Let me love you/ Stay with me 2

35

Poslední den v Londýně. Poslední den s Dylanem a Calebem. Těšila jsem se domů, ale zároveň se mi nechtělo. Zase se všechno vrátí do starých kolejí a já budu znovu žít svým životem, který propojuje s mnoha konflikty.
Ovšem jedna změna nastane - po svém boku budu mít Weedona.

Ale znovu ztratím Harryho.

Vím, že to jak bude probíhat další můj krok, bude znít dost hloupě, ale i přes to, že si pošlapu po štěstí, tak jsem se od něj z nějakého důvodu musela distancovat. To ale až déle.

----------------------------------

Po dlouhé době jsem si znovu balila kufr a snažila se zůstat v klidu.

,,Cass. Chceš pomoct?" Zeptal se Jeremy a pohladil mě po zádech.

Zavrtěla jsem hlavou na znamení nesouhlasu a věnovala mu úsměv. Uvnitř mě jsem se ale cítila dost prázdně.

,,Odvezu tě na letiště. Pojede i máma." Řekl a podal mi mikinu.

Budou mi opět chybět...

------------------------------------------

Jak řekl, tak se stalo. Teta a bratranec mě vzali na letiště, kde nás čekala emotivní chvilka.

,,Caroline. Budeš nám chybět." Objala mě teta Jackie.

,,Vy mě také. Někdy přijeďte do New Yorku. Můžeme se zase sejít celá rodina včetně Lucase. " Zašeptala jsem.

,,Naše rodina pochází snad ze všech koutů světa." Zasmál se Jeremy.

,,Měj se, Carol. Máme tě rádi. Drž se." Přitiskl mě ke své hrudi i on.

Po dalších 2 minutách jsem se od nich odtrhla a přešla ke skupině, která tuto "výpravu" taktéž absolvovala. Zde už stál Jim i Weedon, který si s Jimem povídal. Weedon si na poslední chvíli zamluvil poslední volnou letenku tohoto letadla, takže i on se s námi doopravdy vrací domů...

,,Cass. Neotáčej se." Upozornil mě Weedon, jenomže ruku na srdce, kdo z vás se po této větě nikdy neotočí?

Samozřejmě, že jsem se otočila za sebe a spatřila Harryho, jak nervózně přešlapuje.

Bez nějakého dalšího slova jsem přešla k němu a snažila se netvářit tak jak jsem se cítila. Snažila jsem se působit dojmem klidu, jenomže to co jsem cítila uvnitř bylo silnější. Cítila jsem tolik chaosu, znovu jsem nevěděla, jak pokračovat.

,,Cass? Co se děje?" Chytil mě za tvář.

Zadívala jsem se do jeho zelených očí a neměla slova.

Jak moc mi na něm záleží....

,,Cass? Odešla jsi beze slova a poté mě totálně ignorovala. Došlo mi, že to souvisí s Gemmou. Co ti řekla?" Zeptal se.

Podle jeho výrazu jsem poznala, že něco ví, ale ne všechno. Gemma mu jistě potvrdila, že jsme se shodly na jedné věci - nejsem pro něho vhodná.

,,Já -" Nadechla jsem se.

On mě palcem pohladil po tváři a trpělivě sledoval.

,,Mezi námi je tolik překážek, mezi námi je tolik odlišností..." Zakňučela jsem.

,,Ty víš, že pro tebe jsem schopna všeho, že umím za nás bojovat, ale k čemu je to platné, když vždycky tě vystavím do rizikové situace, do nepříjemného postavení? Vždycky se objeví něco, co naruší náš vztah, co ublíží hlavně tobě. Já prostě....musím tě nechat jít, musím tě vynechat z toho všeho jednoho velkého chaosu..." Odpověděla jsem.