PŮVODNÍ PUBLIKACE: 28.6.2022
Realita už nedává smysl. Vlastně nic nedává smysl. Co moje mysl chce? Mám kolem sebe spoustu lidí a stejně se nedovedu zapojit. Jsem odtržená od reality. Konverzace nedávají smysl. Uspokojení ze života zmizelo. Když jsem sama, tak se zas cítím mimo. Jako by se moje existence rozplynula do větru. Nevím, kdo jsem ani co jsem. Jako bych byla jen duch a jediné co mě váže je jen fyzické tělo. Skoro jako bych nikam nepatřila, ale to už vím dávno. Vše je špatně. Neustále změny nálad a postojů mě okrádají o veškerou naději, která mi zbyla. Nemám sílu na to dál pokračovat ani sílu vzdát to. Žití je jeden velký oxymóron. Jediné, co mohu je zoufale se chytat ostatních. Nikdy se jim nevryju do paměti, jen procházím. Mám mysl, která je plná myšlenek a zároveň, tak prázdná. Kolikrát pochybuji, jestli mám vůbec jméno nebo nějaké místo na tomto světě. Necítím se jako člověk. A tak sedím v místnosti plné lidí a pláču krokodýlí slzy
ČTEŠ
Choré Mládí
Cerita PendekNikdo nám nedal návod jak žít. Potácíme se světem a nevíme, co vlastně chceme, jestli si vzít na večírek šaty s krajkou či volánky, jestli bojovat nebo už to tentokrát opravdu vzdát. Jak se sakra máme dostat z té nekončící deprese a kdo z nás bude d...
