Let me love you/ Stay with me 2

15

Několik dalších dní jsem se cítila ze všeho tak otupeně. Nejen, že jsem byla nucena s Weedonem trávit nějaký svůj čas, ale bylo tu všechno kolem. Postupně se ale z toho stávala otevřená válka a o tom vám chci sdělit momentálně více.

Celé dny jsem byla dost rozrušená ze všeho kolem Weedona. Nejhorší ale bylo, že si mého poněkud zmateného chování všímali i lidé kolem mě, má rodina, přátelé.

,,Cassie, dcerko? Je všechno v pořádku?" Přišel ke mě otec do pokoje s tabulkou čokolády.

Jakmile jsem ji viděla, mé oči se doslova rozzářily. Něco na nervy jsem opravdu potřebovala.

,,Ano, všechno je v naprostém pořádku." Pokusila jsem se o úsměv, ale místo toho jsem se spíše zašklebila.

Otec si přisednul na mou postel na kterou následně položil i čokoládu.

,,Chybí ti, že?" Podrbal se na zátylku.

Zakývala jsem na znamení souhlasu. To byla další věc. Harry mi neskutečně chyběl, stejně tak jako zbytek kapely. I přes to, že si náš vztah procházel další fází, která zahrnovala samé nedorozumění a poté usmíření, mi byl neskutečnou oporou. Hlavně mi začalo pomalu docházet, že vztah na dálku ani jeden nezvládneme a že všechno směřuje k nejhoršímu.....ačkoliv ten konec nemusel přijít nějak brzy ne?
V hlavě mě uklidnila myšlenka, že pojedu na studium zrovna do Londýna, kde budu žít několik týdnů. Tím bych mohla využít situace a uklidnit můj vztah s Harrym.

On byl má kotva. Kotva k lepšímu člověku, kotva k tomu, aby mě nezvládla temnota a démoni, které vyvolával Weedon.
Weedonovi jsem zatím odolávala, odolávala jsem jeho pokusu, aby mě znovu přetáhl na stranu temnoty. Ale jak dlouho to zvládnu, když zatím jde na mě opatrněji, když ten všechen nátlak může být vlastně silnější?

Jsem přece Cassandra Caroline Watsonová.
Ty už zvládneš skoro všechno.

Jenomže to jsem dneska ještě nevěděla, že ten plamen plný démonů začne hřát...

,,Řekla jsi mu, že jedeš do Londýna?" Zeptal se.

Pohlédla jsem mu do očí, do ruky uchopila čokoládu.

,,Ne. Chci ho překvapit." Otevírala jsem obal čokolády.

,,Netrápí tě ještě něco?" Pohladil mě po jizvě na čele.

Chvilku jsem váhala, zdali mu nemám dát aspoň nějakou indicii, ale ihned jsem tuto možnost zamítla.

,,Ne." Zamumlala jsem a zkousla si ret.

Jenomže on věděl, že něco tajím. To jsem hned poznala, že přemýšlí nad vším co se důvěry vůči mě týče.

,,Dobře." Usmál se a odešel z mého pokoje.

Teď byl ideální čas si sníst tu sladkou čokoládu.

--------------------------------

"Wesley" pro mě kolem 15 hodiny přijel. Chtěl mě totiž odvést na box. Přesně vím, proč má záliba v boxování byla pro něj výhodná. Měl zde totiž možnost mi dát několik lekcí, rozvíjet mou osobnost a ovlivnit mě svým temperamentem na tu Cassie, kterou jsem tenkrát byla.

Jenomže tu byla i druhá stránka o které nevěděl. Tu zlost, kterou ve mě občas vyvolával, a celkově všechny ty negativní pocity včetně smutku a zklamání jsem si vybila vždy do toho boxovacího pytle a ihned se cítila o dost lépe. Jako kdyby to najednou zmizelo a už existovalo jenom to dobrý....Teda do doby než se to vrátí.
Ale opravdu, box mi pomáhal se vyrovnávat s věcmi, které jsem nemohla překonat a na těch pár minut, hodin mě uklidnit tak, že jsem nad věcmi nemusela přemýšlet.