Little muzzle

209 12 4
                                    

Wednesday's view

Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem na ten její nápad přistoupila. Zapojit se do nějakých příšerných závodů ještě s příšernějším kostýmem. Jenže kdo by mohl říct "ne" tomu jejímu štěněcímu pohledu..

Podívala jsem se do zrcadla a upravila si čelenku s černými oušky. ,,Kostým dobře, ale na líčení zapomeň En," zamručela jsem si sama pro sebe a s hlubokým výdechem opustila stan.

Před ním už na mě čekala Enid oblečená do stejného kostýmu, jako jsem měla já, ale ještě navíc měla namalovaný čumáček a fousky. Lhala bych, kdybych řekla, že nebyla totálně rozkošná.

,,Omg, you look purrfect!" usmála se na mě a vycenila její malé drápky. ,,Počkej, kde máš fousky?" nakrčila obočí a prohlídla si můj obličej. ,,Zeptej se ještě jednou a zbyde ti jen 8 životů" nahodila jsem vražedný pohled a sledovala její stále veselý obličej. Na mou odpověď se pouze zahihňala a otočila se směrem k ředitelce, která říkala instrukce.

------

Sledovala jsem z povzdálí Enid, která se pyšně koukala na pohár postavený zatím na kamenné zídce, kolem které postávaly skupinky studentů. Zahlédla jsem dokonce i Biancu, která naštvaným a závistivým pohledem občas koukla na pohár. Nojo, i královně občas spadne korunka.

Došla jsem k Enid a mlčky si stoupla vedle ní. ,,Nakonec to nebyla taková katastrofa," promluvila jsem, aniž bych obrátila pohled k ní. ,,Já si to užila moc, a konečně jsme vyhráli, po tolika letech..pojď, něco ti ukážu," úsměv jí opět vyskočil na tváři a chytla mě za zápěstí, abych šla za ní. Teplo z její dlaně mi proběhlo celým tělem. Takový pocit byl pro mě dosud neznámý. Cítila jsem divný tlak v břiše a moje hlava, jakoby odešla do jiné reality.

Zastavila před vysokou prosklenou skříní, kde se vyjímaly různé poháry, diplomy a medaile. ,,Po tolika prohrách se konečně mezi nima může pyšnit i náš pohár," usmála se zářivým úsměvem a sledovala zlaté poháry. Já ale pozorovala ji. Asi jsem ji sledovala až moc dlouho, jelikož se po chvilce naše pohledy střetly. Její oči byly až moc přitažlivé na to, aby se mi podařilo odvrátit od nich pohled.

,,Stejně největší výhra byla to, že jsem s tebou mohla strávit čas a byla to zábava," promluvila po chvilce a kousla se do spodního rtu. Ve stejnou chvíli taky sklopila pohled na špičky jejich bot a zaregistrovala jsem, jak její tváře mění odstín barvy na lehce červenou.

Moje srdce začalo rychleji tlouct a mísilo se ve mě obrovské množství pocitů. Ale ten nejsilnější pocit a touha ovládnout nešla, a moje nohy automaticky udělaly krok k mé spolubydlící v kočičím kostýmu.

Enid zvedla hlavu a naše pohledy se opět střetly. Pomalinku jsme se začaly přibližovat, až se naše rty spojily. Její rty chutnaly po malinovém balzámu, který na nich měla nanesený.

Když jsme se od sebe po chvilce odtrhly, při pohledu na zmatený pohled En a na její lehce opuchlé rty mi ujel malý úsměv.

,,Máš rozmazaný čumáček," mrkla jsem na ni s úsměvem a s hřejivým pocitem na srdci jsem odešla, nechajíc tam moji překvapenou Enid stát se stejnýma myšlenkama, jako jsem měla i já.

Taak, druhý příběh je tady, doufám že se vám líbil ^^
Pořád samozřejmě platí, že mi můžete psát jakékoliv návrhy a nápady na další díly...
Děkuju za každé přečtení a vote a mějte se krásně <3

~Vea♡

Wenclair ~oneshots~ /CzWhere stories live. Discover now