10. Zničíš se

199 9 0
                                    

Procházka pavilonem plazů přinášela Adamovi klid a potřebný pokoj. Alena do něj šila kvůli stylu jeho života a Lenka jí v tom zdatně sekundovala. Strašně ho mrzelo, že tu nebyla na velikonoce, ale chápal její touhu být s přáteli jejího věku. Udělali si výlet do Skotska a strašně si to užili. On strávil volno prací což samozřejmě neušlo Aleně a hned dneska ráno mu to dala patřičně najevo. Následovala další přednáška na téma jak má žít a proč by si měl někoho najít. Dneska zvolil taktiku úniku sem místo, aby šel běhat na svoji obvyklou trasu k Raulovi. Za poslední týdny tu býval často, vlastně ani sám nevěděl co ho sem táhlo. Teď se zastavil a pozoroval Sid jak prošla expozicí do zázemí. Posledně s ní i mluvil o samotě a samotného ho udivilo jak příjemně se v její přítomnosti cítil. Možná to bylo její povahou, nebo hlavně tím, že jí byl prostě ukradený. Zajímala se co říká, ale z její strany necítil žádný nepatřičný zájem na který narážel v přítomnosti žen. Ona v tom byla úplně jiná a to ho vlastně strašně zaujalo. Taky si tu za ten měsíc a půl vybudovala skvělou pověst. Bob jí radši poslouchal na slovo a ostatní jí brali jako milou a vždy nápomocnou kolegyni. Zároveň si, ale střežila svoje soukromí a nemluvila o rodině. Láďa byl totiž z ní tak nadšený, že v baru o ní rád mluvil a Adélka mu zdatně sekundovala. Rozhodl se jít do zázemí a poprosit jí zda by mohl vidět nové druhy, které v zázemí měla.

Sid si užívala práci a život tady ve městě. Byla tu už přes šest týdnů a i právě skončené velikonoce prožila tady v práci. Ven skoro nechodila, maximálně s Anežkou a Eliškou do baru. Taky si našla fajn trasy na běhání a to jí stačilo ke spokojenosti. Zároveň teď znovu řešila problém u sladkovodní nádrže, osvědčený recept zabral, ale taky bylo potřeba to vyřešit systémově. Věděla s běžeckých tras, že rybníky které tu jsou v okolí by jí mohly pomoct. Čerstvé bahno by stabilizovalo mikroflóru v nádrži a tak by se ráda dohodla s majitelem jestli by jí nemohl nějaké dát. Zkusí to zítra až půjde běhat, v domku u největšího rybníku někdo teď trvale býval. Taky si uvědomila, že měla zatím štěstí a nenarazila na nikoho ze své rádoby rodiny. Dařilo se jí pracovně a zatím jí tohle všechno stačilo ke spokojenosti. Taky si vzpomněla jak fajn bylo minule mluvit s Adamem Hruškou. Opravdu se jí potvrdilo, že je to moc milý chlap. Prostě si jen rád střežil soukromí a to na ostatní mohlo působit špatně. Například jí Anežka vyprávěla, že Sylva se ho několikrát pokoušela sbalit. Teď jako by jeho přítomnost přivolala, protože zaklepal na dveře zázemí a vešel.

Adam vešel do zázemí a všiml si jak se Sid milé usmála. "Omlouvám se, že ruším, ale napadlo mě jestli bych se mohl podívat na ty dva nové druhy do nové expozice. Láďa totiž o nich pořád mluví." Sid se usmála a vzala ho k zadní stěně, kde měli dva nové druhy. "On je opravdu hodně nadšený, možná snad dokonce i víc než já. Koneckonců já už mám s oběma druhy zkušenost z Londýna." Sid chtěla ještě něco říct, ale Adamovi zazvonil telefon a on se zamračil. Následující hovor jí vážně pobavil. "Ahoj, ne nešel jsem běhat, protože to by jsi to s mým nalezením měla moc jednoduché." "Rozhodně se nehodlám do kanceláře vrátit a varuju tě ještě jednou a skončíš u strejdy Raula v rybníku." Adam si všiml jak se Sid hovorem baví a nakonec Aleně hovor prostě típnul. "Omlouvám se, ale měli jsem s Alenou dneska poněkud hlasitou výměnu názorů." "Nic se neděje a hádám, že vysloveně s prací to nesouviselo. Mimochodem je mi to trochu trapné, ale váš strýc má rybník?" "Ano dokonce několik, proč?" Adam pečlivě poslouchal Sid a její vyprávění o místní nádrži a co by vlastně od Raula potřebovala. "Tak to nebude vůbec žádný problém, buď vám na něj můžu dát číslo, nebo by jste tam mohla zajet." "Stavím se tam, protože běhám kolem a všimla jsem si, že tam někdo pravidelně bývá, ale netušila jsem, že je to váš strýc." "Raul to místo miluje, přes zimu bývá v mém domě, má tam vlastní byt, ale jakmile je hezky už ho od rybníků skoro nedostanu." Sid se usmála a byla moc ráda jak vše vyřešila. Nakonec Adama vyprovodila a vrátila se k svojí práci.

Během dne neměl Láďa moc času, ale teď byl za Anežkou něco řešit. Taky mu psala Alena, že se s Adamem zase pohádali, opět to bylo na téma zničíš se. Navíc prý nebyl u Raula a to bylo zvláštní, protože po hádce si chodíval zaběhat. Už se rozhodoval, že mu zavolá, ale strnul na místě, protože ho viděl vyjít ze zázemí u plazů. Vycházel služebním vchodem a pouštěla ho asi Sid, ze svého místa to neviděl jasně. Tak tohle mu bude asi muset někdo vysvětlit a Adam to vážně nebude. Takže ho nechal zmizet a vydal se do pavilonů plazů. V zázemí našel Sid jak pracuje na odpoledním krmení. "Ahoj, nechci tě rušit jen mám pocit, že jsem tu právě viděl Adama." "Jsi vážně mizerný lhář, ale ano byl tu." Láďa si uvědomil, že oni spolu asi normálně mluví a to ho zarazilo. "Víš on je Adam moc fajn chlap jen si prostě lidi drží od těla." "Já s ním žádný problém nemám a pokud někdo ano, tak to spíš bude problém u něj, než u Adama." Láďa se usmál a odešel, zároveň si uvědomil, že se k ní Adam asi vážně chová jinak. Prostě jen ho nebalí a nejde po jeho majetku tak z ní necítí nebezpečí. Víc v tom prostě nebude, protože Adam je prostě Adam.

Skleněný král Kde žijí příběhy. Začni objevovat