Skleněný král

77. Láska si vždycky cestu najde

Polovina října zastihla Sid nad úvahami o blížícím se narození mláďat želv obrovských. Z původních dvanácti vajec jich aktuálně měli deset a to byl velký úspěch. Ještě tak tři týdny měli čas a pak už si budou užívat nové přírůstky. Pracovně se jí dařilo na výbornou a po poslední konferenci minulý týden měla o čem přemýšlet. Zatím o tom řekla jen Adamovi, ale ten byl vysloveně nadšený. Aktuální koordinátor chovu želv obrovských odcházel do penze a doporučil ji na své místo. Byla to obrovská pocta zvlášť v jejím věku. Měla z toho trochu obavy, ale ne z práce, spíš to souviselo s osobní rovinou jejího života. Teď se tu stavil Láďa a bylo vidět, že chce o něčem mluvit. Sedl si s ní pod terária, ale ještě před tím zavřel dveře. "Takže kdy přesně jsi se chtěla tou nabídkou pochlubit? " Sid věděla, že nemá cenu zapírat. "Dokud by moje nominace nebyla jistá a jak tak koukám tak už je, protože jinak by jsi tu nebyl." "Teď volali a upřímně Marie skáče radostí tak jako já. Ty ovšem vypadáš tak nějak rozpolceně, vždyť je to obrovská pocta." Sid nevěděla jak přesně definovat co jí přesně trápí. "Já si toho strašně vážím a to jsem řekla i Marcusovi, ale zároveň, je to komplikované. Nejde o občasné cestování, je to ve své podstatě pár dní v roce, ale jde o to, že bych pravděpodobně musela na několik let odsunout stranou skoro všechno kromě práce."

Láďa poslouchal Sid a najednou mu došlo kam tím míří, sakra vůbec ho to neneapadlo. "Tohle tvoje vysvětlení mi vlastně udělalo radost a už chápu jak to myslíš. Jde o Adama a možnost, že by jste se v dohledné době rozhodli mít děti?" Sid se usmála a byla ráda jak rychle to pochopil. "Právě a to je ono, sice nemáme kam spěchat a zatím to v plánu není, ale..." "Jasně to pověstné ale, ovšem pokud by jste se rozhodli tak nikde není psáno, že by jsi dál nemohla být koordinátor. Ta práce přeci není podmíněna práci v zoo, Marcus taky už dvacet let jen píše knihy a cestopisy. Takže to, že by si to zvládla při dítěti je podle mě naprosto možné." "Marcus mi to taky říkal, ale chtěla jsem ať mají kompletní informace než se rozhodnou, přišlo mi to fér." Láďa jí musel obdivovat, protože byla odhodlaná zahodit takovou nabídku a on věděl, že je favoritka, pro možnost mít s Adamem děti. "Rozhodnutí padne příští týden a alespoň budeš vědět, že měli všechny informace. Rozhodně by to bylo skvělé a pokud to nevyjde nic se neděje, protože už ta nominace je velký úspěch." Láďa se rozloučil a vracel se do kanceláře. Upřímně z celého rozhovoru ho nejvíc potěšilo, že o tom ti dva mluvili a možnost dětí berou v dohledné době jako hotovou věc. Oni s Adélkou se teď aktuálně rozhodli o miminko pokoušet.

Ten den k večeru seděla Sid na terase a pozorovala jak prší. Podzim už sice převzal vládu, ale pořád bývalo dost teplo. Teď si dokonale a s potěšením užívala tohle úžasné místo. Lenka byla ve městě a přespí pak u Aleny s Jitkou. Raul byl pořád ještě u rybníků, ale už se pomalu chystal na přesun sem do vily. Její byt už měl pár týdnů svého nájemce a všechno bylo skvělé. Ona sama teď přemýšlela o rozhovu s Láďou a zároveň si na chvilku představila jaké by to bylo, kdyby měli s Adamem děti. Jediné co věděla s absolutní jistotou, byl fakt, že Adam bude úžasný otec. Možná za rok by se mohli o miminko začít snažit, protože jsem teď si prostě jen užívali jeden druhého. Užívali si lásku, vášeň a hlavně hluboké porozumění pro toho druhého. Hodně přemýšlela v posledních dnech o jejich začátcích a o tom jak jedna maličkost mohla všechno změnit. Jenže láska si vždycky cestu najde a ona za to byla vděčná osudu. Zaznamenala na dvoře pohyb auta a věděla, že Adam už je doma. Došla tedy do kuchyně a dala vařit rýži, pečené kuře bude hotové zároveň s ní. Adam vešel do obýváku a odložil si sako a kravatu na sedačku, potom jí došel dát pusu. "Miláčku chyběla jsi mi a nádherně to tady voní." "Taky jsi mi chyběl a večeře bude za dvacet minut." Adam jí políbil a došel si dát nahoru sprchu a převléknout se.

Večeřeli na terase a on poslouchal Sid jak mu vypráví podrobnosti o rozhovoru s Láďou. "Má v tom pravdu, buď to vyjde nebo ne, ale i tak je ta nominace úžasná." "Já vím, ale..." Adam sledoval jak Sid přijala hovor, který je vyrušit, byl od šéfa zdejší kriminálky. "Břéťo dobrý večer stalo se něco?" "Dobrý večer Sid, omlouvám se, ale chtěl jsem ať to víte ode mně a ne z novin. Ten případ se odkládá, protože nemáme žádné další stopy. Strašně mě to štve, ale bohužel bez dalších stop jsme nahraní." "Chápu, mrzí mě to, protože určitě to bylo větší než to co se našlo a díky za zavolání." Sid ukončila hovor a podívala se na Adama. "Fakt mě to štve, nejen kvůli tomu, že ta vražda se nevyřešila, ale taky tu pořád máme na svobodě pašeráka zvířat." "Od Petra vím, že sice takové případy odloží, ale pravidelně se k nim vrací. Možná za čas se to vyřešit podaří." Sid se naklonila a dala mu pusu. "Máš pravdu, no nic s tím teď neudělám asi tak jako s výsledky té nominace." "Sid lásko, tvoje práce je důležitá a já nechci..." "Adame já tě miluju a už jsme o tom mluvili, sice teď to není aktuální, ale bude a já nebudu stavět svoji práci nad možnost mít s tebou rodinu. To je něco co pro mě vždycky bude na prvním místě." Adam se usmál a znovu jí políbil, byla úžasná ve všech směrech.