Skleněný král

68. Já už svůj dárek dostal

Během dopoledne sledoval Adam Sid jak všechno zařídila a připravila. Už tu byli i všichni ostatní a začali si užívat dnešní den. Sid před chvilkou odběhla nahoru se převléknout. Jídlo už tu bylo a dort odpočíval v lednici. Každý měl v ruce pití a Raul už samozřejmě musel ochutnat řízky. Stál teď stranou s Petrem a povídali si. "Vypadáš dostat unaveně, ten případ ti dal asi dost zabrat." "Je to tak a kéž bych mohl říct, že jsme tu skupinu rozbili celou." "Tak si hlavně teď odpočin a užij si dnešek." "Hrušák má pravdu, dneska žádná práce. Bude to super den i když přiznávám, že moji oslavu narozenin nemůže už překonat vůbec nic." Všichni se začali smát a Petr objal Alenu. "No dostala jsi ten nejlepší dárek co jsi mohla, což mi Adame připomíná, proč jsi nechtěl žádné dárky?" Adam mu neodpověděl hned, protože zrovna vešla Sid a vyrazila mu dech, byla tak nádherná. Došla k němu a on si jí přitáhl k polibku. "Já už nic nepotřebuju, protože to nejcennější už mám." Peter se podíval na Alenu a Lenku, která se k nim připojila a usmál se. "Tak s tímhle asi nikdo tady nebude polemizovat." Lenka se na Petra usmála a pak byl čas na začátek oslavy. Tentokrát o přípitek poprosila Raula a zároveň se pořád s vděčností dívala na Sid a Adama. Měl pravdu on už to nejcennější získal a časem se snad bude moct radovat i z dětí které budou mít.

Život někdy přináší zvláštní zvraty a osud občas rozehraje svoji hru. Raul si uvědomoval dneska víc než kdy jindy, že to tak opravdu je. "Adame, přeju ti všechno nejlepší k narozeninám. Popřát ti takové ty obligátní věci nechci, protože ty už je máš. Před pár měsíci jsem se těchto narozenin bál, protože mi bylo jasné, že nebudeš chtít oslavu a budeš se rozčilovat při právě těch základních přáních. Jenže dneska je všechno jinak a já nemohu být víc šťastný za to, že máš Sid. Máš teď to nejčtenější co jsme si pro tebe vždycky přáli." Sid poslouchala Raula a cítila jak jí v očích pálí slzy. "Tahle oslava bude stát za to, protože vás tu všechny mám." Raul pozoroval jak Adam Sid políbil a pak si všichni začali připíjet. "Miláčku, strejda měl pravdu, mám tebe a jsem ten nejšťastnější chlap na světě." "Adame moc tě miluju." Lenka sledovala bratra a sama se neubránila dojetí. Naštěstí Adélka jí zachránila s kapesníky. "Prostě to tak je, on už má všechno co jsme si pro něj kdy přáli." "Já vím a jsem kvůli nim moc šťastná. Teď si užijí dovolenou a pak nás čeká klid a pohoda." "Máš pravdu už jen na konci prázdnin nás čeká Štefanova a Kristýnina svatba."

Alena stála stranou s Petrem a mluvili o minulosti. "Vidíš, že i Adam si někoho našel, takže možná by si to měl taky zvážit." "Zlato mám tě rád, ale víš jak to se mnou je, nebezpečná práce, směny a navíc už mám za sebou jedno nepovedené manželství." "Za jehož konec si nenesl ani milimetr viny. Jen na sebe dávej pozor a možná by bylo fajn, kdyby jsi jezdil častěji." "Hele teď jsem tu častěji než za poslední rok. Ovšem vidět šťastného a spokojeného Adama za to vážně stojí. Ten velký případ mi teď dal dost zabrat." "Vím, že o tom nemůžeš mluvit, ale musíš relaxovat." Alena se podívala jak Petr zaktoutil hlavou a šel si dát další pivo. Cítila z něj pořád strašnou hořkost, jen ona, Sid a Adam věděli celou pravdu o konci jeho manželství a toho co následovalo. Ostatní věděli, že za rozpad manželství nemohl, ale podrobnosti neznali. Všimla si Lenky, která se dívala na Adama a Sid a chápala jak moc jí to těší. Čekali na to všichni tak dlouho a teď vidí tu jejich vzájemnou lásku a štěstí. Pozítří odjedou na Šumavu a užijí si pár dní jen sami pro sebe. Teď zpětně uznala, že ty tři týdny než jim o svém vztahu řekli byli to nejlepší pro jejich vztah. Měli jen jeden druhého a svoji lásku, aniž se museli na někoho ohlížet.

K večeru si Sid užívala vidět Adama tak šťastného. Byl obklopený rodinou a přáteli, byla to úžasná oslava narozenin. Měli už za sebou i krájení dortu a všichni si pochvalovali i zmrzlinu. Došla teď k němu a nechala se obejmout. "Myslím si, že se to opravdu povedlo. Doufám, že si to taky užíváš." "Víc než si myslíš a jsem rád, že Štefan bude mít jen malou svatbu a ne nějakou gigantickou." "Vymysleli to skvěle svatba je pro málo lidí a před tím večírek pro smetánku." "Poprvé se na takovou akci těším, protože tam budu mít tebe." Adam Sid políbil a užíval si jí držet v náručí. "Těším se na pondělí až pojedeme na Šumavu, vážně se těším na ten klid a pohodu a možnost mít tě zase chvíli jen pro sebe." "Mám to úplně stejně a napadlo mě pokud by jsi s tím souhlasila, že bychom jeli už zítra večer. Sice bychom přijeli v noci, ale..." Sid se natáhla a Adama políbila. "Je to naprosto úžasný nápad. Mimochodem opravdu nechceš žádný dárek?" "Skvělé tak já všechno zařídím a až zítra skončíš v práci tak hned vyrazíme. Miláčku já už svůj dárek dostal, tehdy u tebe v zázemí, když jsem tě poprvé políbil." Lenka ty dva poslouchala a byla dojatá z toho jak moc se milovali. Skvěle se doplňovali a ona si uvědomila, že její bývalý vztah v Londýně nebyl ani že třetiny takový. Z její strany zo určitě byla láska, ale čím dál tím častěji přemýšlela jak to měl on. No možná časem se ten pravý objeví. K večeru se všechno poklidilo a hosté se buď pohybovali v obýváku, nebo už byli ve svých pokojích.