Prophecy / Dramione

5. Kapitola

Ani jeden tu noc moc nenapsal, protože mysleli na to ze v druhem pokoji spí ten druhy. Přišlo jim to naprosto šílené a neuvěřitelné. Oni dva stejném domě který stále stojí, to je pokrok.
Draco někdy trpěl nočními můrami, přeci jenom prošel si svým, a od doby co vydá Grangerovou se mu neustále v hlavě zobrazuje její trpící tvář. Pokaždé to bylo něco jiného ale vždy na konci měla jizvu která ji poznačila do konce života.
Hermioně se to taky často zdálo, byla to nejhorší chvíle v jejím životě, chvíle kdy se opravdu bála o svůj život...

-

„Vždycky jsem se chtěla vdát z lásky a mít dokonalou svatbu, být spojená s někým komu na me bude záležet víš Ginny" vydechla Hermiona a napile se kafe. Seděla spolu s její nejlepší kamarádkou Ginny v kavárně U Tří Kouzelnic.

„Já to chápu ale neboj život je dlouhej a ty jsi mladá je ti teprve 19, všechno bude jak si přeješ" povzbudila jí zrzka s úsměvem
„To těžko nesmím přerušit manželství jinak..." nedokončila Hermiona. Jasně muže si někoho najít ale nesmí přerušit manželství jinak by tím porušili neporušitelný slib, a pochybuje ze by s ni někdo byl když by byla spojena s Malfoyem...
„Osud to neudělal jen tak, mohl si vybrat kohokoliv...třeba to tak má být" usmála se Ginny šibalsky a brunetka pozvedla obočí
„To rozhodně ne" řekla hned naprosto rozhodně, rozhodne ona a Malfoy nejsou žádný spřízněný duše nebo tak.
„Co ty víš" pokrčila zrzka rameny a napila se svého kafe jakoby by nic neřekla.
V kouzelnickém světě je přeci možné naprosto všechno...

„No...ještě jsem ti neřekla ze mi ráno přišel dopis od Narcissi Malfoyové abych k nim zítra přišla na večeři" oznámila Hermiona
„Fakt?? To je milí...ale bude tam i Malfoy co?" Zeptala se
„Jo bude, nejsem si tím moc jistá" vydechla, přeci jenom je to na Malfoy Manoře odkud nemám dobré vzpomínky
„Měla by jsi jít, sama víš ze by nebylo zdvořilí ji odmítnou ještě když je to samotná Narcissa" odvětila Ginny a Hermiona věděla ze má naprostou pravdu ale moc se ji nechtělo.
„Jo máš pravdu" vydechla Hermiona, tohle by bylo neslušné odmítnou....

-

Po odpoledním kafi se Hermiona opět vrátila do práce, milovala ji. Měla pročíst, schválit, rozhodnout a podepsat opět par papíru. Taky chtěla vymyslet něco na podporu skřítků, opravdu se ji nelíbilo jak s nimi někteří zacházeli, měla v plánu udělat nějaký zákon nebo stanovit par podmínek pro to mít v domácnosti skřítka, a jestli se to povede tak by to bylo skvěle!

Zrovna si pročítala nějaký papír který měla schválit, když ji vytrhlo lehké zaklepaní.
„Dále" ozvala se Hermiona a dovnitř vešla její asistentka
„Je tady pan Wesley" oznámila jí. Hermiona překvapeně pozvedla obočí. Ron?
„Ať jde jsem" řekla, a hned co její asistentka opustila dveře tak se tam objevil Ron a kytkou v ruce
„Ahoj Hermiono...jen bych se ti chtěl omluvit jak jsem se choval, to víš bylo a pořad je toho hodně" řekl ji Ron upřímně a podal ji květinu bílých růži, nebyly její nejoblíbenější ale milovala všechny kytky a za každou byla rada.

