You Are My Angel | Tom Kaulitz

34.

Z pohledu Toma:

Opustil jsem Niny dům a šel jsem k mému autu. S její mámou jsem se ani nerozloučil. Prostě jsem si vzal body, zabouchl dveře a šel do auta. Po cestě mi trochu stékaly slzy ale ty jsem rychle utřel. Můj výraz ale nebyl smutný. Byl jsem naštvanej. A ne jen na ni. I na sebe. Nastoupil jsem do auta a rychlou jízdou odjel od jejího domu. Projížděl jsem prázdnými ulicemi plnou rychlostí a i když jsem se snažil na nic nemyslet, v mojí hlavě byla zase jedna věc. Nina. Vždy jsem měl holky jen na sex a moc dobře vím proč. Nechtěl jsem se zamilovat a ublížit si. S ní to ale bylo jiný. Už když jsem jí viděl na tom poli jak si zakrývá pořezané zakrvácené paže, měl jsem potřebu jí pomoct. Být tu pro ni a chránit jí. Ale skončilo to tak jak jsem nechtěl. Dostala se mi do hlavy a já myslím pořád jen na ni. I pár písniček jsem o ní napsal. Vlastně to byla jedna z hodně mála věcí kterou jsem mohl dělat a u toho se soustředit jen na moje myšlenky o ní.

To co cítím k ní jsem nikdy necítil a nedokážu to popsat. Ona je jediná holka se kterou mi srdce bije rychleji a zároveň pomaleji. Miluju jí. Ale ona moje city neobětuje. Nebo takhle, ona řekla „Nevím". Snad nejhorší odpověď co jsem mohl dostat. I to pitomý „Ne" by bylo lepší. Alespoň bych věděl že to nemá cenu. Ale teď nevím na čem jsem. Nevím jestli jí mám dát čas a dál se snažit nebo se přes ní prostě zkusit dostat. I když dostat se skrz ní by bylo nebo bude kurva těžký. Nad touhle myšlenkou jsem se slabě uchechtl a po tváři mi stekla další slza. Pevně jsem stiskl volant, pořádně šlápl na plyn a z skrz zbytek prázdných ulic jsem jel domů.

Vystoupil jsem z auta, zabouchl dveře a naštvaně jsem napochodoval domů. Odkopl jsem boty do rohu chodby a vyběhl jsem do druhého patra.

B - Ahoj Tome. Tak co-

Bylo poslední co jsem slyšel než jsem silně a hlasitě zabouchl dveře mého pokoje. Kopl jsem naštvaně do zdi a lehl jsem si do postele. Chytil jsem si obličej dlaněmi a povzdechl si. Proč jsem jí říkal že jí miluju? Jo, řekla „Nevím" a to znamená že nějaká šance tu je, ale neměla by si být alespoň trochu jistá? Z mých stále opakujících se myšlenek mě vyrušilo klepání na dveře.

T - Coje Bille?

Posadil jsem se a viděl jsem jak se dveře do mého pokoje otevírají. Do místnosti vstoupil Bill s chipsama v ruce. Asi koukal na film.

B - Proč tady kopeš do zdi jak idiot? Chceš si zlomit nohu ty debile?

T - Kéž by nohu

B - Co?

T - Prostě vypadni

B - Bože můj. Tys to udělal, že?

T - Co?

B - Ty jsi Nině řekl že jí miluješ, žejo? Já věděl že ona je pro tebe něco víc.

T - Jo, ale ona to tak asi necítí

B - Co se stalo? Mluv

Bill se sedl na židli u mého psacího stolu a začal jíst chipsy. Koukal na mě a asi čekal na nějaký drama jako ve výměně manželek nebo co. V tuhle chvíli se mi tahle jeho zvědavá osobnost co miluje drby úplně nehodí. Povzdychl jsem si a řekl jsem mu vše co se stalo a co jsem jí řekl. Jak jsem mluvil víc a víc, jeho zájem o drama klesal a do jeho očí se hrnul smutek a pochopení. On ví že jsem nikdy nemiloval a že jsem to ani nechtěl, protože jsem věděl že láska není nic pro mě. Ale s Nin to bylo prostě všechno jiný.