32.

211 20 8
                                    

S Tomem jsme tu jen seděli a ani jeden z nás nic neříkal. Moje tělo bylo na jeho klíně, mé ruce byly obmotané kolem jeho krku a můj obličej byl zabořený mezi jeho krkem a ramenem. Tomova hlava byla opřená o mou a jeho prsty jezdily nahoru a dolů po mých stehnech. I přes ten chaos v mé hlavě se teď cítím opravdu dobře. Vlastně vždycky když jsem s Tomem se cítím dobře. Myslím na něj často a to jen z toho důvodu že nevím co k němu cítím. Líbáme se, spali jsme spolu ale nejsem si jistá jestli k němu něco cítím. Ale možná je to jen strach. Strach z toho že mi ublíží a strach z toho že pokud mě opustí tak to nezvládnu. Cítím se s ním skvěle. Ať už jsem v jakékoliv situaci vždy ví co má dělat. Ví kdy mě má rozesmát a kdy tu jen být se mnou a nic neříkat. Víc jsem se natiskla na jeho tělo. Dala jsem mu jemný polibek na krk pod jeho ucho. Na jeho těle se objevila husí kůže. Odtáhla jsem se od jeho těla a podívala jsem se do jeho hnědých očí.

N - Tome, děkuju. Vážně

Tom se na mě jen usmál a naše těla se opět slepila. Byly jsme jako jeden člověk. Jedna jeho ruka se z mého stehna přemístila na má záda.
Po několika dlouhých vteřinách se ode mě Tom odtáhl. Jeho čokoládově zbarvené oči se dívaly do těch mých. Jeho ruka nepřestávala hladit má záda. Přiblížila jsem se k němu a políbila jsem koutek jeho rtů. Začalo trochu foukat a obloha se zatahovala. Vypadá to že bude pršet. Já i Tom jsme se zvedli ze země a šli jsme z louky pryč. Má ruka svírala tu jeho a naše prsty se propletly jako hadi. Mé šaty vlály ve studeném větru, který zaplétal mé vlasy do malých cuchanců. Nasedli jsme do Tomova auta a jeli jsme ke mně domů. Doma je máma, tak snad nebude mít na Toma kecy. Tom zastavil auto před mým domem a my z něj vystoupili. Hodně foukalo a obloha byla tmavá. Rozhodně bude pršet. Otevřela jsem vchodové dveře a když jsme vešli do chodby, hned jsem je zase zavřela. Sundali jsme si boty a hned z chodby jsem viděla do kuchyně, kde seděla máma. Tom i já jsme ji pozdravily a šli jsme do mého pokoje. Ona nás jen sjela pohledem a taky pozdravila.

Zamkla jsem za námi dveře a skočila jsem do mé velké postele. Tom si odložil mikinu na židli u mého psacího stolu a sedl si na postel.

N - Tak co chceš dělat? Nějaký nápady?

T - Vůbec

Zasmál se a já se na něj usmála. Vstala jsem z postele a šla jsem zavřít okno, které zabouchl průvan. Venku začala hodně pršet. Obloha byla tmavě modrá a stromy se kývaly ze strany na stranu.

N - Víš Tome...ty tvoje dredy jsou celkem dlouhý a máš jich hodně...

T - Fakt, Nin? Budeš si hrát na kadeřnici?

N - Jasně že jo

Protočila jsem očima a Tom se zasmál. Vzala jsem několik gumiček a začala jsem dělat úplné nesmyslný účesy z jeho dredů. Poslouchali jsme u toho písničky a povídali jsme si. Nakonec jsem mu udělala nějaký culíky a copánky a dala jsem mu růžovou čelenku do vlasů.

N - Pane bože ty jsi krásnej

Mluvila jsem na něj jako na mimino a smála jsem se. Vyfotila jsem si ho do telefonu a dala jsem mu zrcátko aby se podíval jak mu to sluší.

T - No ty kráso...máš fakt talent

Začal se smát a já taky. Bouchla jsem ho pěstí do ramene jako vtip ale on uhnul.

T - To bolelo. Příště trochu uber na ráně

Když to řekl a pohladil si rameno, začala jsem se smát ještě víc.

N - Snad to našeho culíkovo-copánkovýho krále nebolelo...teda spíš prince

Zasmála jsem se a on protočil očima. Sedla jsem si za Toma na postel a začala jsem mu rozplétat tu hrůzu co jsem mu udělala na hlavě. Uklidila jsem gumičky a šla jsem zpět k posteli. Tom mě chytl šaty a přitáhl k němu.

T - Nin, já už takhle dál nemůžu

You Are My Angel | Tom Kaulitz Kde žijí příběhy. Začni objevovat