Let me love you/ Stay with me 2

31

Celý ten rozhovor s Harrym rozdmýchal ve mně dost pocitů, které jsem se po celou tu dobu snažila ignorovat. Ovšemže mě to rozhodilo, ale zároveň jsem si sama sobě nemohla dovolit mu odpustit.

Česala jsem si zrovna vlasy, když někdo zazvonil na dveře. Nevěnovala jsem tomu však žádnou pozornost a pokračovala jsem ve své činnosti.

O pár vteřin později do mého pokoje přispěchal Jeremy a nervózně těkal očima po celé místnosti.

,,Neumíš snad klepat?" Procedila jsem nervózně skrz zuby.

Všichni a všechno mě doslova vytačelo v posledních dnech.

,,Promiň, máš návštěvu." Odešel z pokoje.

,,A zavírat bude kdo?" Vykřikla jsem a zabouchla dveřmi.

To, že jsem měla návštěvu jsem doslova ignorovala, nezajímalo mě to ať to byl kdokoliv.

Znovu jsem uchopila hřeben a pokračovala v tom, v čem jsem skončila.

Jenomže znovu mi někdo vtrhnul do místnosti jako zběsilá střela. Pohlédla jsem ke dveřím ve kterých osoba stála. Vypadala tak sebejistě, tak zamyšleně. Jenomže i ten pohled na tu osobu znovu vyvolal vlnu pocitů, které jsem se znovu úspěšně snažila potlačit.
Ty pocity jsem opravdu potlačila a znovu mě ovládl ten chlad a nezájem ke všemu a to se velice projevilo na mém chování.

Bez nějakého slova jsem se znovu otočila směrem k zrcadlu a veškerou svou pozornost věnovala své úpravě.

,,Cassandro, mám pro tebe jeden návrh." Začal Harry, když jsem si dávala lesk na rty.

Nevěnovala jsem jeho slovům žádnou pozornost a proto si v klidu nanášela lesk na rty. V tu chvíli jsem působila tak klidně, že to muselo z jeho strany vyvolat vlnu nervozity a zmatenosti. Ale pravdou bylo, že jsem ho doopravdy ignorovala se vším všudy.

,,Cassandro..." Přistoupil ke mně a pohladil mě po vlasech.

To jsem se už doopravdy musela ohnat.

,,Nešahej na mě, pokud se mě ještě jednou dotkneš, přísahám, že by to nemuselo dopadnout dobře." Zavrčela jsem natolik ostře, že mě samotnou ten tón překvapil.

Jak Harry stál blízko, cítila jsem jak ztuhnul. V tu chvíli jsem snad na vteřinu pocítila něco jako pochybnosti, ale ten pocit opravdu hned přešel a ovládl mě znovu ten chlad.

,,Slíbil jsem ti, že když padneš, budu se snažit všechno zachránit...dovol mi, prosím, s tebou strávit jeden celý den." Zamumlal tiše.

Tímhle mě ale dost pobavil.

Chce se mnou strávit celý den?
Ale já nechci.

,,Směješ se mi?" Zachraptěl a jedním krokem odstoupil ode mne.

,,Nechci s tebou strávit ani minutu, nechci, aby jsi mi cokoliv dokazoval, nechci, aby jsi se znovu snažil všechno zachránit." Vykřikla jsem naštvaně.

Nechci být znovu ta druhá.

Harry si hlasitě povzdychnul.

,,To máš smůlu, já s tebou budu dokud mi neřekneš všechno. Vím, že jsem ti ublížil a omlouvám se, byla to chyba, ale vím, že tě něco ještě trápí. Vypadáš, jakoby jsi to ani nebyla ty, ale ty oči....jakoby jsi volala o pomoc." Zamyslel se a nepřítomně se na mě skrz zrcadlo díval.

,,Tak to hodně štěstí." Zasmála jsem se falešně.

,,Pokud po dnešku nezjistím, že pod tou maskou chladnosti je stále má princezna, přísahám, že už mě neuvidíš." Řekl náhle.