Skleněný král

43. Nejkrásnější dárek

Láďa se díval po ostatních a přemýšlel jak je to vlastně všechno skvělé. Jediná stinná stránka byla, že tu byl Adam sám. Tak moc by si pro něj přál báječnou ženu, která by ho milovala pro to jaký je a ne kým je. Navíc se od doby co přijel choval divně a vlastně měl podezřele dobrou náladu. Což mu potvrdil právě i Štefan. "Hele co je s Adamem, má nějakou dobrou náladu a ani nemá divné řeči." "Mě se neptej, Lenka říká, že už včera byl jiný a netuší proč. Navíc prý zmizel brzo ráno a ani neví v kolik." "Třeba šel běhat, aby se psychicky připravil na naše řeči." "Pochybuju a fakt netuším co se děje." "Teď to nechme, nebudeme kazit Ále narozeniny. Ten příští týden, až půjdeme do baru, co pozvat Sid. Je to hezká holka a ty a Alena o ní rádi mluvíte, mohla by s ní být zábava a třeba by z toho mohlo něco být." "Pochybuju, že půjde, protože ta už je jak Adam, taky je nejradši v práci nebo doma. Vytáhnout jí ven je nadlidský úkol, no vážně, naše veterinářka už je z ní taky nešťastná. Taková krásná holka a pořád je sama." Štefan si všiml Adélky jak k nim přišla. "Nezapomeň že má tajemného ctitele, už dvakrát jí přišla kytka, ale nebyl tam žádný vzkat. V zoo se o tom pořád mluví, ale ona je sama. Nikam nechodí a ani nikdo nechodí za ní. Jen pochybuju, že by byl Adam nadšený, že ho k něčemu tlačíte, ale nápad se mi líbí a bylo by to super." Štefan se usmál a pak se podíval směrem k Adamovi, který se usmál asi nad zprávou co mu přišla.

Adam se podíval po místnosti a teď nadešel ten správný čas odstartovat tuhle oslavu. Všechno bylo nachystané a dotr se vytáhne až později, protože si to tak Alena přála. Nejdřív jídlo, dárky, zábava a pak teprve dort. V kuchyni bylo nachystané nádobí a skleničky, někteří už měli víno nebo pivo, ale za chvilku bude čas na šampaňské. "Myslím si, že je čas tak nějak začít." Lenka se na bratra usmála a byla ráda jakou má náladu, ale pořád jí vrtal hlavou ten další dárek pro Alenu, protože na stolku kde všechny byly nic nepřibylo. "Álo, pojď sem ke mě." Alena došla k Adamovi a objala ho. "Než se pustíme do pořádné oslavy chci ti něco říct. Jsi úžasná kamarádka a mám tě rád. Chci, aby jsi si dnešní oslavu užila jak jen to půjde. Prožili jsme toho spolu hodně, jak v Afghánistánu tak teď v práci. Jsem ráda, že jsi moje kamarádka. Rozhodně se mi do života pleteš víc než je mi milé, ale nikdy to nezmění nic na tom jak rád tě mám. Jsem moc šťastný, za to, že máš Jitku a jsi šťastná. " Alena měla slzy na krajíčku a nakonec Adama objala a šla dát pusu i Jitce. Taky si všimla, že se Adam podíval na telefon a usmál se.

Adam si na telefonu ověřil, že Sid už je v garáži. No bylo na čase jít definitivně s pravdou ven. Sid stála v tmavé chodbě vedoucí od garáže a poslouchala. Výhodou bylo, že byla skrytá všem a zároveň mohla všechno slyšet. Teď nadešla ta chvíle, kdy se všichni pěkně naráz dozví pravdu. Byla si jistá jednou věcí, že už potřebuje mít Adama vedle sebe, protože byla hrozně nervózní. Teď se znovu zaposlouchala a moc jí pobavila odpověď Lenky na Adamovo prohlášení. "Dlouho jsem si lámal hlavu jaký dárek by ti vlastně udělal největší radost." "To bych ti řekla přesně bráško, ale nechci kazit dnešní den." Sid slyšela jak se Adam zasmál a Alena jim teď jen potvrdila to co tušili. To, že jsou spolu bude ten nejkrásnější dárek. "Nesměj se pako, vždyť má pravdu prostě jen chci, aby jsi byl šťastný." No teď byl čas, všichni se dívali na něj a nikdo si nevšiml Sid, která zrovna vešla. "Tak víš co, tohle jsem si poslední týdny vážně užíval, ale už je čas." Láďa se nechápavě díval na Adama, ale jen do chvíle než za sebou uslyšel klapot podpadků. V naprostém šoku se díval jak do obývacího pokoje vešla Sid, prošla kolem něj a došla k Adamovi. Ten jí okamžitě dal pusu a pak si ji otočil v náručí tak, že stála zády k němu a on ji objímal kolem pasu.

Naprostý šok co panoval teď v jeho obývacím pokoji si Adam přímo dětinsky užíval. Cítil taky jak se Sid uvolnila, když jí držel v náručí. "Páni musím říct, že hlavně ten poslední týden rozhodně stál za tenhle okamžik." Lenka se naprosto šokovaně dívala na bratra jak drží v náručí krásnou mladou ženu. Z článku co jí Alena poslala věděla, že je to Sid, navíc Alena jí o ní i vyprávěla. V příští vteřině už Alena došla obejmout Adama, který na chvilku pustil Sid z náručí. Pak Alena objala i jí a bylo vidět jak moc je dojatá. Ona sama pak došla k Adamovi. "Tak dobře, tohle nemůže žádný jiný dárek překonat." Raul si otřel zbloudilou slzu z tváře a díval se na šťastné tváře před sebou. Nemohl tomu uvěřit, protože Sid a Adam byli spolu a jak pochopil tak už delší dobu. Oni to prostě jen tajili a teď dali jim všem ten nejkrásnější dárek. Vidět Adama jak se s láskou dívá na dívku vedle něj bylo to nejúžasnější co se dnes mohlo stát. Tolik se o něj bál, ale teď už nemusel. Za všechny to teď shrnul Láďa. "Dobře vy dva, takže několik týdnů? Týdnů? Vy jste si z nás celou tu dobu dělali srandu a jasně už ani nemusíme hádat od byly ty kytky." "No uznáváme, že to občas byla dost sranda." "Mě by jen zajímalo jak se vám to pro boha živého podařilo utajit." "Víš strejdo nejblíž k tomu nás odhalit jsi byl v neděli ty, protože Sid tu byla když jsi přijel." Raul sledoval jak se ti dva začali smát a on si uvědomil, že rozhodně zbytek oslavy bude hodně veselý. Všichni tak jako on teď totiž chtěli znát podrobnosti a to hlavně Alena."Já chci úplně všechny podrobnosti a k tomu jídlo a pití." Všichni se začali smát a Adam šel nalít šampaňské, protože oslava mohla začít.