Naděje

28 0 0
                                    

PŮVODNÍ PUBLIKACE: 28.12.2021

Můj mozek opět selhal. Viděl v zrcadle něco co tam již dávno není nebo možná je avšak nyní je to v mrtvém bodě mého dosahu. I přes všechnu tu bolest, krev a slzy jsem nezavřela své dveře a nechala ti ji otevřené dokořán. Párkrát jsem se pokusila je přivřít avšak vždy mi něco říkalo, abych to ještě nedělala. Kapka naděje v rudém moři mi ukázala cestu a tvé údajně zavřené srdce pookřálo. Avšak stále je v mé mysli nejistota a vzpomínka na to, kdy čepel projela kůží tak hluboko, že mi v uších znělo requiem. Nebyl jsi tu, opět, avšak možná to nebyla tvá chyba. To byl jeden z těch večerů, kdy jsem dveře téměř zabouchla a myslela, že už jsi naprosto pryč. Teď to však vidím jasněji. Byli jsme sami, oba zlomeni a tak jsme se dali v řeč. Odhalil jsi stopy své minulosti a já žasla nad tím, jak moc podobné jsou těm mým. Možná to, co mě z tvé strany zraňovalo bylo jen jakýmsi štítem, který má slabší odehnat a silnější prověřit. Znám tě tak dlouho a stále tak málo avšak cítím, že před sebou máme dlouhou cestu. Tvá skořápka zdá se býti tvrdá jako ořech avšak vnitřek je měkký a tak zranitelný jako novorozené koťátko. Myslím, že všem bitvám není konec, vím, že výhra nebude snadná, avšak já jsem ochotná pro tebe podstoupit jakoukoli oběť. Tuto vzpomínku musím si vrýt do paměti, jelikož vím, že se zítřkem budeš zas ten mrzout bez soucitu, jako včera. Mé srdce ví, že budeš hledět na jiná děvčata, ale nikdy si nejsem jistá jakým způsobem. Celé se to zdá nevinné avšak moje srdce puká ve dví, když tvůj pohled spočine na vnadách jiných a pak se zas odtrhne. Nerozumím ti, avšak vlastně ti i rozumím. Pokud by tvé srdce neprahlo po tom mém proč bys celé večery a noci věnoval jen mojí duši. Avšak pokud bys po něm opravdu prahnul, co tě drží zpět. Jak moc velké zklamání bylo od té ženy, kterou jsi měl v srdci nebo stále máš. Když někdo zraní mé srdce, tak je pro mě druhý mrtev, avšak ty máš přístup k ženám minulým jiný. Jednou či dvakrát denně vyslovíš jména obou těch zmijí. Stále vídáš jejich tváře na dotykové obrazovce a v agresi píšeš jim, jak moc jsou zoufalé. Toto by pro mne bylo nepřípustné a proto si říkám, jaký toto má význam. Jsou v tvém srdci? Nejsou v tvém srdci? Nevím, avšak čas ukáže kde je zakopaný pes. Jen krátké nahlédnutí za tvé dveře mi ucelilo obraz více než jsem doufala. Pokud čas ukáže, že mé dveře měly zůstat zavřeny budu vědět, že jsem je tentokráte otevřela naposledy. I přes to, že mám v kapse spoustu karet, ta tvá je mi nejmilejší. Neustále si žádá mou pozornost a něhu. Pro ty jiné jsem měla také něhy přehršle, avšak ony k mému volání byly hluché. A pokud jen budu muset tu tvou kartu roztrhat, zašlapat a pohřbít, vím, že to stejné učiním těm ostatním.

Choré MládíKde žijí příběhy. Začni objevovat