Choré Mládí

Jsem pokrytec

Tak tu mám pro vás opět nášup novinek za poslední měsíc. Na práci jsem si už zvykla, zvládám stát 13+ hodin denně, taky jsem si zvykla na konstantní stres a je v běžném pořádku, že chybí hodně prachů v kase, nejsou furt drobný, lidi jsou někdy zmrdi a tak. Vlastně je to teď to nejhorší a nejlepší zároveň. Jsem tam tak zaneprázdněná a unavená, že nemám čas přemýšlet. Pravej bordel nastává když mám volno. Jsem pak automaticky hned v obří úzkosti, když prostě jen sedim a nic nedělám. Do teď mě zachraňoval vztah, ale to už je teď taky bullshit. Všechno asi nebývá idylický věčně. Líbí se mi jak jsem nejdřív nadávala na to, jak mě všichni vidí jen jako šukací pannu a teď bych za trochu mrdu zas zabíjela. Tohle jsou vždycky takový ty chvíle v těch vztazích, co bych nejraději skipla. Vždycky si uvědomim jaký monstrum vlastně jsem. Zas bych podvedla a ani nemrkla, bylo by mi to u prdele a neměla bych ani trochu pocit viny. Tentokrát jsem se rozhodla to neudělat i přes to, že by mi to udělalo velkou radost. Možná se můžete ptát co jsem to za pizdu, když bych měla z něčeho takovýho radost...no princip je dost jednoduchej. Jsem nesebevědomá kravka, která validaci většinou dostává od chlapů a tak si pak přijdu míň vadná asi. No a v tomhle ohledu to teď závisí na jednom člověku a vzhledem k tomu, že ten mě zradil/odmítl/odkopl, tak mám potřebu konat pomstu a opravit tak své velmi křehké a nyní pocuchané ego. Jsem do toho natolik ponořená, že je mi úplně u prdele jak se cítí ostatní a jsem ochotná zajít až tak daleko, že ublížim hodně sobě jen, aby to ublížilo tomu druhému. Tentokrát mi na tom člověku, ale záleží tak se jen vrátim k fetu, abych se úplně nezbláznila. Dealer na mě teď dost vostře peče, ale novej borec v práci v tom  taky jede, takže nový zdroj mám jen, co dohodí kamínkem. Je to dobrej nápad? Nejspíš ne, už jsem od něj měla jeden nášup a ten byl dost slabej, ale ten dojezd fuuu, byl zlej. Jo jasný, chápu, že ostatní nečtou moje myšlenky,  kort když nic neřeknu nebo tak, ale moje reakce nejsou nikdy  bezdůvodné, ba naopak, 90 procent času jsem ukázkovej člověk, ale někdo mi jen i nedopatřením ublíží píčovinou a ten démon, co všechno ničí je zas venku. Dneska jsem byla na přijímačkách a totálně jsem to posrala i přes to, že jsem se tomu snažila na poslední chvíli jako obvykle věnovat. Nevhodný prostředí s nevhodným člověkem tomu taky moc nepomohlo. Takže jo, za měsíček se toho zas stalo jak za rok. Momentální plán je tedy chodit do práce a neposrat se tam, ve volnech pofetovávat a chlastat jak Dán a ignorovat svůj pomalu rozpadající se vztah, kterej mým chováním asi půjde do kytek dřív než bych chtěla.

ps: Jsou všichni lidi taky tak strašně úzkoprsí a v posteli nudný? Jo a jsem zas vožralá...