„Děkuju Rone, to nic, je toho hodně na všechny ale to se spraví" usmála se na nej a pomoci vzala si od květinu
„Fajn, fakt jsem se nechtěl tak pohádat, jen mi někdy rupnou nervy, znáš mě" Uchechtl se
„Ano" usmála se opět
„A chtěl jsem se zeptat jestli by jsi zítra nesla na večeři aby jsme si normálně promluvili a srovnali to" řekl Ron a Hermiona se na nej podívala
„Em zítra?" Ujistila se radši, to nebude dobrý
„Jo?" Pozvedl obočí
„Em no víš Rone, je to skvělý nápad a rada bych šla ale ja-" začala ale přerušilo ji opět zaklepaní které bylo tentokrát ostřejší. Oba tam otočili svůj pohled

„Pane Malfoy! Tam nemůžete takhle bez-" začala Heriette ale byla hned přerušena hlasem který oba moc dobře znali
„Víte vůbec kdo já jsem? Očividně ne a ne stůjte mi v cestě sakra" prskl na ní Malfoy a hned se objevil v Kanceláři. Ron ho zamračeně sledoval a on se nad tím ušklíbl, bude zábava. Hned si vsiml Grangerove která měla bílou košili a uplé džíny s podpatky které jí dokonale rýsovali její štíhlé a dlouhé nohy...

„Malfoy?" Zamračila se Hermiona hned co se její oči zabodli do jeho
„Co tady chceš Malfoy?" Zamračil se i Ron a zeptal se dřív než Hermiona sama
„To není tvoje věc Wesley" řekl chladně Draco, tak moc ho Wesley sral ze to nebylo možný!
„Myslím ze je, Hermiona je moje-" začal opět Ron
„Tvoje co? Žena totiž ne" Uchechtl se Draco, tohle ho opravdu bavit, nasrat zrzka je priorita číslo jedna
„Tvoje taky ne Malfoyi. Co chceš?" Zeptala se Hermiona, protože tady určitě nebyl jen tak
„Platí zítra ta večeře?" Zeptal se narovinu
„Em..." začala Hermiona

„Cože? Ty radši jdeš s nim než semnou?? Hermiono já se ti přijdu omluvit a on je pro tebe přednější?" Nechápal Ron, v očích se mu nebezpečné zablýsklo a nepatrně zvýšil hlas. A i když vypadal nebezpečně, tak na Draca, který ho pobaveně sledoval.
„Rone nezačínej zase" protočila očima Hermiona a květiny které stále držela v ruce položila na stůl. Draco pozvedl obočí, to ji Wesley dal jako omluvu tři vybledlí růže?

„Ja ze začínám? Ja ze začínám? To je neuvěřitelný Hermiono! Tak pojď semnou na večeři nechápu-" začal Ron naštvaně
„Weasley nemám na tohle náladu, vypadni" řekl chladně a ostře Draco
„Tohle není tvoje kancelář Malfoy" prskl na něj Ron
„Říkám vypadni!" Procedil nebezpečně blonďák opět skrze zuby a udělal krok směrem k němu. Hermiona tohle jen nervózně sledovala. Vážně ji teď v podstatě sám Malfoy pomáhal?
Ron se na ní jen podíval, potom propálil Malfoye pohledem a s hlasitým prasknutím dveří opustil její kancelář 

„Malfoy! Už nikdy nechoď do moji kanceláře bez ohlášení! A přestaň ze sebe dělat něco víc, nejdu na večeři s tebou a ale hlavně s tvoji matkou, a nejsem tvoje žena ani nikdy nebudu! Jsi jen obyčejný namyšlený idiot!"
Vyjela na nej hned Hermiona, které došli nervy protože jenom kvůli němu se hada se svým dlouholetým přítelem, jasně je pravda ze Ron si nenechá nic vysvětlit a hned mu rupnout nervy ale Malfoy byl důvod k jeho chování.
Draca to dost překvapilo, nečekal to. Grangerova se nezdá, umí pěkně vybouchnout a dokonale mu ukázala ze on pro ni není vůbec nic, nechce s nim mít nic společného a rozhodne ho nebere jako někoho kdo je z nejmocnějšího rodu, a Malfoy má vždycky autoritu u všech, ale u ni ne...

„Takhle semnou nemluv Grangerová je ti jasný?" Řekl chladně až se Hermiona nepříjemně ošila, měl nebezpečný hlas rozhodne by nechtěla být někdo kdo by ho dokázal vytočit úplně
„Budu si mluvit jak chci" zamračila
„Semnou ne" odsekl jí a vydal se k odchodu
„A tu večeři beru jako ano, v sedm buď v domě" řekl dřív než opustil kancelář. Vadilo mu jak je odhodlána a upřímná. Sice v jejich oči viděl strach a její skutečné pocity kdykoliv kdy se něco dělo ale jinak to na sobě nedala znát. Divil se ze není ve zmijozelu svou chytrosti...i krásou ze Draco?...,To rozhodne ne! Ale která by svou chytrosti všechny dokonale usadila...