Skleněný král

24. První rande

O mnoho minut později se Adam přinutil ukončit polibek, ale Sid dál držel v náručí. Hlavu měla opřenou o jeho hrudník a on si užíval tu skutečnost, že ji takhle může mít u sebe. Tohle rozhodně neplánoval, ale bylo to tak úžasné. Od prvního setkání se mu Sid začala dostávat pod kůži a on si uvědomil, že tohle je jeho šance. Nevěděl přesně kdy se zamiloval, ale byl si tím citem jistý už úplně. Jemně jí políbil do vlasů a ona zvedla hlavu a dívala se na něho tím nejkrásnějším úsměvem, který na ni kdy viděl. Sid si užívala to jak jí Adam drží v náručí a upřímně ten polibek s ní pěkně zamával. Možná bylo dobře, že jí držel kolem pasu, protože možná by jí ani nohy neunesly. Začalo to jako upřímný zájem, potom opatrné přátelství a starostlivost. Někde mezi tím vším se zrodil cit, kterého se bála, ale zároveň toužila, aby byl opětován. Teď se dívala Adamovi do očí a byla tak moc šťastná. "Jsi v pořádku? Víš bál jsem se udělat tenhle krok, pořád jsem si nebyl jistý, že mám právo tě zatáhnout do svého života a všeho co je spojené s mojí minulosti." Sid si uvědomila, že vlastně oba bojovali se svými myšlenkami a tím jak je ovlivnila minulost. "Jsem v pořádku, vlastně víc než to. Nechtěla jsem tě k ničemu nutit, to bych si neodpustila. Klidně bych se spokojila s přátelstvím."

Chvilku si ještě Adam užíval se jí dívat do oči než ji znovu políbil. Tentokrát byl ten polibek mnohem vášnivější a on si uvědomil, že život mu dal novou šanci na štěstí. Sid cítila jak jí Adam hladí po zádech a uvědomila si, že po tomhle toužila už pár dní. Nakonec se museli přestat líbat, protože měla strach, že je tu někdo překvapí. "Nechci, aby jsi přestal, ale.." "Já vím, tady nás za chvilku může kdokoliv načapat. Sid jsi ta nejúžasnější žena jakou jsem kdy poznal. Nevím přesně kdy, ale ty city k tobě rostly už nějakou dobu. Zamiloval jsem se do tebe." Sid se na něj usmála a jemně ho políbila než mu odpověděla. "Taky jsem se zamilovala, ale tak moc jsem se bála to dát najevo. Po všem co jsi mi řekl jsem si byla jen jistá, že tě nechci do ničeho tlačit." Adam jí pohladil po tváři, pak tam ruku nechal a palcem ji jemně dál hladil po tváři. "Možná mi budeš muset trochu pomoct už je to dávno co jsem s někým byl a už asi ani nevím jaké to je randit." "Adame už jsi mi uvařil, pomohl mi při té bouřce, poslal květiny a tohle teď a tady rozhodně beru jako pořádné první rande. Myslím si, že si zatím vedeš moc dobře. Takže co kdyby jsi přišel dneska ke mě na tu večeři?" "Přijdu opravdu moc rád." Adam se nakonec rozloučil a ještě než úplně odešel znovu jí políbil.

Sid se po Adamově odchodu s námahou sesunula na židli. Páni tak tohle bylo tak úžasné a ona najednou věděla, že návratem sem získala vše o čem kdy snila. City k Adamovi jí dávaly ten potřebný klid, že zvládne úplně všechno. Netušila jak dlouho to zvládnou mít jako svoje tajemství, ale určitě by to nějakou dobu tak nechala. Hlavně kvůli Adamovi, protože pro něj je to vykročení z komfortní zóny a odpoutání se od minulosti. Najdou si svojí vlastní cestu jak mít vztah. On se přestane bát, že by jí mohl ublížit nebo se jí nevěnovat a ona sama si může dopřát jeho přítomnost a možnost v něm mít oporu. Třeba to nebude úplně lehké, ale jejich minulost nesmí ovlivnit jejich přítomnost a hlavně možná i budoucnost. Nakonec se rozhodla, že se musí probrat a tak se šla projít do expozice. Později odpoledne za pomoci Anežky a Boba dokázali provést měření u samic krokodýlů štítnatých a připojit k nim i novou mladou samici. Doslova se vznášela na obláčku štěstí a nic jí nemohlo zkazit dobrou náladu. Z práce došla nakoupit a stavila se v lahůdkách co měla kousek od bytu. Měli spoustu věcí ze všech koutů světa, takže si nechala připravit dva obložené talíře a koupila i čerstvé pečivo. Tak nějak si myslela, že studená večeře bude lepší, protože jí možná budou jíst až hodně pozdě. Doma si dala sprchu, oblékla si hezké jednoduché modré šaty a čekala na Adama.

Během odpoledne zvládl Adam hodně práce, dokonce i nějakou co měl naplánovanou až na další den. Před pár týdny se jeho život začal měnit, když Sid poznal. Pak spolu párkrát mluvili v zoo a on si ji opravdu oblíbil. Nakonec to deštivé odpoledne znamenalo definitivní přelom v jejich vztahu. Tehdy si poprvé uvědomil, že k ní něco cítí a možná by chtěl zjistit víc. Po dnešku už si byl jistý, že našel svoji spřízněnou duši. Tak dobře v něm umělá číst, dokázala ho chápat a hlavně ho nesoudila. Díky tomu, že jí vyprávěl o svojí minulosti se bála udělat první krok a dát mu najevo svoje city. Musel se hodně snažit, aby ho minulost neovlivnila a on ji od sebe neodehnal. Naštěstí teď věděl, že pokud se nebude bát má opravdovou šanci na štěstí a lásku úžasné dívky. Dokončil všechno potřebné a zcela úmyslně se vyhnul Aleně, která ho zřejmě chtěla vytáhnout večer ven. Vzal to přes výrobní halu a odjel domů. Dal si sprchu a oblékl si džíny, šedou košili a oblíbenou koženou bundu. Vybral dobré víno ze svých zásob a vydal se směrem k Sid. Vyšel rychle schody k jejímu bytu a když mu otevřela zatajil se mu dech, protože Sid byla tak nádherná. Pustila ho dovnitř a on postavil víno na skříňku. Potom si ji přitáhl do náručí a začal jí líbat. Věděl už jistě, že se nikdy necítil tak šťastný jako, když je s ní.