You Are My Angel | Tom Kaulitz

19.

T - Co teda ty prášky? Má to nějakej jinej důvod než ten proč se to má používat že mi to chceš říct až teď?

N - Jen jsem měla problémy s akné a někomu to pomohlo, tak jsem to zkusila taky a fakt to funguje

T - Zajímavý

Leželi jsme vedle sebe a protože už bylo docela pozdě, Tom do chviličky usnul. Ležel na boku a jeho dlaň byla na mém břiše. Já nechápu, že se to stalo. Já nevím, to je jak s tím líbáním......beru ho jako kamaráda, ale v určitých situacích mu neodolám. Nebudu se ho na to zítra ptát nebo to sním řešit. Rozhodně ale s ním teď nebudu chodit jen proto, že jsme se spolu vyspali. To je blbost. Dál jsem nad tím nepřemýšlela a pokusila jsem se taky usnout. Ráno mám školu....jsem zvědavá jak to bude probíhat ráno.

Je 5:20 a to znamená vstávat! Rychle jsem vypla budík aby to nevzbudilo Toma a šla jsem si vybrat nějaké oblečení. Toma vzbudím potom. Vždycky vstávám brzo abych všechno stíhala, včetně mého denního režimu. S oblečením v ruce jsem odešla do koupelny a hned jsem si dala ledovou sprchu. Poté jsem si vyčistila zuby, vyžehlila vlasy, namalovala se a nakonec také oblékla.

Už je čas vzbudit Toma. Když jsem vešla do pokoje, už se oblékal. Lehla jsem si do postele a koukala na něj. Má dokonalý tělo.

T - V kolik tě mám hodit do školy?

N - Odvezeš mě?

T - Jasně

N - Dobře, tak za půl hodiny. Co chceš ke snídani?

T - Nic, nemám hlad

N - Včera večer jsi nic nejedl Tome

T - Kafe stačí

Usmál se na mě a já šla do kuchyně. On zase do koupelny a tam si udělal co potřeboval. Udělala jsem nám kafe a vzala k tomu každému koláč. Když přišel, sedl si na barovou židličku a napil se kávy. Podstrčila jsem mu ještě ten koláč a nakonec ho taky snědl. Už je čas jet. Vzala jsem si batoh, Tom klíče a jeli jsme. Po cestě jsem se modlila aby jsme nemluvili o tom včerejšku. Naštěstí o tom nepadlo ona slovo.  Zastavil před mojí školou a než jsem vystoupila z auta, objali jsme se.

T - Po škole mi zavolej, vyzvednu tě

N - Dobře

Rozloučila jsem se s ním a on odjel. Vešla jsem do budovy a jak už je zvykem, jako první jsem šla ke skříňkám. S potřebnými věcmi jsem se vydala do třídy a sedla jsem si na své místo.

Už jsme měli angličtinu a chemii, teď je velká přestávka a já se chystám sníst banán. Dneska na mě pořád divně kouká skupinka holek co jsou u Amber lavice. Šla jsem vyhodit slupku od banánu a každý můj pohyb pozorují. Když si opět sednu na svou židli, jedna z nich ke mně přijde a zrovna ta nejhorší. Sasha.

S - Čauky Nino

N - Co chceš Sasho?

S - Prej se řežeš a bereš prášky...je to pravda?

N - Jak to víš

S - Amber říkala

Koutkem oka jsem se podívala směrem k ní a všechny to pozorovaly a Amber se na mě koukala provinile. Nevěřím že to udělala.

S - Taky máš prý popálený stehna

N - To všechno vám řekla?

S - Ještě to, že jsi celý školní rok pro ni jen přítěž. Že už ji nebaví jen poslouchat tvoje problémy a utěšovat tě abys nebrečela. Všechny jsme se shodly na tom, že kdyby ses na tuhle školu nedostala, bylo by líp. Možná že kdyby ses nenarodila, bylo by to ještě lepší.

Šlo to na mě. Tohle bude v prdeli. Slzy se mi hrnuly do očí a ona to pobaveně sledovala. Sbalila jsem si věci a šla na záchody.

S - Copak? Jdeš se podřezat?

Její poznámku jsem naprosto ignorovala. Rychlou chůzí jsem došla k záchodům a zavřela se v jedné z kabinek. Sklopila jsem prkénko a sedla si. Začala jsem se klepat a brečet. Klepaly se mi nohy a hlavně dlaně, které jsem na nich měla položené. Tohle bude v prdeli..