Wenclair ~oneshots~ /Cz

Secrets in stars

No one's view

Wednesday seděla za stolem a psala svůj román, zatímco Enid stála na balkóně opřená o zábradlí a koukala na hvězdnou oblohu. Byla ztracená ve svých myšlenkách, které jí běhaly myslí.

Když Wednesday dopsala stránku, ohlédla se za sebe, aby zjistila, co její spolubydlící dělá. I když se to u někoho, jako byla Wednesday zdálo až neuvěřitelné, dávala na Enid tajně pozor, jestli je v pořádku. Když ji ale neuviděla na posteli, rozhlédla se po zbytku pokoje, až zahlédla postavu stojící na balkóně.

Zvedla se ze židle a rozešla se za blondýnkou. Mlčky si stoupla vedle ní, opřela se o zábradlí a napodobila Enid v koukání do dálky. ,,Nad čím přemýšlíš?" prolomila ticho menší z dívek a mírně naklonila hlavu na stranu Enid. ,,Je to složité," pokrčila rameny. ,,Mám ráda složité věci," odpověděla Wednesday. Měla ráda, když mohla o věcech přemýšlet a sama dojít k závěru, nebo řešení. Proto taky jí slova její spolubydlící zaujala.

,,Víš...za život sice potkáš spoustu lidí, ale stejně tě nikdo nebude znát tak dobře, jako znáš sama sebe, každý máme tolik tajemství, které odejdou s náma a nikdy se je nikdo nedozví, prostě jednou budeš pryč i se vším, co skrýváš a i když si mohla být jakýkoliv člověk, lidé si tě budou pamatovat jen tak, jak ses před nima zrovna chovala," prolomila ticho blondýnka. Wednesday se nad touto myšlenkou hluboce zamyslela. Měla pravdu.

,,Ty máš nějaké takové tajemství? Nějaké, co by do tebe nikdo neřekl?" podepřela si menší dívka hlavu a stále koukala na Enid. ,,Samozřejmě, že jo, každý má," spíše zamumlala na odpověď a uhla pohledem.

Každý má své tajemství, které má schované hluboko v sobě. Ať už z důvodu, že by se díky tomu cítil trapně, nebo by z toho mohl mít problém, a nebo prostě se to bojí někomu říct, protože se bojí reakce.

,,Tak začni," pobídla ji černovláska a opřela se o zábradlí tak, aby na svou spolubydlící viděla. ,,Co?" nahodila Enid zmatený pohled. ,,Zůstane to jen mezi náma, chci si tě navždy pamatovat jinak, než všichni ostatní," řekla Wednesday a netrvalo dlouho, než se Enid otočila čelem k ní a začala mluvit.

,,Dobře...ve třetí třídě jsem věnovala svými drápy vzpomínku v podobě jizvy jedné holce, která se mi smála. Svedla jsem to na divokou kočku, a doteď nikdo neví pravdu," pokrčila rameny Enid a prohlídla si svou ruku, na které vystrčila drápy. ,,Wow," nadzvedla překvapeně obočí Wednesday. Nikdy by to do někoho takového neřekla, Enid se jí vždycky jevila jako někdo, kdo by neublížil ani mouše. Ale z nějakého důvodu se jí tato představa líbila.

,,Na staré škole jsem vypustila jedovatého hada. Když mě odtama vyhodili, stále tam byl někde schovaný. Takže kdo ví, kde je teď a jestli už dostal hlad," pousmála se černovláska nad tou myšlenkou a zvedla oči k Enid, která měla vyděšený výraz. ,,Zasloužili si to," odpověděla Wednesday na její výraz, aby jí odpověděla na otázku, kterou jí viděla v očích. Enid na to pouze přikývla a trochu se uklidnila.

,,Tak jo...asi jsem zamilovaná do někoho, do koho bych rozhodně být zamilovaná neměla," skousla si blondýnka ret a odvrátila pohled ke svým prstům. Wednesday zbystřila a zadívala se na Enid. ,,Do koho?"

,,To ti nemůžu říct...ale prostě jsem v ní zahlédla něco kouzelného...dostala se do mojich myšlenek, ale kdybych jí to řekla, bojím se, že by to zkazilo naše přátelství," zamumlala Enid a u toho si stále pohrávala se svými prsty. ,,Pokračuj," doplnila rychle, aby se vyhla dalším otázkám.

Ale žádná slova nepřicházela. Slyšela jen, jak k ní menší dívka přistoupila, dvěma prsty jí chytla pod bradou a lehce na ni zatlačila, aby se Enid na ní koukla.

,,Mám děsnou potřebu políbit svou spolubydlící," šeptla Wednesday pomalu a upřeně sledovala rozšiřující zorničky Enid. ,,Tak to udělej," dostala ze sebe Enid skoro neslyšitelně a cítila srdce, jak se jí rozbušilo neskutečnou rychlostí. Wednesday na nic nečekala a přitiskla své rty na ty od Enid. Byl to neskutečný pocit, který se oboum dívkám líbil a kdyby jim nedošel vzduch, zůstaly by v polibku klidně až do rána.

,,Bože můj," vydechla Enid, když se po chvilce odtáhly. ,,Jo...," odpověděla jí na to Wednesday, která neměla slov. ,,Tohle je mé oblíbené tajemství," usmála se blondýnka a skousla si spodní ret. Wednesday i přesto, že se nikdy neusmívá, zvedla koutek svých rtů lehce nahoru.

Potom si obě dvě sedly vedle sebe na zem balkónu, opřely se o zeď a koukaly na hvězdy na nebi. ,,Jaká hvězda se ti líbí nejvíce?" zeptala se po chvilce Wednesday. ,,Tamta," ukázala Enid na malou opuštěnou hvězdu na kraji noční oblohy. ,,Proč zrovna tamta?" naklonila hlavu dívka sedící vedle ní a pozorovala nenápadnou hvězdu, tu od Enid. ,,Je jako ty, jiná než ostatní, nerada mezi ostatníma hvězdama, ale přesto krásně září," usmála se Enid a nahmatala poslepu ruku od Wednesday, kterou si dala do svého klína.

Wednesday se sama pro sebe pousmála a opřela si hlavu o rameno své spolubydlící. Už nebylo třeba žádných slov. Stačila přítomnost té druhé a tajemství schované ve hvězdách.

Zase trochu jiný díl, který se mi i přes jeho odlišnost líbí <3
Mějte se krásně ^^

~Vea♡