You Are My Angel | Tom Kaulitz

39.

Chvilku bylo ticho a poté Bill tiše promluvil.

B - Tak v čem je ten problém?

N - Bille, já nevím. Já prostě nevím a říkám ti to pořád!

Zvedla jsem se z postele a přešla jsem k vysklenému oknu. Podívala jsem si ven směrem k lesu a na louku, kam jsme s Tomem chodili.

B - A já ti zase pořád říkám že si musíte promluvit. Jen si doprdele promluvit, protože jste z toho na sračky oba dva!

Prudkým pohybem se zvedl z postele a šel ke mně. Zněl celkem naštvaně. Možná už mu došla trpělivost s tím mi říkat to samé pořád dokola.

N - Tak proč si se mnou nepromluví on?

Založila jsem si ruce na hrudi a něžně. nadzvedla obočí. Zevnitř jsem si okusovala tvář a koukala mu do očí.

B - Protože je to Tom

N - A já jsem zase já

B - No právě....

Povzdechl si a já si založila ruce na hrudi.

N - Fajn...dojdu za ním

B - Pecka. Kdy?

N - Dneska ne...

B - Dobře, ale co nejdřív. Prosím

N - Neboj. A-

Ztichla jsem, protože do pokoje vešla Jasmin. Ten její výraz...

N - Měl bys jít domů, Bille...

Kývl a vyšel z pokoje. Jasmin, na druhou stranu, šla ke mně. Sedla si naproti mně na postel. Musela jsem se zasmát když jsem viděla v jakým je stavu. Škoda že ten pád z okna přežila.

N - Tak co je?

J - O kom jste se tu bavili?

N - Jen o jeho bráchovi..

Zvedla jsem se a šla ke skříni. Vybírala jsem si oblečení na zítra. Stála jsem před zrcadlem.

J - A co s jeho bráchou?

N - Prosím ty se o to nestarej

J - Ale notak...však jsem tvoje starší sestřenice, ne? Ty s ním něco máš?

Povzdychla jsem si, otočila se a podívala se na ni. Sedí na mojí posteli a kouká se na mě tím jejím výrazem...

N - Jo. Poznali jsme se celkem nedávno ale dost si rozumíme...hodně mi pomohl. Řekl mi ale že mě miluje a...já mu řekla že je moc brzo. Nebyla jsem si jistá jestli ho miluju ale...asi jo.

Všimla jsem si jak její pohled ztemněl. Zvedla se a šla ke mně.

J - Miluješ ho, jo? Podívej se na sebe.

Otočila mě zpět k zrcadlu. Stála za mnou. Rukama vyjela nahoru po mých pažích. Z ramen sjela znovu dolů a dotýkala se křivek mého pasu a boků.

J - Zaslouží si tě vůbec?

Zašeptala. Cítila jsem její dech. Prstem přejela přes jizvu na mém pase, kterou mi udělala když...to je teď jedno.

N - Může mít lepší...ale chce mně. Takže asi jo. Zaslouží.

J - A jsi si jistá že tě opravdu miluje? Co pro tebe udělal? Co když tě jen využije? Jen se zamysli Nino. Jsou to jen slova

Koukala jsem na sebe v zrcadle. Pořád se mě dotýkala. Ucítila jsem jak mi dala pramínek vlasů za ucho a zašeptala.

J - Máš na lepšího...nebo na lepší

N - Běž prosím pryč, Jasmin

Pomalu jsem sundala její ruce z mého těla. Utřela jsem si slzu a šla k posteli. Převlékla jsem se do velkého trička jako pyžamo. Pozoruje mě.

N - Jasmin...běž

J - Nin

N - Běž

Po tváři mi stekla další slza. Zamkla jsem za ní dveře. Šla jsem k vysklennému oknu a opřela se o zeď. Po zádech jsem sjela dolů a sedla si. Přemýšlela jsem nad tím co mi řekla. Co když jsou to vážně jen slova? Co když mě využije? Taky jsem si vzpoměla na ten incident co mi způsobil tu jizvu... Slzy mi stékaly po tvářích. Vnímala jsem svoje stehna a moje jizvy na nich. Vedle mě je koš se střepy z toho okna... Tolik vzpomínek, myšlenek...Tom. Já ho potřebuju. Potřebuju Toma. Ale co když jsou Jasminina slova pravda? Co když to jen tak řekl? Třeba mě nemiluje. Jsou to jen slova, činy jsem neviděla. Ale nedala jsem mu ani šanci mi tu lásku ukázat. Zítra se za ním stavím. Musím ho vidět. Slyšet jeho hlas a cítit jeho dotek...potřebuju to.