Skleněný král

79. Zázrak zrození

V zázemí u plazů si Sid zrovna nalila už několikátý šálek kávy a sedla si k počítači. Byla tu už druhou noc a domů odpočinout si chodila většinou po obědě. Tehdy tu byl Bob a převzal hlídání inkubátoru, protože líhnutí už bylo na spadnutí. Zrovna přemýšlela, že by si došla na snídani, ale v tom se objevil Adam s taškou z jejich oblíbené kavárny. Okamžitě mu šla dát pusu a pak se nechala chvilku jen objímat. "Lásko ta snídaně je úžasný nápad. Miluju tě." "Miláčku to je to nejmenší co pro tebe můžu udělat a vzal jsem toho víc, ať máte s Bobem i svačinu." "Jsi úžasný a děkuju, musím říct, že včera jsem si pochutnala na těch těstovinách co nám přinesla jeho žena k večeři. Snad už se brzo dočkáme zanedbávám tě." Adam se na ni usmál, byla tak úžasná. Políbil jí a pak jí posadil na stůl. "Miláčku tohle je tvoje práce a navíc opravdu hodně důležitá." Sid se usmála a nakonec si s Adamem dali společnou snídani. On pak odjel do skláren a ona se pustila do papírování. Bob přišel asi za půl hodiny a vrhl se na přípravu krmení. Nakonec si dali dopoledne svačinu a po kontrole všeho v expozici šla Sid ještě zkontrolovat inkubátor. První pohled na vajíčka jí jasně řekl, že dneska už žádná pauza po obědě nebude. Na prvních vajíčcích se totiž objevily drobné praskliny.

Večer už se Sid dívala na deset dokonalých mláďat želv obrovských. Všichni z toho byli naprosto nadšení a během dne se tu postupně střídali, aby se na ně mohli podívat. Robert pořídil stovky snímků, aby bylo z čeho vybírat na propagační materiály. Teď zrovna byla v zázemí jen s Bobem, který byl doslova jak dítě u vánočního stromku. Zoo už byla zavřená a bylo tu už jen pár lidí. "Páni takhle na vlastní oči je to úžasné, jasně viděl jsem videa a spoustu fotek, ale ani náznakem se to nevyrovná tomu být u toho." Sid ho chápala a věděla, že za ty poslední měsíce ušli pořádný kus cesty. "Jo u mě to je potolikáté a stejně mě ten zázrak zrození vždycky těší úplně stejně. Prostě čekáš tak dlouho a nakonec se dočkáš takových úžasných prcků. Víš co, už jdi klidně domů já to tady poklidím a Adam mě pak vyzvedne." "Tak dobře, ale velký úklid nech být udělám to zítra ráno." Sid se usmála a nechala ho odejít. Za půl hodinky se tu objevil Adam, který se taky zálibně na nové přírůstky díval. "Jsou krásné a ty vypadáš vysloveně nadšeně." "To jsem a teď už mám hotovo, čidla jsou v běhu a online přenos taky." Adam se usmál a za chvilku už mířili k autu, aby mohli jet domů.

Lenka uklidila kuchyň a čekala než se Adam vrátí a přiveze domu i Sid. Upřímně jí strašně fascinivalo jak složité je u některých druhů dosáhnout mláďat. Tolik starostlivosti po dobu mnoha měsíců a to všechno stále s neznámým výsledkem. Teď zaslechla bránu a pak už slyšela smích v chodbě. Došla tam a už jen byla svědkem jak Adam nese Sid nahoru po schodech a má jí při tom hozenou přes rameno. Ti dva byli občas jako puberťáci, ale rozhodně se hluboce milovali. Možná by sama vážně měla začít trochu myslet na sebe, jenže to bylo tak těžké. Kdysi se zamilovala, ale neměla naději na opětování této lásky a tak ten cit pohřbila hodně hluboko. Pak měla jeden delší vztah na střední, ale nebylo to ono a láska v Londýně byla teď viděno zpětně jen citem z její strany. Teď se soustředí na práci, aby si všechno zažila a mohla Adamovi opravdu pomáhat. Možná pak třeba po novém roce začne zase randit a kdo ví třeba má osud nějaký plán. Všimla si Adama jak sešel dolů. "No ani sem tě tak rychle dole nečekala." "Víš co prcku, kušuj. Sid si dá sprchu a přijde na večeři." "Super jídlo tu bude za chvilku a mám na čínu stejnou chuť jako Sid." Adam došel převzít jídlo a zatím přemýšlel o Lence, protože jak sešel dolů zdála se mu zamyšlená. "Leni je všechno v pořádku, vypadala jsi hodně zamyšleně. " "Neboj bráško, všechno je v pohodě jen jsem tak nějak přemýšlela o následujících týdnech. Vy teď se Sid pojedete do Stockholmu a za pár týdnů jsou tu pomalu vánoce."

Sid seděla u večeře a užívala si rodinnou pohodu. Lenka tak trochu nakousla vánoce, ale jí to zatím zrovna moc netrápilo. Vždy je v posledních letech trávila sama a tak nevěděla co má čekat tady. V zoo to začalo žít oslavou hallowenu a vánoce byli ještě v nedohlednu. "Ty si z toho nedělej legraci, protože letos máš smůlu a zase si tu výzdobu užiju. Loni jsi měl kliku, že jsem tu na advent nebyla." "Mě je to jedno a Raulovi bude taky, dohodni se se Sid." Lenka se usmála. "Neboj nechci to nějak přehánět, ale chci si letos vánoce opravdu užít." "Já se nebojím a po mnoha letech se na vánoce letos opravdu těším." Adam jí pohladil po ruce a ona věděla, že jí rozumí. Později uklidili nádobí a nechali Lenku se dole dívat na seriál. Sid si vlezla do postele a čekala na Adama, který si šel dát taky sprchu. Pak si k ní vlezl do postele a objal jí. "Těším se, že se mnou poletíš do Švédska. Sice mám jednání, ale večer a zbytek času budeme mít jen pro sebe." "Taky se tam moc těším a jsem teď tak moc šťastná Adame." Adam jí políbil do vlasů a přitáhl si ji do náručí. Takhle byl nejšťastnější, když jí měl u sebe.