„George!" Těžká hmotnost přistála na mém těle, které bylo přikryté až k hlavě peřinou kvůli zimy která se vyskytovala venku.Možná se ani nedivím, topení ani pořádně nehřálo. Škola je docela velká, pokud chce několik radiátorů zahřát celou školu naraz, tak to ani nepůjde.
Karl, který skočil na mě celým svým tělem mi ani nedovoloval se povalovat celý den v posteli, „Dnes jsou Vánoce!" Zapískal mi přímo do ucha.
Moje oči stále zavřené, doufající abych znovu co nejrychleji usnul. Dech který byl hned u mě se občas zasekl jemným zasmáním.
„Karl slez ze mě," rukou jsem ho jemně šťouchl do boku, „nemůžu dýchat."
I když se stále smál, z postele konečně skočil dolů na své vlastní nohy. Ruce na bocích s pohledem na mně. Moje oči se pomalu otevíraly, zatímco si zvykaly na světlo které se vyskytovalo v pokoji.
„Od devíti hodin ti už bzučí mobil," poposedl si na své posteli, s rukou zahrabanou v pytlíku tyčinek, „a je přesně dvanáct."
V hrdle jsem zasténal. Moje ruka letěla pro můj telefon, kde byla nějaká zmeškaná upozornění. Karl, který měl jednu ruku stále hluboko v pytlíku tyčinek, a druhá která držela mobil z kterého hrály různá videa.
1 notification from: Máma:)
7 notifications from: Dream<3
6 notifications from: Sapnap:))
Zatajil se mi dech, když se objevilo oznámení od mé mámy. Oznámení mi silně bilo do očí.
Než jsem odpověděl na všechny zprávy, promnul jsem si jedno oko pěstí.
Máma:)
S tátou ti přejeme veselé Vánoce.
Po novém roce si zase napíšeme,
co škola.Můj pohled se nehnul, pod peřinou s mobilem v ruce, zpráva stále svítící a čistě napsána na obrazovce. Zpráva byla nechaná na zobrazenu.
Sapnap:))
Ahoj kittenSapnap:))
Prý svému manželovi neodepisuješSapnap:))
Nejlepšímu kamarádovi**Sapnap:))
To byl omylSapnap:))
Veselý Vánoce zmrdeSapnap:))
Doufám že máš pro mě dárkyZe zpráv se mi na rtech objevil menší úsměv, po minulé zprávě, která nebyla ani potřeba, se mi udělalo lépe.
Dream<3
Profesor mě nachytal před
školou jak kouřímDream<3
Jako cigarety myslímDream<3
Moc se mu to nelíbiloDream<3
Veselé Vánoce princeznoDream<3
Vstávej už aleDream<3
L pro tebeDream<3
Napiš mi hned jak se vzbudíš :)Křupaní jídla se mi ozvalo u ucha hned jak jsem dočetl všechny oznámení neboli zprávy. Křupaní jídla, nebo už tyčinek, jak bylo zjištěno hned po tom, co drobky dopadávaly na postel.
„Karl!" Zapištění a potom shození osoby nohou na zem, vyšší brunet se jen smál. Tyčinky byly teď rozsypané po podlaze, vedle bruneta s velkým úsměvem na tváři.
Jeho červené tváře které určitě bolely kvůli velkého úsměvu, s rukou uchopenou na břiše se stále potichu hihňal.
Vyšší brunet který ležel na zemi, zatímco menší tmavě-vlasy brunet seděl na svých kolenou, znuděně dívající se na druhého kluka.
„Kolik jsi toho přečetl?" Otázka mi vypadla z úst po chvíli co se přestal smát. Stále svůj smích vydychoval, pár kousků jídla stále v jeho puse.
Pokrčil rameny, se svým úšklebkem se mi podíval do očí, „Takže, princezno jo?"
_________________________
Words:504Tahle kapitola byla narychlo asf.
ČTEŠ
You. /dnf/ ✓
Fanfiction„Proč jsi nic neřekl?" Moje oči se koukaly do těch jeho tmavých zelených. Batoh který měl jenom na jednom rameni těžce nesl. „Chtěl jsem," začal, jeho pohled se koukl za mě. Hlasitý zvuk skřípajících vlaků, mi zrovna nedělal dobře na můj sluch, „al...