Skleněný král

29. Sesterská starostlivost

Poklidné nedělní dopoledne si Adam vážně užíval. Dali si se Sid společnou sprchu a uvařili si snídani. Bylo úžasné jak se doplňovali. Měli toho tolik společného, milovali stejné filmy a seriály, chutnala jim stejná jídla a hlavně měli stejný pohled na život. Ještě nedávno byl přesvědčený, že bude do konce života sám, ale našel Sid a život nabral nový směr. Sledoval jí a uvažoval, že by si mohli příští týden někam vyrazit. Zkusí se jí na to zeptat, mohli by jít třeba v Praze večer do divadla. Seděl na barové stoličce v kuchyni a sledoval jak připravuje suroviny na oběd. Chtěl něco objednat, ale Sid ho umluvila, že ráda uvaří. Měla na sobě kraťasy a tričko tak jako on, venku už bylo příjemné teplo a tak měli v plánu obědvat na terase. "Lásko jen jsem se chtěl zeptat, jak si myslíš, že bude vypadat ta návštěva v týdnu? Mohl bych si na ten den dát schůzku v zoo, kdyby jsi chtěla." Sid se na Adama usmála, znal ji tak dobře. "Já nevím, můžu se tomu úplně vyhnout, ale zároveň nechci. Dává to trochu smysl?" "Samozřejmě, že to dává smysl. Pokud by přijel jen tamní veterinář a chovatelka byla by jsi v pohodě, ale příjezd ředitele otvírá všechny zahojené rány." "Máš pravdu a abych odpověděla na otázku, tvojí přítomnost bych ten den uvítala."

Sid dala péct lososa a brambory do trouby a připravila si smetanovou citrónovou omáčku. Pak si sedla k Adamovi na pohvku, chtěli si pustit film, ale místo toho se během chvilky ocitla zasypaná polibky na Adamově klíně. "Tak jo slibuju, že už budu hodný a ten film si pustíme." "Já si rozhodně nestěžuju." Adam si užíval držet takhle Sid a už přemýšlel, že ten film ještě odloží, když se mu ozval videohovor od Lenky. Sid si všimla kdo volá a rychle se přesunula na místo vedle Adama, aby jí Lenka neviděla. "Ahoj prcku rád tě vidím, čemu vděčím za tenhle hovor?" "Taky tě ráda vidím a chci se ti omluvit. Pochopila jsem, že už to víš." Sid se usmála, protože Lenka zněla trochu provinile, když mluvila o škole a o tom, že Adam sám zjistil o jejím přestupu zpátky na školu do Čech. "Leni já jen nechci, aby jsi to dělal kvůli mě. Pokud to opravdu chceš sama budu rád, že tu budeš, ale já nesmím být důvod tvého návratu." "Bráško já to dělám hlavně kvůli sobě. Už na velikonoce jsem si uvědomila, že ten výlet byl špatný nápad. Měla jsem jet radši domů. Pak jsem si začala zjišťovat co všechno bych musela zařídit. Tvoje návštěva to nezačala jen ukončila, byla jsem rozhodnutá už předtím." "Tak dobře, chceš to říct všem už teď, nebo počkáš až se vrátíš. Předem říkám, že Raul už to ví."

Adam poslouchal sestru a byl rád, že si o tom všem mohli v klidu promluvit. Taky měl levou ruku nataženou a hladil Sid na rameni. Něco co Lenka nemohla vidět, ale jemu to bylo moc příjemné. "Postupně to všem řeknu sama a zavolám dneska i strejdovi. Já se domů těším a chci začít pomáhat ve firmě. Ty by jsi si tak mohl dopřát častěji volno a konečně začít žít a tím myslím se vším všudy." Adam měl co dělat, aby se nezačal smát a Sid vedle něj měla hlavu v polštáři, aby nebylo slyšet jak se hihňá. "Tvoje sesterská starorostlivost je roztomilá, ale já žiju jak se mi líbí a jsem s tím teď absolutně spokojený." "Sakra Adame takhle to být nemá, nemůžeš být pořád sám." "Zlatíčko nech to teď všechno být a soustřeď se na svoje poslední zkoušky. Pak si dopřej čas s přáteli a promluvíme si až se vrátíš domů. Koneckonců den po tvém návratu má Alena narozeniny tak bude i zábava." Sid se podařilo přestat smát a uvažovala jak tohle ještě dva týdny vydrží. Nakonec Adam hovor ukončil a znovu si ji přitáhl k polibku. "Jsem rád, že mi to přiznala a uznávám, že udržet vážnou tvář bylo opravdu těžké." "Já nechápu jak to zvládáš." "Praxe z jednání, ale teď bych nechtěl, aby se to Lenka dozvěděla."

Behem oběda mluvili o návratu Lenky a taky o tom jak to udělají příští týden. Nakonec se Sid zeptala na dobu těsně kolem návratu Lenky. "Adame jak to chceš v ty dny udělat? V pátek přiletí Lenka a narozeniny Aleny jsou v sobotu." "V pátek jsi v práci, ale ráno se ještě uvidíme. Pak pojedu pro Lenku na letiště a přivezu ji domů. Rád bych to všem o nás řekl všem najednou pokud by ti to nevadilo." Sid Adama poslouchala a plán byl skvělý. V sobotu ráno za ní zajede a stráví spolu ráno, než se začne chystat oslava narozenin Aleny. "Pak až tady budou všichni tak bych byl rád, kdyby jsi přišla taky." "Chceš ten šok všem dopřát najednou a vlastně ze mě tak trochu uděláš Aleny narozeninový dárek?" Adam se začal smát a dal jí pusu, ona sama se smála už když to říkala. "No pokud by ti to nevadilo, myslím, že lepší dárek než to, že jsem šťastně zamilovaný jí dát nemůžu. To ovšem platí o všech." "Plán se mi moc líbí a je skvělý. Miluju Tě a vím, že těch čtrnáct dní bude složitých, ale zvládneme to utajit." V klidu dojeli oběd a pak si ještě s vínem dál užívali příjemný den na terase. Adam se vážně bavil představou až všichni zjistí jak to se Sid mají. Navíc nejvíc v šoku bude Alena a Láďa, přeci jen se jim scházeli přímo pod nosem a byli v tom vážně dobří. Příští týden si dá pracovní schůzku v zoo a bude Sid oporou pokud by to potřebovala.