Wenclair ~oneshots~ /Cz

Paw and heart

Pokračování dílů "I'll never forget you" a "Still love her"

------------------

Enid's view

Darcy trvala na tom, že mě na sraz zaveze, a potom i odveze. Na jednu stranu to bylo od ní hezký, že mě nechce nechat cestovat tak daleko samotnou, ale na druhou stranu jsem si nebyla jistá, jestli si mě nechce jen hlídat.

Projela mnou vlna nostalgie, když jsme projížděly bránou do Nevermore. Měli jsme pronajatou část zahrady jen pro nás, a pár lidí už tady bylo.

,,Zítra mi zavolej, až budeš chtít vyzvednout, a nedělej hlouposti," zastavila mi Darcy na parkovišti a dala mi rychlou, bezvýznamnou pusu, ze které jsem neměla žádné pocity. ,,Díky," pousmála jsem se, popadla svoje věci a vystoupila z auta. Rozešla jsem se směrem, kterým jsem se dostala až na náš prostor.

Trvalo mi pár sekund, než jsem ve skupince lidí zahlédla mou nejlepší kamarádku. ,,Yoko!" zavolala jsem a rozběhla se k ní. Jakmile mě Yoko zaregistrovala, rozběhla se mi naproti a padly jsme si do pevného objetí. ,,Páni, vypadáš furt stejně," zasmála se Yoko, postavila se předemě a držela mě za ramena na délku svých paží. ,,Za ani ne rok se lidi nezmění," zasmála jsem se taky.

Postupně přibývalo lidí. Je pravda, že někteří se trochu změnili, ale většina vypadala stejně, jako když jsem je viděla naposledy. Zdravila a povídala jsem si se spoustu lidma, avšak stále jsem čekala na tu jednu, která mě zajímala nejvíce.

Když se ani po hodině neobjevila, začala jsem se smiřovat s tím, že asi nepřijde. A ani se jí vlastně nedivím. Ale pak jsem se otočila, a uviděla JI.

Srdce se mi rozbušilo a ucítila jsem tlak v břiše. Vypadala pořád stejně dokonale. Vlasy měla spletené do svou copánků a byla oblečená celá v černém. Zíraly jsme na sebe asi minutu, než jsem se odhodlala vydat se k ní.

,,Um..ahoj," nervózně jsem ji pozdravila a přešlápla si na druhou nohu. Nešlo se mi uvolnit, a krví mi koloval adrenalin z toho, že stála zase předemnou.

--------------

Wednesday's view

Stála předemnou. Koukala na mě svýma oceánovýma očima a nervózně si hrála s prsty na rukou.

,,Ahoj," opětovala jsem jí pozdrav, ale pak jsem si všimla něčeho, co mi málem vyrazilo dech. Přívěsek tlapky ve tvaru srdíčka se jí pohupoval na krku, přesně tak, jako v den, kdy jsem jí ho dala. Nechala si ho. Nosila ho. Měla mě stále při sobě.

,,Jsi v pořádku?" zeptala se mě Enid po chvilce, co jsem byla vytržená z reality. Němě jsem přikývla, ale pak jsme byly vyrušené Biancou, Yoko a Divinou, které se přišly přivítat.

Bylo fajn být zase s přáteli a odreagovat se od každodenních starostí, ale potřebovala jsem si s Enid promluvit osamotě. Proto jsem tady byla.

,,Enid? Můžu s tebou mluvit o samotě?" šeptla jsem k Enid, která přikývla a šly jsme vedle sebe dovnitř do prázdného pokoje, ve kterém se po dnešku dalo přespat. Sedly jsme si na postel vedle sebe a opřely se zády o zeď. ,,Pořád ho máš," ukázala jsem na přívěsek, který se leskl Enid na hrudi. ,,Nesundávám ho," pousmála se Enid a jemně ho pohladila ukazováčkem. ,,Připomíná mi hezký chvilky," doplnila a začala si třít zápěstí.

,,Nemůžu tě vyhnat z hlavy...proto jsem vlastně tady, abychom to nějak dořešily," změnila jsem téma a pohlédla na Enid. ,,Já..pořád tě miluju ale nemůžeme spolu být," hlas se ji zachvěl a snažila se zamrkat přicházející slzy. Nic jsem neřekla, a jen jsem si ji přitáhla do pevného objetí.

