Skleněný král

31. Malá pomsta

Středa ráno byla pro Sid trochu zvláštní, protože dneska budou v zoo lidi z Londýna. Chovatelku lemurů vůbec neznala, protože nastoupila až po jejím odchodu, ale tamní veterinář Jackson byl moc fajn. Ovšem ředitel bude jiná liga, včera dost neúspěšně jednal v pražské zoo o přidělení mláďat leguanů, jejichž plenemou knihu v Praze vedli a byli koordinátory chovu. Upřímně jí to hodně potěšilo, prostě do aktuální situace co v Londýně v pavilonu plazů byla, nikdo soudný nová zvířata nepošle. Adam jim připravoval snídani a ona ho pozorovala. Milovala tahle jejich rána a bylo jedno jestli byli u ní doma jako včera, nebo u Adama jako dneska. Střídali to zcela intuitivně a hlavně si užívali jeden druhého. "Lásko vypadáš zamyšleně." "Jen přemýšlím jestli fakt chci jít do konfrontace, nebo ne." "Klidně nech rozhodnutí na poslední chvíli, já v zoo budu jen pro tebe. Sid i kdyby jsme o nás měli říct pravdu, aby jsi byla v klidu po nějakém střetu s nimi, tak to uděláme rozumíš?" Sid se usmála a nechala se o obejmout. "Rozumím a děkuju ti za všechno, ale myslím si, že to zvládnu." Adam jí políbil a pak se v klidu nasnídali. Nakonec se připravovali do práce a on pozoroval Sid jak si spletla vlasy do volného drdolu. Moc jí to slušelo, taky si vzala tričko a sukni, kterou na ní měl moc rád.

Sid pozorovala Adam jak si vzal černé džíny a šedé tričko. "Dneska žádný oblek?" "Dneska nemusím, ani kdybych měl tu schůzku v kanceláři. Zdeněk je jedním z mých nejstarších dodavatelů a zrovna moc si na obleky nepotrpí. Tak pokud spolu máme schůzku držím se toho taky a vím, že se díky tomu cítí dobře." "Spolupracoval se sklárnami ještě než jsi jee převzal, nebo už je to tvůj dodavatel." "Přišel rok po tom co jsem sklárny převzal. Neměl tehdy velkou firmu, ale zkusil dát nabídku, když jsem ukončil spolupráci předchozí úklidové firmě. Líbil se mi jeho přístup a tak jsme si plácli na roční kontrakt, nakonec je tam stále. On si zatím vybudoval firmu a já mám spolehlivého a věrného partnera." Sid se usmála, Adam byl tvrdý a nekompromisní obchodník, ale pokud jste s ním jednali narovinu tak on tak jednal naoplátku s vámi. Vážil si tvrdé práce a uměl ji ocenit. Nakonec byl čas jít do práce a tak se Sid nechala ještě obejmout, políbit a pak se vydala pěšky do zoo. V zoo se zastavila u expozice tučňáků a chvilku je pozorovala. Tohle místo a práce tady ji přinesla spoustu pozitivních věcí a ona věděla, že vždy bude vděčná za možnost tu být. Došla pak k sobě do pavilonu, všechno zkontrolovala a pak si sedla s kávou k článku co dnes ráno vyšel na webu zoo.

Po přečtení se Sid usmívala, protože Láďa si vážně dal na propagaci nové expozice záležet. Vyzdvihl nové druhy, které tam budou, tvorbu expozice a její vlastní přínos při posledních změnách. Taky bylo v komuniké zmíněno, kde dřív pracovala a jakých mezinárodních úspěchů dosáhla. Upřímně takhle sepsané dohromady to bylo úžasné a dá jim to s Adamem náskok na dobu až se všichni dozví o jejím vztahu s Adamem. Všimla si, že přišla Anežka a sedla si k ní. "Vypadáš v pohodě, už jsi se rozhodla jak to chceš až tu budou?" "Vlastně ano, bude to taková moje malá pomsta. Včera měli v Praze mizerný den a dneska to nebude lepší." Anežka Sid poslouchala a byla ráda jak se rozhodla. Ta zrada která se jí stala v Londýně byla odporná a tamní ředitel si teď vypije pohár hořkosti až do dna. Měla informace z Prahy a tak jí slova Sid nepřekvapila. Zároveň pořád přemýšlela co se s ní děje. "Podívej kdyby jsi si chtěla promluvit tak jsem tu, mám pocit, že jsi poslední dva týdny taková roztěkaná. Měla by jsi chodit ven a třeba si taky někoho najít." "Anežko vážně jsem v pořádku jen toho teď bylo hodně. Já má tolik zábavy kolik potřebuju." Anežka sledovala jak po zavolání vysílačky odešla. Doufala, že by z ní mohla vytáhnout od koho dostala tehdy tu květinu, protože ani Adélka to z ní nevytáhla. Škoda, že neměla v okolí žádného fajn chlapa, kterého by jí mohla dohodit. Nakonec se sama vydala do ordinace.

Adam se sešel se Zdeňkem v restauraci v zoo a probrali všechno potřebné. Byl to fajn férový chlap a jeho firma teď patřila k těm větším, přesto si pořád vážil každého zaměstnance a hlavně rodiny. "Díky, že jsi se chtěl sejít tady. Pořád sem moc rád chodím a myslím si, že v budoucnu tu budu ještě častěji." Adam se usmál, jeho starší dcera toužila po práci se zvířaty a od září nastoupí na střední školu obor chovatel. "Zdejší zoo má program pro studenty, pokud by jsi chtěl můžu jí to zařídit." "To bych ti byl vděčný, neměl jsem o tom tušení." "Nechám ti poslat podklady od zdejšího manažera, známe se ještě z armády a domluvíte se." "Díky to bude super. Mimochodem jak moc se mám děsit toho plesu podnikatelů? Jdeme letos poprvé a upřímně se mi tam moc nechce." "Stačí se tam ukázat, počkat na proslovy a pak se klidně můžete se ženou vytratit, dělám to stejně." "Tak to zvládneme, chápu proč ty tam nerad chodíš, ale půjde s tebou Alena ne?" "Uvidím, kdo mi bude dělat doprovod, ale zmizím opravdu brzo." Adam se nakonec se Zdeňkem rozloučil a zůstal sedět na terase. Díval se po areálu zoo a na jedné z cest zahlédl skupinu lidí. Okamžitě mu došlo o koho jde a taky zahlédl Sid jak se k nim blíží směrem od výběhů. Na chvilku se podívala jeho směrem usmála se a pak pomalým krokem došla ke skupině. On je pozoroval připravený tam dojít pokud by bylo třeba, ale Sid byla připravená se s tím popasovat sama, byl na ni strašně pyšný.