Wenclair ~oneshots~ /Cz

Little Toast

Díl na přání, bohužel si nepamatuju od koho, ale i tak děkuju za nápad <3
--------------

Wednesday's view

Bylo sobotní odpoledne a obě jsme s Enid byly na pokoji. En něco psala do počítače a u toho se usmívala, z čehož jsem usoudila, že píše svůj blog. Já už měla svou psací hodinu za sebou, a popravdě, začínala jsem se nudit.

,,Enid," kňukla jsem zoufale na mou spolubydlící a rozvalila se ještě víc na postel. ,,Hm?" koukla na mě Enid s úsměvem. ,,Pojďme něco dělat, šíleně se nudím," povzdechla jsem si a koukala na ni prosebným pohledem. En se zasmála a zaklapla notebook. ,,Co bys řekla na procházku?" navrhla a seskočila z postele. Procházka nezněla jako špatný nápad.

.

Procházely jsme malým lesíkem a držely se za ruce. Enid se s úsměvem rozhlížela po okolí a pozorovala veverku skákající ze stromu na strom.

,,Slyšela jsi to?" zastavila z ničeho nic Enid a koukla do strany, odkud se měl zvuk ozývat. Chvilku jsem se zaposlouchala a opravdu jsem slyšela nějaké mňaučení, nebo něco tomu podobnému, vycházející z keře. ,,To bude jen nějaké divoké zvíře," pokrčila jsem rameny a chtěla se zase rozejít, ale Enid pustila mou ruku a rozešla se ke keři.

,,Wednesday!" vydechla, když se zvedla i s malým kotětem v náruči. Malé černé stvoření na mě koukalo vyděšenýma očima a Enid ho opatrně hladila.

,,Pusť ho, může být nemocné nebo mít parazity," koukala jsem na kotě a poté jsem pohled upřela na En. ,,Wed prosím! Můžeme si ho nechat?" začala mě prosit a udělala své štěněčí oči, kterým nejde odporovat. Ale teď jsem se musela držet.

,,Nebudeme mít na pokoji nějaké zablešené kotě, Enid. Navíc nemůže být na pokoji celé dny samo, a kdo se o něho bude starat? Jednou se poblije z té duhy u nás v pokoji a kdo to bude uklízet?" založila jsem si ruce na hrudníku a snažila se držet vážný pohled. Bylo fakt těžké se držet v situaci, kdy Enid se štěněcíma očima držela v ruce malé kotě. Nic roztomilejšího jsem snad nikdy neviděla.

,,Prosím! Prosím! Vezmeme ho hned k veterináři a budu po něm uklízet a starat se o něho! Slibuju!" zoufale mě prosila a já čím dál víc měkla. ,,Fajn," vydechla jsem nakonec a povzdechla si s lehkým úsměvem. ,,Děkuju! Miluju tĕ!" na Enid tváři se rozlil veliký úsměv a hned ke mně přibĕhla a dala mi pusu.

---

Stavily jsme se tedy za veterinářem, který kotě odčervil, naočkoval a udělal mu základní klinické vyšetření, odběry, rentgen a sono, aby vyloučil případné zranění nebo onemocnění. Také jsme skočily do zverimexu koupit nĕjaké základní věci a vrátily jsme se zpĕt na pokoj.

,,Myslím, že bychom ho měly pojmenovat Toast" usoudila Enid po chvilce, co seděla na posteli a koukala na kotě, které si hrálo se svým ocasem. Zasmála jsem se. ,,Proč zrovna Toast?"

,,Nevím, ale napadlo mě to jako první," zaculila se En. ,,Dobrá, bude to Toast," ušklíbla jsem se a podrbala malého Toasta po hlavě. ,,Skočím do sprchy, budu zpátky rychle," dala jsem Enid pusu na čelo a vešla do koupelny. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, co za kravinu jsem to zas schválila. Ale vidět Enid šťastnou bylo hlavní.

Když jsem vyšla z koupelny, málem jsem se roztekla. Enid spala na posteli schoulená v klubíčku a na ní byl nalepený Toast. Spokojeně spolu odpočívali, jeden roztomilejší jak druhý.

Pousmála jsem se, zhasla jsem světlo a opatrně, abych ani jednoho nevzbudila jsem zalezla na postel Enid a lehla jsem si vedle ní. Lehce jsem ji pohledila po vlasech a dala jí pusu na spánek. ,,Dobrou noc, lásko," šeptla jsem a objala ji zezadu.

Po dlooouhé době kratší kapitola na odlehčení ^^
Nebudu vám radši slibovat, že další část výjde brzo, jelikož teď toho budu mít opravdu hodně, ale uvidíme...
Snad se vám i přesto díl líbil <3

A měli byste zájem zase o nějaký 15+ díl (*mrk mrk*)? Nebo máte nějaké speciální přání? Dejte mi vědět <3

~Vea♡