Skleněný král

37. Odvážnému štěstí přeje

Ve středu se Sid snažila soustředit na snídani v kantýně, ale zrovna moc se jí to nedařilo. Anežka se snažila řešit léto a kdo kam pojede na dovolenou. Teď se začala zaměřovat na ní. "Sid, taky by jsi si měla naplánovat dovolenou. Vezmi si alespoň týden a někam vyraž, nebo třeba by jsi mohla jet s námi na Moravu kdyby jsi chtěla." "Nechala jsem hlavní výběr na Bobovi, přeci jen mají děti tak ať v klidu pokryjí prázdniny a já se mu přizpůsobím. Už mám pár plánů, ale ty si můžu upravit, nebo budu klidně jen doma." "No tak na tohle já už nemám, další člověk v mém okolí co je radši zavřený doma sám a ani nikam nechodí." Sid sledovala jak Láďa doslova vypadl z kantýny a Adélka zůstala sedět s nimi. Kdyby to nebylo podezřelé tak by se začala strašně smát. "Sid prosím, omlouvám se za něj, oni teď mají starosti kvůli Adamovi. Prostě se ho snaží přimět, aby chodil s nimi ven, nebo si vzal dovolenou. O tom co řekl o svém soukromém životě snad radši ani nebudu mluvit." "Hele on je hezký chlap, ale holt to jeho chování každou ženu spolehlivě odradí. Chápu, že je to asi jeho obrana před tím, aby ho ženy lovily, ale víš jak to myslím." "Anežko, fakt máš svým způsobem pravdu, ale znám jen málo lidí kteří jsou tak úžasní jako Adam a samotnou mě to všechno trápí."

Sid poslouchala Adélku s Anežkou a uvažovala, že tohle snad nemůže do soboty vydržet. "Možná tím, že na něj tlačíte se to jen zhoršuje." "Já jim to říkám pořád, ale je to jak házet hrách na zeď. Což mi připomíná půjdeš s námi zítra do baru?" "Vlastně moc ráda půjdu." Adélka se usmála, protože jí odpověď Sid potěšila. "Já jsem taky ráda, Eliška a Stáňa už taky slíbily, že půjdou. Budeme mít fajn babinec." Po snídani se vydaly do infocentra a Anežka uvažovala, že je fajn, že Sid s nimi konečně zase půjde. Najednou je zarazila Hrabalová. "Sid asi máš nějakého ctitele, protože tu máš další kytku." Sid se usmála a převzala si krásnou květinu, byla plná různých květin, ale hlavně růží. "Díky, no zase bez vzkazu tak holt žádné informace." Adélka si všimla jak se Sid usmívá a pak jí i s Anežkou nechala v infocentru a šla k sobě. "Tak teď mi řekni od koho je dostává? Ani u té minulé se to nezjistilo." "Adél já netuším a ona sama to podle mě neví. Sice jí to očividně potěšilo, ale je sama bez přítele. Nikam s nikým nechodí, tady se za ní nikdo nestavuje, což je strašná škoda. Krásná mladá holka jako je ona by měla mít fajn chlapa." "Zkusíme z ní něco vytáhnout zítra večer." S tím se nakonec obě rozloučily.

V zázemí našla Sid Boba jak připravuje krmení pro želvy. "Hezký, zase kytka." "Je to tak a protože nemá vzkaz tak zase nikdo nic neví." "Tady se drbe i bez vzkazů, ta poslední se probírá do teď jen, aby jsi věděla. Hele fakt ti nevadí, že půjdu dneska dřív domů?" "Máte výročí a navíc zajištěné hlídání pro děti, takže si to užijte a klidně jdi i dřív." "Super a děkuju, žena byla nadšená z té rezervace do italské restaurace. Navíc na degustační menu, to je pecka a fakt jsi tam nechtěla někoho vzít?" "Ne, teď určitě ne a vy si to užijete." Sid sledovala jak zmizel do expozice a ona si sedla, aby napsala Adamovi zprávu. Květiny jí prostě udělali strašnou radost a on to věděl. Poukaz do restaurace dostala během otvírání pavilonu a zatím tam vážně jít nechtěla. Takže, když zjistila, že má Bob a jeho žena výročí dala mu poukaz. On se vážně změnil a jí to těšilo, včera mluvila s Josefem a ten byl hodně v šoku, když mu to všechno vyprávěla. On byl teď spokojený na Šumavě u rodiny a byl šťastný. Přišla jí zpráva a Adam jí psal, že Alena má dneska blbou náladu a furt v práci tříská dveřmi. Musela uznat, že jim teď všem fakt slušně brnkali na nervy. Adamova prohlášení jak nikoho nechce a ani nebude hledat, jim vadila a zatím nevěděli co dál. Ten výbuch Láďi byl jasný důkaz, no za pár dní je čeká pořádný šok až zjistí, že se jim už pár týdnů schází přímo pod nosem.

Později k večeru už se Sid chystala domů, vzala si věci, všechno zkontrolovala a šla směrem domů. Dneska budou s Adamem u ní doma a stejně tak i zítra. U budovy vedení viděla Láďu jak mluví s vysokým mužem v kožené bundě. Ani nemusela namáhat mozek, aby jí došlo, že je to Štefan Pilský. Oba vypadali, že něco naléhavého řeší, už byla skoro u nich a slyšela část rozhovoru. "Jo Kristýna mi taky říká, že to přeháním, ale ona nechápe jaký Adam býval a kde je teď." "Mě to říkat nemusíš a Alena ta je doslova před výbuchem. Možná si Raul ta Adamova prohlášení měl nechat pro sebe." Jakmile se k nim víc přiblížila Láďa se na ni usmál a tím upoutal pozornost svého společníka, který se k ní také obrátil. "Sid ahoj, vy se vlastně ještě neznáte. Tohle Štefan Pilský, sloužil spolu s námi. Štefane tohle Sid Novotná naše hlavní chovatelka plazů." Sid přijala nabízenou ruku a na muže se usmála. "Těší mě, no asi vás nechám, protože něco řešíte a já už se těším domů." "Moc rád jsem vás poznal." "Já vás taky. Láďo ahoj zítra." Sid se vydala směrem ze zoo a uvažovala, že si s Adamem doslova zahrávají s ohněm. Domů se opravdu těšila, protože Adam dorazí asi za půl hodiny a pak mají večer jen pro sebe. No odvážnému štěstí přeje a oni zatím to štěstí mají a nikdo je ani jen nepodezírá.