Nina je teprve 16 letá dívka a žije jen s matkou v menší vesnici.
Už nějakou dobu trpí psychickými problémy a sebepoškozuje se. Co, nebo spíš kdo se jí připlete do života, by ji ani ve snu nenapadlo. Bude mít na její život tato osoba dobrý vliv?
Zasmála jsem se a on jen zakýval hlavou. Dokoukali jsme film, tentokrát už v klidu a pak jsem se zeptala na zásadní otázku dneška.
N - Co si mám vůbec vzít na sebe?
T - To je jedno. Můžeš jet tak jak jsi. Proč ti vůbec záleží co budeš mít na sobě?
N - Chci být hezká...mám si vzít šaty?
T - Vem si co chceš. Sexy budeš i v pytli na odpatky
N - Hahaha, děkuju
Ukázala jsem na něj prostředníček a šla do pokoje. Zírala jsem do skříně a přemýšlela, co by se tak hodilo. Chci nějaké šaty, ale zase ne aby to bylo jako na nějakou společenskou akci. Po dlouhém rozhodování jsem vybrala tohle:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Miluju tu barvu co mají ty šaty. Než jsem si to ale oblékla, šla jsem do koupelny, kde jsem si vyžehlila vlasy a upravila si make-up. To mi zabralo něco přes 45 minut. Potom jsem se oblékla a šla jsem dolů za Tomem. Měli jsme tři hodiny. Přes hodinu a půl trval film, dalších pár minut to naše blbnutí na gauči a hodinu mi zabralo se nějak připravit, takže je to akorát.
N - Můžeme jet?
T - Jo, jo. Vypadáš skvěle
N - Prosimtě, ty se na mě koukáš jak kdybych byla nějaká princezna
Zasmála jsem se a bouchla ho do ramene. Tentokrát ne tak silně. Vzal klíčky od auta, já zamkla dům a vyrazily jsme.
T - Máš v plánu pít?
N - Nepiju, ale něco si možná dám
T - Dobře. A nebudeš tam doufám vyvádět a svádět tam několik kluků na ráz, že ne?
N - Tome, i kdybych chtěla, tak se mi to nepovede, a já navíc myslela že tam jdeme jakoby spolu. Jsme kamarádi, ale to jak se k sobě chováme...když se takhle budeme chovat i tam, stejně si myslím že to na ostatní bude působit tak, že spolu jsme
T - Jo, taky to takhle vnímám, jen jsem nevěděl jestli i ty. Jsme zvláštní kamarádi
N - Nejlepší zvláštní kamarádi
Zasmála jsem se a on lehce taky. Po nějaké té době jsme dorazili před jejich dům. Jsem trochu nervózní. Netuším proč. Možná ten počet lidí? Vystoupili jsme z auta a šli dovnitř. Hraje tu hudba a lidi tančí s drinkama v ruce. Moc lidí tu nakonec není. Odhaduju tak 17. Tom si sundal bundu ale já ne. Kvůli těm rukám, chápete. Ani jsme se nepohli z místa a už k nám přiběhl Bill. Vypadá že už něco vypil.
B - Ahoj Tome, hrozně se ti ještě jednou omlouvám. Neměl jsem tu hádku nechat zajít tak daleko, bál jsem se o tebe. Ještě že mi ta tvoje napsala že jsi v pohodě
T - Bille dobrý. A taky se omlouvám
B - Čau, to jsi mi psala ty? Nina žejo? Jsi fakt kost, Tom má štěstí
N - Jeee ahoj Bille. Jo, to jsem já. Ale s Tomem jsme jen kamarádi
B - No jo, ty toho nakecáš, prosimtě tady máš a já jdu tak zdarec
Dal mi do ruky svůj rozpitý drink a zase odešel. Vypil toho očividně už dost. Začala jsem se tomu smát a Tom rovněž.
T - Prosimtě omluv ho, to je Bill když je nalitej no
N - Však dobrý
T - A ty jsi mu psala Nin? Proč?
N - Jo psala, aby se o tebe nebál
T - Děkuju
Poděkoval mi a já ho táhla mezi ostatní lidi. Tancovali jsme a užívali si to. Když nás to přestalo bavit, šli jsme si taky pro něco k pití. Tom nám míchal džus s vodkou a v tu jsem si všimla někoho, koho jsem fakt potkat nechtěla.
