Let me love you/ Stay with me 2

2

Ráno mě vzbudil otravný zvuk budíku. Zavrávolala jsem a natáhla se po budíku, abych ho mohla ztišit. A podařilo se.
Následně jsem se ještě více zamuchlala do peřiny a pretočila se na bok.
Ještě jsem v klidu mohla spát.....

,,Cassie! Cassie! Vstávej!" Skočil mi do postele můj malý bratr.

,,Michale, slez z mé postele. Kolik je vůbec hodin?" Pokusila jsem se o nějaké kloudné věty.

,,Za chvíli bude 7 hodin." Odvětil vyděšeně.

To už i mě se otevřeli oči a okamžitě jsem vyskočila z postele.

,,Autobus nám jede v 7:15, že?" Vyjekla jsem a ze skříně si vytahovala oblečení.

Bratr odešel z pokoje a nechal mi volný průchod pro vykonání ranní rutiny.
Rychle jsem přes sebe přehodila černé tričko s modrými džínami, následně jsem si vyčistila zuby a namalovala a přitom jsem nezapomněla si rozčesat vlasy.

Kupodivu jsem to do těch 10 minut zvládla.
Popadla jsem všechny své věci i některé věci Michalovi a rychlým krokem se vydali z domu k autobusové zastávce.

Měli jsme to akorát.

Ben, který stál jako poslední z krátké řady, se zrovna chystal platit.

,,Jdeme, jdeme!" Zasyčela jsem na bratra mile.

,,Vždyť jdu!" Zaskučel.

Do autobusu jsme přímo skočili, ale zato jsme ho doslova stihli v řádném času.
Zavřela jsem oči a hlavu zaklonila dozadu. Jakobych momentálně měla kolem sebe bublinu, která by mi kontrolovala ticho a klid. Cítila jsem se....dobře.

,,Ahoj, rebelko." Zaslechla jsem za sebou známý chlapecký hlas.

Ano, správně tipujete, pokud si myslíte, že to byl Ben.

Otočila jsem se na něj se zářivým úsměvem.

,,Čau, Bene." Odvětila jsem a následně se zase převrátila dopředu.

Jakobych ale měla pocit, že mě někdo pořád pozoruje.... Zkusila jsem ten pocit ignorovat, potlačovala jsem nutkání se rozhlédnout po autobuse, ale ten pocit vůbec nepřestával.

,,Cass? Viděla jsi to?" Zeptal se po 5 minutách Ben.

Že by ten pocit vyvolával on?

,,A co?" Nechápala jsem.

,,No, to co dával tvůj bratranec?" Zakňučel.

,,Co dával můj bratranec? Myslíš Jeremyho nebo Lukeho?" Byla jsem v totálním zmatku.

,,No Luke...." Odpověděl.

,,Luke Hemmings požádal Sierru Dalton o ruku. Jinak, věděla jsi, že Michael je už ženatý?" Pokračoval jakoby nic.

Jen já jsem strnula. Můj bratranec. Můj bratranec je zasnoubený!

,,Tak to mu přeji." Snažila jsem se zakrýt nejistotu.

,,Skvělý!" Díval se stále do mobilu.

,,Ale asi jsi neviděla toto, že?" Znejistil a strnul v pohybu.

Moje obočí se stáhlo do úzké linky, na čele se mi tedy mohly objevit mírné vrásky, nos jsem nakrčila a rty sevřela.

,,Nebo víš co? V pohodě, neřešme to, ne tady v autobuse." Zamumlal tiše.

,,Benjamine? Dělej." Nastavila jsem varovný ukazováček k jeho osobě.

Můj malý bratr ke mě vzhlédl s úctou a pochopením.
Jeho oči vyjadřovaly zvídavost.