Wenclair ~oneshots~ /Cz

Love you, Enid Sinclair

Wednesday's view

,,Eniiid trvá ti to," zavolala jsem, aby mě Enid přes zavřené dveře slyšela. Krátkou ranní sprchu jsem si představovala na 10 minut, né na půl hodiny. Stála jsem opřená o zeď vedle dveří a čekala, až se koupelna konečně uvolní.

Za chvilinku vyběhla Enid jen v ručníku. Rozšířily se mi zorničky a nemohla jsem z ní pustit pohled. ,,Kde mám to triko sakra," prohrabovala hromádku oblečení na posteli a jednou rukou si přidržovala ručník, který ji lehce padal. Když ho konečně našla, otočila se čelem ke mně.

,,Nespěchala si náhodou do koupelny?" nadzvedla jedno obočí a naklonila hlavu na stranu. ,,Tak minutu bych se ještě zdržet mohla," mrkla jsem na ni s úsměvem. ,,Padej do tý koupelny lásko, nemáme čas," ušklíbla se na mě a poslala mi vzdušnou pusu.

Takže to budu muset vydržet celý dlouhý den, což bude po takovém ránu děsně těžké. Těžko se mi povede vymazat z paměti obrázek Enid jen v ručníku.

-----

Dneska byla škola taková nuda, že jsem zvládla jen ležet na lavici a točit s propiskou na stole. Měla jsem přitom výhled na Enid, takže to zas tak k zahození nebylo. Pohled na ní byl můj nejoblíbenější.

Zpozornila jsem, když se En zvedla a natáhla se dopředu přes lavici k Yoko sedící před ní. Ten malý vlk si ani neuvědomoval, co se mnou dělal pohled na ni. Už podruhé za den mě stihla vyprovokovat a to bylo teprve 10 hodin.

O přestávce jsem se rozhodla jít k lavici En, ale pro mou smůlu byla k ní otočená i Yoko. ,,Ahoj Wed!" usmála se na mě En, když jsem si sedla na její lavici. ,,Nějaké plány na odpoledne?" zeptala jsem se a ignorovala Yoko, která díkybohu byla potichu a nechala mě si něco pořešit s En.

,,Umm být s tebou?" rozzářily se jí oči a začala lehce okusovat konec propisky, kterou držela v ruce. S pokrčeným obočím jsem svůj pohled upřela na její pusu. ,,S tím počítej," skousla jsem si tvář zevnitř a vrátila se ke své lavici. Nebylo mi jasné, jestli to dělala schválně, nebo se jí jen dneska dařilo mě tak skvěle vzrušovat. Tak i tak, na odpoledne byly plány jistý.

------

Konečně zazvonilo a všichni studenti se rozprchli do svých pokojů, do chodby, nebo ven. Já jsem bez rozmýšlení zamířila do našeho pokoje a doufala jsem, že tam už má spplubydlící bude. Když jsem zjistila, že je odemčeno, pousmála jsem se a vstoupila.

En mě ani nestihla pozdravit, nebo jakkoliv reagovat na mou přítomnost, a už byla přitlačená na zeď. ,,Netuším jestli jsi to dělala schválně, ale celý den byl pro mě utrpení," šeptla jsem v blízkosti jejího ucha a pousmála se nad trhaným nádechem Enid.

Nečekala jsem na odpověď, protože upřímně, nebyla teď pro mě důležitá. Vrhla jsem se na její rty a rukou jí sjela níž na zadek. En si mě za krk přitáhla ještě blíže k sobě, jako by to snad ještě šlo, a se stejnou touhou jako já pokračovala v líbání. Naše jazyky svedly boj, který jsem na plné čáře vyhrávala.

I druhou ruku jsem přemístila pod její zadek a zvedla ji do vzduchu. En si obmotala nohy kolem mého pasu, a aniž bychom se musely oddělit jsme se přesunuly na postel, kam jsem ji opatrně položila. Klekla jsem si obkročmo nad Enid a rukou jí vjela pod tričko, kde jsem prozkoumala její tělo. Ačkoliv jsem vzdechy od Enid tlumila polibky, byly slyšet a já si to užívala.

Po chvilce jsem rukou jela níž, až vklouzla pod její sukni a prsty jsem našla její nejcitlivější místečko. En zaklonila hlavu a vydala ze sebe hlasitý vzdych, než si rychle skousla spodní ret. Využila jsem polohy její hlavy a začala se věnovat jejímu krku. Prsty jsem stále pohybovala a když jsem uznala za vhodné, vjela jsem dvěma do Enid, která okamžitě vydala další hlasitý zvuk.

Její drápky už byly dávno venku a zarývala je do matrace. Milovala jsem, co jsem s ní dokázala udělat. Po chvilce jsem ucítila, jak Enid začíná rychleji dýchat a jak se napnula. Proto jsem malinko přidala, dokud se En s hlasitým vykřiknutím neuvolnila.

Rukama jsem se opřela vedle její hlavy a obsypávala ji tvář jemnými polibky, dokud En neotevřela oči se stále rozšířenýma zorničkama.

,,Byla si skvělá," usmála se na mě. Musela jsem se usmát taky, zastrčila jsem jí pramínek vlasů za ucho a jemně pohladila po tváři.

Svalila jsem se vedle ní a když si lehla na můj hrudník, objala jsem jí jednou rukou. ,,Víš že tě miluju?" prolomila jsem ticho a sama nemohla uvěřit, že jsem to opravdu řekla.

Ano, milovala jsem ji a nepochybovala jsem o tom ani chvíli. Ale byl zvláštní pocit říct to nahlas. Uvnitř sebe jsem totiž věděla, co cítím. Věděla jsem o tom, jak se mi vždycky rozbuší srdce, když si na En jen vzpomenu. Že pouze díky ní se dokážu usmát. Ale říct to? To už tak lehké nebylo. A ona to věděla.

Na chvilku ztuhla, jakoby se zamýšlela, jestli slyšela správně. ,,Miluju tě Enid Sinclair," zopakovala jsem. ,,Miluju tě Wed," konečně se probrala a věnovala mi pohled plný lásky a radosti. Přesně tento pohled mi potrvdil, že jí opravdu miluju.

Tohle vznikne, když píšu rovnou z hlavy bez rozmyšlení děje :D
Přesto doufám, že se vám část líbí, i když se tam nic moc neděje <3
Stále uvítám nápady na nové části ^^

~Vea♡