Držela jsem ji u sebe a hladila jemně po ruce. A tady jsem si toho všimla. Lehce se jí vyhrnul rukáv svetru a já zahlédla modřinu na jejím zápěstí. ,,Kdo," zavrčela jsem, a odtáhla ji od sebe, abych jí mohla kouknout do očí. ,,Nikdo, bouchla jsem se," stáhla si rukáv zpátky a odvrátila odemě pohled. ,,Enid..," prsty jsem ji dala pod bradu a zvedla ji hlavu, aby na mě koukla.

,,Já..mám holku," do očí se ji znovu nahrnuly slzy. Koukla jsem na ni prázdným pohledem, zvedla jsem se a přešla k oknu. ,,Pořád miluju tebe, já si jen myslela, že když si najdu někoho nového, přestane to bolet..ale já už s ní nechci být, ale jsem s ní na pokoji, bojím se co by bylo," teď už brečela naplno, a dala si hlavu do dlaní.

Ani nevím, proč mě to tak štvalo. Ale na druhou stranu..,přesně tohle jsem po ní chtěla. Aby začala nový život a někoho si třeba našla. Proto jsme se rozešly. Neměla jsem právo být na ni za to naštvaná, měla bych být naštvaná na její holku za to, co jí udělala. A taky že jsem na ni naštvaná byla. Víc a víc, protože při představě, že někdo ublížil moji Enid, té nejhodnější a nejmilejší holce kterou znám, jsem měla chuť vraždit.

Co nejrychleji jsem se vrátila zpátky k ní a znovu ji objala. ,,Promiň, já vím že jsem to tak chtěla, ale teď slibuju, že ti od ní pomůžu," řekla jsem rozhodnutě. Enid ke mně zvedla pohled a zadívala se do mých očí. A pak..mě políbila.

Ani jsem si neuvědomovala, jak mi její rty chyběly. Položila jsem jí dlaň na tvář a prohloubila polibek. Totálně mi to zatemnilo mysl, takže jsem měla v hlavě jen Enid a né to, jak moc špatné to bylo. Nevím, co mě to napadlo, ale opatrnĕ jsem ji položila na postel a rukou se opřela vedle její hlavy. Druhou jsem jí vjela pod tričko a chvilku tam jen ruku měla položenou a palcem ji hladila po břiše.

,,Prosím, potřebuju tě," zamumlala a vystrčené drápky mi jemně zarývala do zad. Pousmála jsem se a rukou jí vjela pod sukni. Chvilku jsem jen přejížděla prsty po jejím citlivém místě a pokojem se ozývaly vzdychy tlumené naším líbáním. Naštěstí byli všichni venku, takže nám tady nikdo vstoupit nemohl.

Vjela jsem do ní dvěma prsty a pomalu začala pohybovat. Enid se podemnou prohla a rukou mi vjela do vlasů, za které lehce zatáhla. Líbala jsem ji stále na rtech, které už měla opuchlé, ale stále chutnaly po malinovém lesku na rty, který na sobě ještě před chvílí měla.

Enid měla zakloněnou hlavu a křečovitě zavřené oči, a její tep se začal zrychlovat s blížícím se uvolněním. Naposledy nahlas vykřikla, než se celá uvolnila a vydýchávala to, co se za poslední chvilky událo. Odtáhla jsem se mírně od ní, a počkala až otevře oči.

Když je otevřela, nedokázala jsem se od nich odtrhnout. Připomínaly mi tak moc jezero z mého oblíbeného místa. Možná právě proto bylo to místo mé oblíbené. Jenže po chvilce mi začalo docházet, co se stalo. A taky to, že Enid má stále ještě přítelkyni.

,,Rozejdu se s ní, zkusím to nějak zařídit," řekla zničeho nic, jakoby mi otázku přečetla v očích. Dala jsem jí ještě jednu jemnou pusu a svalila se vedle ní.

Ležely jsme tady něco málo přes hodinu, ale věděly jsme, že se už musíme vrátit, jelikož se už venku stmívalo a každou chvíli by nás šel někdo hledat. Šly jsme ven ruku v ruce, ale jakmile jsme vyšly na dvůr, málem jsem sebou hodila na zem. Uprostřed prázdného dvorku stála Darcy.

Tak jo...myslela jsem, že to tímto dílem skončí, ale je delší, než jsem plánovala. Takže ještě výjde poslední část :D
Snad se vám díl líbí <3

~Vea♡