a zamiloval se tak ze měl chuť vraždit.
Bylo to zvláštní on Draco Malfoy byl udělal všechno pro dívku mudlorozeného původu, kterou dříve celým srdcem nenáviděl a ona jeho, neustále jí jenom urážel a ona mu zlomila nos a teď bez ní nedokáže žít...Jak komické.

„Draco v nímáš mě?" Ozval se Blaise čímž na sebe upozornil. Draca tak vytrhl z myšlenek a znuděně se podíval na svého tmavého kamaráda
„Nikdy jsem tě takového neviděl" vydechla Blaise a díval se mu přímo do oči
„A dlouho zase neuvidíš" zamračil se Draco
„Grangerova tě změnila. Donutila tě milovat co?" Ušklíbl se Blaise a blonďák jo spražil pohledem. Mělo vůbec cenu tady teď lhát?
„Kurva ani nevíš jak moc" vydechl Draco a promnul si oči, byl naprosto vyčerpaný jako za války, ale tohle pro nej byla druhá válka.
„Kamo určitě ji do par najdete a bude v pohodě" snažil se ho povzbudit jeho kamarád. Blaise moc dobře věděl ze ji Draco miluje jenže on si to dřív nedokázal přiznat ani uvědomit, až do teď.
„Přísahám ze je zabiju" procedil Draco skrze zuby
„No počkej, to zase ne. Protože potom pujdes do Azkabanu a budeš zase bez ní a ona se zblázní" Uchechtl se Blaise. A blonďak musel uznat ze má pravdu, několik let bez Grangerove? To by umřel. Chtěl se pomstít, ale věděl že Ministertvo se o to postará za něho...

„Kdo by řekl ze se zamiluješ zrovna do Grangerova" Uchechtl se Blaise hned na to, bylo to divné ale vtipné
„Kdo by řekl že je to moje žena" řekl chladně Draco a napil se ohnivé whiskey
„No jo...ta věštba věděla proč vás spojit. Ale má to něco do sebe, pořad se píše jak jdou čistokrevné rodiny ve vašich stopách, dokonce si Alexandr Sean našel nějakou Mudlovskou holku" Uchechtl se jeho tmavý kamarád a blonďak pozvedl obočí. Něco na tom asi bude, proč by jinak dávala do hromady dva lidi jakou byly oni dva když by nevěděla ze se tohle stane, a rod Seanu znal, byly to docela vleky čistokrevný rod ale byly všichni z Havraspáru, tupci...

„U nich bych se tomu nedivil ani tak" Uchechtl se chladně Draco
„To je pravda...ale slyšel jsi o Daphne? Prý si našla nějakýho fešaká z mudlorozené rodiny, říkala Pansy ale ještě to chtějí chvíli tajit" řekl Blaise další drb co měl
„Daphne? To bude nějaký chudák" odfrkl si Draco.
„Jo všichni co s ni něco měli byly chudáci" Uchechtl se Blaise a Draco ho spražil pohledem. Ano i on s ní něco měl, asi jednou se spolu vyspali a to bylo všechno. Ale on rozhodne žádný chudák není ani nikdy nebude.

„Zmlkni Zabini" odsekl mu blonďák. Ani jeden z nich už nestihl nic říct, protože se ozvalo jemné klepaní na velké okno, oba tam otočili zmateně hlavu a pohled jim spadl na černého víra. Draco to neřešil, přeci to nebyl jeho dům ani jeho sova. A Blaise s pozvedlím obočím vstal aby došel k oknu a mohl si vzít dopis, což taky udělal. Ovšem hned ale poznal ze dopis asi není pro něho...

„Píše ti nějaká mudlorozená slečna?" Uchechtl se pobaveně Draco a ani se na něho nepodíval
Blaise letmě začal projíždět dopis očima.
A Když si tam přečetl jednu jedinou větu, tak se na chvíli zarazil a podíval se na blonďáka před sebou...
„Draco.." vydechl Blaise, Draco nás tím tonem pozvedl obočí ale i tak se na nej nepodíval
„Co?" Zamračil se blonďak ale zabodl pohled do Blaise když přišel blíž k němu

„Našli ji.." vydechl opět