Don't leave me alone... #3

53 5 8
                                    

Wednesday's view

Vyděsilo mě, jak rychle Enid začala panikařit. Vůbec jsem přece odejít nechtěla, jen jsem si chtěla sednout vedle ní.

Rychle jsem si zase sedla tentokrát k ní a objala jsem ji. Ano, já, Wednesday Addams, která nesnáší doteky, jsem ji objala. ,,Ššš, nikam nejdu," přitiskla jsem si ji k sobě a položila si bradu na její hlavu.

Až teď, když pominul všechen zmatek, jsem si začala uvědomovat, co En řekla. Avšak stále jsem její slova nedokázala pochopit. Nevěděla jsem, jaké je to být zamilovaný, jaké jsou ty pocity s tím spojené, neuměla jsem poznat, jestli se mi líbí taky.

Když jsem se ale podívala na mou spolubydlící, která mi ležela bezvládně v náruči, poznala jsem, i když jsem ten pocit v životě neměla, že je to ten správný pocit. Enid nebyla jen spolubydlící nebo kamarádka. Znamenala pro mě něco mnohem více.

Ani jsem si neuvědomila, že Enid už jen v klidu byla opřená o můj hrudník a vyčerpaně oddechovala. Zvedla jsem hlavu a koukla na ní. Odhrnula jsem jí pramínek vlasů z obličeje a tím upoutala její pozornost.

,,Promiň, neměla jsem to říkat, já vím, ale když já to už nemohla držet v sobě, když ses tak ptala," koukla na mě omluvným pohledem. ,,Já se na tebe nezlobím, že jsi mi to řekla princezno. Je pravda, že mě to zaskočilo, ale to jen proto, že je to něco nového. Ale už teď mám ten pocit ráda," odvrátila jsem pohled a opřela si hlavu o zeď.

Nesnášela jsem, jak jsem měkla a začínala jsem vnímat své pocity. Vždycky jsem byla bezcitná, klidná, neempatická a hlavně jsem nemilovala. Jenže to, co se mnou jedna malá, barevná, otravná, dokonalá spolubydlící dokázala udělat, nešlo jen tak ignorovat. Prostě jsem byla zamilovaná ať jsem chtěla, nebo ne.

,,Jaký pocit?" přiletěla ke mně okamžitě zvídavá otázka. ,,Pojď, ať nesedíš na zemi," rychle jsem změnila téma. Vstala jsem, natáhla k Enid ruku, kterou vděčně přijala a s mou pomocí se postavila. Trochu sebou zakymácela, tak jsem radši byla těsně u ní celou cestu k posteli.

,,Přinesu ti vodu," řekla jsem, když se En posadila. Do skleničky jsem napustila vodu a podala ji Enid, která ji celou najednou vypila.

,,Jaký pocit?" zeptala se znovu. Tentokrát už jsem se odpovědi vyhnout nemohla. Nadechla jsem se a začala nervózně přecházet po místnosti.

,,No..nikdy jsem nic necítila ani neměla touhu nic cítit. Jenže pak si mi do života vstoupila ty, se všema těma nesnesitelnýma barvama, otravnými dotazy, optimistickou náladou a ve mě pocity práskaly jak ohňostroj. První jsem si myslela, že to je z toho, jak moc optimismu a úsměvu najednou kolem mě bylo, ale pak mi začalo docházet, po pár rozhovorech s rodiči a pár přečtených knih, že nejde o pocity negativní a pocity nechutenství. Neřešila jsem to. Ale teď v tý koupelně, došlo mi, že je pravý čas na to nechat pocitům volný průběh a konečně je přijmout. Ano, miluju tě, zasraně moc, Enid," celou dobu jsem si hrála s prsty a přecházela po pokoji, a teprve, když jsem domluvila, jsem se zastavila před mou spolubydlící.

Koukala na mě s otevřenou pusou a nevěřícným výrazem. Došlo mi, co jsem to ze sebe vypustila a zrudla jsem. ,,Bože můj já-" nestihla jsem to dokončit, jelikož jsem byla přerušena.

,,Wednesday..." stoupla si a přešla pomalu ke mně. Koukaly jsme si chvíli do očí, než Enid začala pohledem kmitat mezi mýma očima a rty.

,,Seru na to," vzdala jsem svou opatrnost, přitlačila Enid ke zdi a hluboce ji políbila.

Enid's view

Tak, jako ten večer, se mi ještě nikdy neusínalo. Wednesday mě objímala jednou rukou a hladila mě ve vlasech. Mohla jsem říct, že jsem byla šťastná? Ano. A ne jen na chvíli. Postupně mi vše docházelo a já se nepřestávala usmívat.

,,Na co myslíš Enny?" koukla na mě Wed. ,,Ale na nic, jen jak jsem teď šťastná," usmála jsem se více a zavrtala se Wednesday do hrudníku.

Tak jo, obhajoby jsou za mnou, známky mám uzavřené, tak vám tady zveřejním novou část ^^
Snad se vám ukončení líbí a můžete se těšit na nové příběhy. Mám trochu vymyšlené 2 a jeden z toho bude trochu něco jiného, ale myslím, že by se vám to mohlo líbit :D
Hezký den přeju <3

~Vea♡

Wenclair ~oneshots~ /CzWhere stories live. Discover now