PŮVODNÍ PUBLIKACE: 17.12.2022
Vole, zase nevím kde začít. Nom dejme tomu, že jsem se po 500 letech zase dotkla alkoholu a neskončilo to dobře. Vyžahla jsem skoro celou flašku a pak se něco stalo dejme tomu (detaily vynechám, je to dost osobní). V opilosti a přikrádající depresi jsem zase udělala píčovinu. Nějak byla tma tak jsem neviděla kam řežu a tak mám velkou ránu na zápěstí. Je to otevřený a ze zkušenosti je to na nejmíň 3-4 stehy. Nom...mám dost věcí na práci tak nechci riskovat, že bych musela bejt v nemocnici. Budu v pohodě, jen to bolí jak zmrd. Nějak nedokážu zpracovat včerejšek, tak si to píšu sem. Taky možná proto, že to prostě k člověku jako jsem já tak nějak patří. Budu to muset schovat nějak před mámou až pojedu přes svátky na návštěvu. Dobu hojení odhaduju tak měsíc až dva. Navíc v pondělí mám předat byt a já nemůžu s tou rukou skoro vůbec hejbat...no ještě že na to nebudu sama. Jop, prostě budu ok jako vždy
ČTEŠ
Choré Mládí
NouvellesNikdo nám nedal návod jak žít. Potácíme se světem a nevíme, co vlastně chceme, jestli si vzít na večírek šaty s krajkou či volánky, jestli bojovat nebo už to tentokrát opravdu vzdát. Jak se sakra máme dostat z té nekončící deprese a kdo z nás bude d...
