You Are My Angel | Tom Kaulitz

11.

N - Já tě neviděla brečet a tamto nebyla pusa, pamatuješ?

T - Ne, pamatuju si jen tu pusu

N - Zmlkni nebo ti rozbiju hubu tak, že už se s nikým nebudeš moct líbat

T - No jo, už se bojim. Stejně se chci líbat už jen s tebou

N - Sklapni

Zasmála jsem se a on taky. Dojedli jsme a já šla umýt nádobí. On by se měl mezitím převléct. Přemýšlela jsem co by jsme mohli dělat. Venku je celkem hezky. Furt jezdí na motorce nebo autem, tak ho vytáhnu na kola. Klidně ať si protestuje, prostě pojedeme. Když jsem všechno umyla a otřela, přišel dolů už oblečený.

T - Tak co budeme dělat?

N - Pojedeme se projet

T - Dobře a nevíš kam jsem si včera dal klíčky?

N - Pojedeme na kole

T - Na kole?!

N - Jo na kole. A nemel

T - Co jsem ti udělal!?

N - Provokoval jsi mě a tím včerejškem

T - Co mám udělat jako omluvu?

N - Pojedeš se mnou na kole

Zasmála jsem se a on protočil očima. Vše jsem uklidila a šla jsem pro Toma že už pojedeme.
Vytáhla jsem svoje a kolo co bylo táty pro Toma.

T - Jak daleko pojedeme?

N - Hodně daleko, neboj

Baví mě ho trápit. A budu ještě víc. Je to fakt legrace. Podíval se na to kolo a jeho tváři se objevil ustaraný výraz. „Tak jedem” pronesla jsem a nasedla na kolo. Máme namířeno na louku. Už jsme na cestě nějakou tu dobu a teď jedeme do fakt obřího kopce. Ten mě musí nenávidět. S tátou jsme často jezdili na kole. I přes to že mě mlátil a moje psychika je na nic i kvůli němu, někdy to byl fajn táta. Už jsme skoro na místě.

N - Jsme tu

Prohlásila jsem a sjela dolů z menšího prudkého kopečka. Kolo jsem položila na zem a lehla jsem si do trávy. Miluju ten pocit. Tom udělal to samé a bok po boku jsme sledovali mraky.

N - Vidíš tamten? Ten vypadá jako brusle

T - Kde vidíš brusli?

N - Támhle

T - Myslíš tenhle?!

N - Jo!

T - Nin, to je bota

N - Ne je to brusle

T - Ještě že jsem tak bohatej a hodnej že ti zaplatím operaci očí

N - No jo, radši si zaplať nějakou prostitutku

T - Tebe si zaplatím

N - No tos uhodl

Začala jsem se smát a on taky. Chytil mě kolem boků a přitáhl k sobě. Začala jsem ho lechtat a to by nebyl Tom, aby se nebránil. Známe se doslova ani ne týden a já mám pocit že se známe celý život. Je mi s ním fakt fajn. Smáli jsme se na celé kolo. Už mě z toho bolelo břicho, tak jsem ho nechala být a on mě taky. Pořád jsem se smála. On je ten člověk kterého jsem v životě potřebovala. Jako kamaráda ho miluju. Začali jsme si zase povídat. Vždycky si máme co říct, což není tak obvyklý. Leželi jsme tak tak čtyřicet minut a ani jeden z nás nepřestal mluvit. Ani na chvilku.

T - Nepojedem už? Chci to utrpení mít už za sebou

Začal kňourat a já na to kývla. S kolama v ruce jsem vyšli malý kopeček a potom jsem na kola nasedli. Jeli jsme a i po cestě jsme spolu mluvili. Ještě sjet kopec a jsme skoro u mě. Z kopce jsme závodili a já vyhrála. Přijeli jsme před dům a kola jsme uklidili kam patří. Následně jsme šli dovnitř a já netuším co budeme dělat.

N - Tak co budeme dělat teď?

T - Snad mě necháš po tom mučení odpočnout ne?

N - Aby ses nerozsypal

T - Aby ti neupadla huba

N - Bla bla bla bla bla

T - Volá mi Bill, počkej chvilku