Wenclair ~oneshots~ /Cz

Perfect day

Enid's view

,,Enid já nevím jestli to je dobrý nápad," snažila se Wednesday vykroutit z plánu na dnešní odpoledne, a čím více jsme se blížily k budově, tím více zpomalovala, jakoby to mohla snad oddálit. ,,Wed prosííím, slíbila jsi to," ohla jsem spodní ret a udělala své štěněčí oči. Věděla jsem, že tohle zabere vždycky.

,,To si večer u tebe vyberu," pronesla poraženě a konečně trošku zrychlila. Pro sebe jsem se usmála a usmála jsem se ještě víc, když jsem ucítila vůni koní, sena a svobody.

,,Vybrala jsem ti hodnou klisnu, neboj," povídala jsem mezitím co jsme procházely dlouhou uličkou mezi jednotlivými boxy. Zastavila jsem u toho, ke kterému jsem měla namířeno, a hned z něj vykoukla černá hlava s hustou hřívou.

,,Wednesday, tohle je Raven. Raven, tohle je Wednesday. A jen pro informaci, Wednesday už je zabraná," představila jsem ty dvě a pohladila černou kobylku po čumáku.

,,No..tak asi ahoj," pronesla trošku zmateně Wednesday a podrbala se zezadu na zátylku. Unikl mi lehký úšklebek při pohledu na ni.

,,Můžeš jít k ní se trochu seznámit, já ti zatím přinesu čištění," usmála jsem se a odběhla do sedlovny. Cítila jsem se plná energie a radosti z toho, že tady byla Wednesday se mnou.

------

,,Né to prostě nejde, vzdyť si tu nohu vykloubím!" rozmáchla Wed rukama, když se ji na potřetí nepovedlo dát nohu do třmenu, aby nasedla. Mĕla jsem co dělat, abych se nezačala smát.

,,Pomůžu ti, zvedni ji," přešla jsem blíže, a nohu ji podržela ve třmenu. Konečně se jì podařilo vyhoupnout se do sedla. ,,Teď si dej obě nohy do třmenů a chyť otěže takhle," vzala jsem její ruce do mých a ukázala jí, jak na to.

Poté jsem přišla k běloušovi stojícímu hned vedle a nasedla taky. ,,Tak a teď už máš jen dva úkoly," otočila jsem hlavu na Wednesday a u toho si upravila otěže. ,,Jaké?" taky na mě otočila hlavu a mírně ji naklonila. ,,Držet se a nespadnout," neudržela jsem zasmání při pohledu na výraz mojí spolubydlící.

----

Trvalo asi půl hodiny, než se Wednesday seznámila s prací s otěžemi, pobídkami i komunikací s koněm. Ale musím uznat, že jí to šlo skvěle. Krokem jsme dojely až na kopec u lesa s krásnou vyhlídkou na okolí. Vždycky jsem snila, že tady jednou vezmu svého přítele. No, až na drobný detail se mi můj sen splnil.

Wednesday's view

Byl to neskutečně divný, ale zároveň krásný pocit. Celou cestu jsem tajně pokukovala po Enid, jak se ladně pohupovala v sedle a každý její pohyb byl tak sebejistý. Mi chvíli trvalo, než jsem si s Raven sedla, ale během vyjížďky jsem nakonec sobě povolila si ji oblíbit.

Enid zastavila na kopci s dokonalým výhledem. Sesedla a pomohla se dostat z koně i mě. S rukou v ruce jsme přešly na rovinku uprostřed kopce a posadily se do měkké trávy.

,,Miluju s tebou trávit čas," prolomila Enid ticho a položila mi hlavu na rameno. Její slova mě zahřála u srdce. ,,Víš, že nakonec ten nápad nebyl tak špatný?" ušklíbla jsem se na ni a pohladila ji palcem po hřbetě ruky. ,,Já nikdy nemám špatné nápady," otočila se čelem ke mně s malým úšklebkem na rtech.

Vlepila jsem ji rychlou pusu a zadívala se na přírodu kolem nás.
,,Ale ten večer platí," šeptla jsem jí do ucha a pousmála jsem se nad mírným zachvěním mé spolubydlící.

Takhle jsme u sebe ruku v ruce seděly ani nevím jak dlouho. Ale slunce už začalo zapadat za daleké hory a byl čas se zvednout. Společně jsme se zase vydaly cestou zpátky.

,,Tady nám chce někdo zkazit den," ušklíbla jsem se, když mi kapka deště kápla na nos. Enid chvilku nechápala, co mám na mysli, ale když i na ni pár kapek spadlo, usmála se. ,,To bude jen malý deštík."

No..nebyl. Za pár minut už mi voda stékala z helmy dolů a Enid vypadala, jakoby sotva vylezla ze sprchy.

,,Zvládneš se udržet v rychlejším tempu?" zavolala na mě Enid a snažila se udržet v klidu Ria, kterému se déšť moc nelíbil.

,,Jak rychlejší?" zmateně jsem na Enid koukla, jako jestli to myslí vážně, nebo jestli má zase svůj úšklebek, ale vypadalo to, že to myslí naprosto vážně.

,,To je jedno, prostě se pevně drž nohama a kdyžtak rukama sedla jo?" hodila na mě omluvný pohled a pak už jsem jen sebou cukla, když se oba koně rozběhli. Vždycky jsem si cval představovala mnohem těžší, než doopravdy vlastně byl. Stačilo jen splynout s pohybem Raven.

----

,,S tím cvalem jsi mě překvapila, bylas skvělá!" usmála se na mě Enid, když dovřela box od Ria. ,,Že?" ušklíbla jsem se a přistoupila k Enid blíž. ,,Ani do sprchy už nemusíme," prohlídla si nás obě En a s pozasmátím si povzdechla.

Pramínek mokrých vlasů jsem jí zastrčila za ucho a přitiskla své rty na ty její. Enid se opřela zády o box a obmotala mi ruce kolem krku. Možná mi ještě před chvílí byla zima, ale dotek mé spolubydlící mi prohnal teplo celým tělem. Byl to nenahraditelný a můj nejoblíbenější pocit.

Když jsem se od ní odtáhla, abych se nadechla, pomalu otevřela oči. ,,Takže někdy zopakujem?" rozzářily se jí oči a hrála si s pramínkem mých vlasů. ,,Ráda," znovu jsem ji dala pusu a pohladila ve vlasech.

Ve stáji jsme ještě strávily nějakou tu chvíli, než se déšť trochu uklidnil. Povídaly jsme si, pomazlily koně, pomazlily sebe a poté jsme se už jen ruku v ruce vrátily zpátky.

Dnešek byl šílený. Ale zároveň dokonalý. Už jenom úsměv od Enid a radost v jejích očích, dalo úsměv i mně. Protože když je spokojená ona, jsem i já.

Tak jsem pro změnu zkusila jednodílovku zase z jiného prostředí, tak doufám, že i přesto se vám líbila, a třeba se tady najde taky nějaký nadšenec do koní :D
Byla bych moc ráda, kdybyste mi do komentářů napsali vaše přání nebo nápady na další díly <3 byla bych i více aktivní, jelikož už mi dochází nápady a trvá mi vymyslet nějaký příběh..

~Vea♡