Skleněný král

58. Rovnováha sil

Sid odpočívala v Adamově náručí a užívala si ráno. Bylo ještě hodně brzy, ale oba byli už dobrou hodinku vzhůru. Adam jí vzbudil polibky a ty se postupně proměnily v nádherné něžné milování. Zbožnovala jak jí hladil a líbal, když odeznívala vášeň. Byl mužem jejího života a splněním každého snu, který kdy měla. Teď ji z myšlenek vyrušil Adamův telefon a příchozí zpráva. "Alena píše, že vyšel další článek. Nadpis zní potupa starosty, poslala i odkaz." Sid si na posteli sedla a jen zakrytá dekou se na něj dívala. "To už je snad šestý ne?" "Přesněji sedmý i s tím, který vyjde v novinách. Najednou se všichni předhání v hledání špíny a jejich bývalí obchodní partneři se taky začali ozývat. Zatím tě s nimi, ale nikdo nespojil." Sid se usmála a byla ráda, že má možná ještě den dva se připravit na konečný střet. "Víš pořád si tak nějak zvykám, že už je to venku." "V tomhle článku už pokročili, sice to není úplná pravda, ale jsou blízko. Píšou o dceři, kterou vyhodili z domu, protože se jim odmítla podřídit. Taky už mluví o tom jak jsi neměla vůbec nic, ale Ed měl úplně všechno. Díky mým konekcím už včera psali i o jeho záznamu a problémech co měl. Pak jsou tu spekulace ohledně toho, že se jeho hříchy stejně jako otcovi zametaly pod koberec." Sid poslouchala Adama a přemýšlela kdo z jejich okolí mohl mluvit.

Adam nakonec přiměl Sid jít si dát sprchu a on šel dělat snídani. Taky bude dneska v zoo Láďa a on se tam taky bude pohybovat. Chtěli mít radši Sid pod dohledem, kdyby někomu rychle došlo o co se jedná. Byla to teď jen otázka času a on uvažoval, kdy tu informaci vypustit. V kuchyni už našel Raula jak dělá snídani, tak šel uvařit alespoň kávu. "Díky za přípravu snídaně." "To je to nejmenší co můžu udělat. Jak je na tom Sid?" "Myslím si, že dobře, jen je pořád v šoku z toho jak moc se ten včerejšek změnil v absolutní potupu starosty a její rodiny." "No holt chodí s magnátem a nečil se, protože vím jak to označení nemáš rád." "To sice nemám, ale teď je dobře, že jím jsem." Raul pozoroval jak Adam odnesl věci na terasu a uvědomil si, že teď by obrazně pohnul nebem a zemí, aby Sid ochránil. Tak moc ho její láska změnila a on za to byl vděčný osudu. Taky bylo potřeba skoncovat s těmi co jí tak moc ublížili. Četl všechny články a v dost z nich se psalo, že je škoda, že ples takto skončil, protože místní smetánka se těšila na nový pár. Tak moc místní chtěli vidět Sid s Adamem dohromady. Nějak tušil, že Adam až se to uklidní uspořádá nějakou akci, kde se se Sid ukáže.

Dopoledne si Bob už zvykl na přítomnost Adama v zázemí, upřímně ho ráno jeho příchod a informace, že tu zůstane dost vyděsili. Nějak předpokládal, že je tu kvůli článkům, které teď vycházeli o včerejším plesu. Nakonec ho Sid poprosila, aby oběhl pár lidí a sešli se tady. Teď stál s Anežkou u stolu a čekali na ostatní, Roman se Stáňou už byli na cestě a Eliška a Robert se tu snad taky brzo ukážou. "A ty vůbec netušíš co se děje?" "Anežko ani náhodou, Sid je od rána jen taková zvláštní a Adam se od ní skoro nehne, taky je v práci Láďa, což je divný." Než stihla Anežka odpovědět přišli všichni pozvaní a taky Láďa. Sid a Adamem stáli u schodů k teráriím. "Omlouvám se za tyhle tajnosti, ale potřebuju vám něco říct a musí to zatím zůstat v této místnosti." Sid se opírala o Adama, který jí ochranitelsky držel v náručí. Všichni vypadli zmateně až na Láďu, ale souhlasili. "Týká se to článků, které od včerejška vychází. Jak víte Adam včera nešel na ples podnikatelů a to odstartovalo tohle všechno." Eliška poslouchala Sid a pořád se trošku ztrácela jako ostatní. "V článcích se píše, že je to kvůli jedněm podnikatelům co byli taky pozváni, jako potupa starosty je úžasný bonus, ale pořád nechápu co to má společného s těmi Novotnými..." Eliška větu neskončila a zakryla si pusu rukou a v očích se jí objevili slzy, protože jí to teď konečně došlo.

Adam pozoroval jak vyděšená Eliška je a díky ní to došlo i všem ostatním. "Moje neúčast a to, že všichni moji obchodní partneři tam nešli je rozhodně moje práce a je to zasloužený trest a odplata za to jak se Sid doma zacházeli. Je to totiž ještě mnohem horší než se zatím píše." Bob poslouchal vyprávění Sid a Adama a najednou mu tolik věcí došlo. Sid a její nevole mluvit o rodině a vždy takový smutný výraz, když na to přišla řeč. Bože ta holka si prošla doslova peklem a on si teď ještě víc vyčítal svoje úvodní chování k ní. "Nebude to trvat dlouho a novináři zjistí celou pravdu a já chtěla ať to víte dřív. Pak se tu asi rozpoutá trochu peklo." Anežka došla Sid obejmout a otřela si mezitím slzy, protože jí to všechno zasáhlo a hned jí dávala dnešní přítomnost Adama větší smysl. "Neboj jsme tu pro tebe a už nikdy ti nikdo neublíží." "Anežka má pravdu zkusí vkročit k nám do pavilonů a bude zle." Sid se na Boba usmála a byla šťastná jak to všichni vzali. Nakonec tu zůstala jen s Adamem, protože Bob řekl, že jde expozicii zkontrolovat sám. "Vidíš jsi tady v bezpečí a musím říct, že s Bobem jsi udělala sakra kus práce." "Jo říkají to všichni a já jsem ráda jak kvůli sobě, tak kvůli němu. Hlavně to všichni vzali jak to je a chápou teď asi mnohem víc i mě jako osobu." Adam si jí přitáhl do náručí a políbil ji. Pak si zase sedl pod terária a procházel si materiály z práce, Sid zatím chystala krmení. Byla teď nastolena rovnováha sil a on byl rozhodně napřed v tom, aby byla Sid v bezpečí, další dny ukážou co se stane dál.