Let me love you/ Stay with me 2

14

Ráno mě probraly paprsky slunečního svitu, které se odrážely o sklo okna.
Jenomže se mi nechtělo vstávat, chtěla jsem ještě spát. Přetočila jsem se na druhou stranu, deku si přitiskla více k sobě a tiše oddychovala.

Jenomže mou pozornost přivolal chod myšlenek, který zaznamenal, co se včera všechno dělo.

,,Panebože." Vykřikla jsem pro sebe a z lehu se dostala do sedu.

Prsty jsem si klepala nervózně o čelo. Za ten včerejšek jsem se styděla.

,,Dobré ráno, jak ti je?" Zachraptěl Wesley.

Wesley mě táhnul do postele, jenomže já nechtěla, potřebovala jsem napsat ještě Harrymu. Potřebovala jsem mu napsat, že mi šíleně chybí a že nevím, co mám bez něj dělat. Bez něj se cítím vždycky taková ztracená....

,,Weedone, musím, Počkej, musím-" Zasmála jsem se.

,,Wesley!" Zvětšil stisk na mém rameni.

Prosebně jsem se na něj podívala, bolelo to.

,,Nedělej ze mě blbou, já vím, že jsi Weedon. Tebe bych poznala totiž vždycky. Je to zvláštní, protože Weedon je vlastně...no nic, a pak jsi tu ty, jako Wesley, přesná kopie, úplně přesná a já jsem z toho zmatená." Zavrávorala jsem.

Wesley si povzdychnul.

,,Vždycky jsi byla chytrá, lásko."

,,Vždyť říkám, úplný Weedon." Zasmála jsem se znovu.

Pak si jenom pamatuji, že mě položil na postel, přikryl dekou a nechal mě vklidu usínat....

,,D - Dobré ráno." Odpověděla jsem.

Wesley mi přinesl vodu a prášek, které položil na toaletní stolek. Pak se mi zhluboka podíval do očí, přisedl si ke mně a jednou rukou mě uchopil za tvář.

,,Co se ti stalo?" Odhrnul pramínek vlasu.

Nepatrně jsem si sáhla na jizvu, kterou jistě měl na mysli.

,,To je dlouhý příběh." Zavrčela jsem.

Wesley zakýval na znamení souhlasu, palcem mi masíroval tvář.

,,Tolik jsi mi chyběla." Posunul svůj zrak na mé rty.

V tu chvíli jsem vycítila nejhorší. Srdce se rozbušilo, jako kdyby běželo plnou rychlostí na běžícím páse.

,,Prosím?" Pokusila jsem se zahrát nechápavou.

Jenomže to by nebyl WEEDON, aby mě neprohlédl.

,,Včera....trvala jsi na tom, že nejsem Wesley. Teď za ztřízliva, co si myslíš teď?" Nadzvedl obočí.

Co kdybychom si zahráli hru?

,,Chceš vědět co si myslím?" Zopakovala jsem.

"Wesley" zakýval na znamení souhlasu. Povzdychla jsem si, vzala jeho ruku a ukazováčkem poklepala na jeho tetování.

,,Máš moc hezké tetování." Řekla jsem.

Wesley nechápal. Proč se najednou zajímám o tetování? Měla jsem mu přece odpovědět jestli věřím, že je skutečně ten kdo se prezentuje.