Let me love you/ Stay with me 2

20

Dalšího dne, kdy už jsem posbírala dostatek energie, jsem se za doprovodu Jeremyho vypravovala do londýnské školy.
Mou pochmurnou náladu a myšlenky týkající se Harryho a Olivie Wildeové jsem natolik otupila, že ta bolest jakoby ve mně stále byla, ale dokázala jsem ji tak nějak ignorovat.

Ovšemže po dnešku a dalších dnech, kdy se těch zklamání dostaví více, nebudu ani schopna to zpracovávat...

Vraťme se zpátky, nebudeme předbíhat dobu.

Po ranní rutině jsem nastoupila do Jeremyho auta. Ten mě vzal do školy, kde jsem se měla sejít se svou americkou třídou.

Pozdravila jsem paní učitelku a Jima a postavila se vedle něj. Ten mi začal vyprávět o svém hostiteli, který prý původem je Američan a s radostí mi vyprávěl o svém prvním dni.
S radostí jsem mu pokynula hlavou, doplnila jeho věty komplimentem a s úsměvem jsem pokynula na Caleba, který do zdejší školy chodil.
Caleb mi zamával a se svými kamarády pokračoval v cestě do třídy.

,,Teď nás slečna provede po škole a dnes se zúčastníte jedné hodiny, poté se společně projdeme po Londýně a kolem 17. hodiny se vrátíme sem, kde si vás vyzvednou vaši svěřenci, tak ti, co jsou u známého a ne u studenta, dejte jim vědět." Řekla naše americká učitelka, když zahlédla tu britskou, která nás měla provést.

,,Dobrý den, jsem paní Grayová a ráda vás provedu po naší škole. Jinak, učím historii, práci s počítačem a matematiku a ráda bych vás na první den přivítala malou ochutnávkou jedné hodiny historie. Ano, vím, že to zřejmě nebude zábavné, ale ráda bych, abyste se seznámili s naší kulturou a naším systémem." Řekla.

Podle mě vypadala dosti příjemně, mladě a svěže, i takto komunikací vyzařovala sympatiku a porozumění.

,,Ten přízvuk je šílený." Nahnul se ke mně Jim.

Ten totiž nikdy nebyl zvyklý poslouchat britský přízvuk. Neměl nikoho známého, kdo by tak mluvil a jakýkoliv film s britským přídechem odmítal.

Neodpovídala jsem mu, můj zrak se totiž přesunul na leštivé náušnice paní Grayové.

,,Tak můžeme vyrazit." Pousmála se.

---------------------------------------

,,Tak a tady je ředitelna" Zamumlala tiše a tiskla si k sobě nějaké desky, které patřily do její nadcházející hodiny.

Můj zrak však prošel celou chodbu, když se zastavil u skupiny kluků, kteří vyšli z nejbližší třídy. Mezi nimi jsem dokázala rozpoznat Caleba, který s nadšením něco ukazoval svým přátelům na telefonu a smál se.

I přes to, že se takhle chová dost kluků, že mají skupinu přátel a snaží se co nejvíce zapůsobit, mi v tomhle Caleb dost připomínal Weedona...

Nemysli na něj, Cassandro.
Snažila jsem se vypustit tu myšlenku, že by mi momentálně mohl Weedon jaksi chybět...

Přece jenom, byl to tvá první láska...
Dodal tiše hlásek.

Zatřepala jsem hlavou a mlčky nahnula hlavu k Jimovi.

,,Hey, Cass, ty ho znáš?" Zeptal se Jim a pokynul hlavou směrem ke skupince.

,,Toho v tom černém triku." Zamumlala jsem a svou pozornost znovu přesunula k paní Grayové.

-----------------------------------------------------

Hodina historie vcelku byla příjemná. Historie mě totiž vždy bavila a to, jak to paní Grayová prezentovala vyhovovalo všem mým představám. Interakce se žáky, pracovní listy na procvičení, prezentace na interaktivní tabuli - vskutku moderní technika a zábavná forma nezklamala.