22.

173 8 8
                                    

S Jacem, Rhaenou a Lukem se mi už baví lépe. Berou mě jako svou sestru a já je jako své bratry a sestru. Joffrey rychle roste, otec s Rhaenyrou začali pracovat na dalších dětech takže brzy budu mít ještě další sourozence. Krví vlasní mi je jen Rhaena, Baela a děti které bude mít Daemon s Rhaenyrou. Stále ale nemám s kým mluvit o svích snech. Mám pocit jakoby to nikdo z mích blízkých nemohl pochopit. Aemond to sice úplně nechápal ale mohla jsem se mu s tím vším svěřit. Neodsuzoval mě, bral to vážně, radil mi. To co se mu stalo mě pořád štve, jednak to že přišel o oko kvůli Lukovi a jednak to že ho ta žena vlastně znásilnila na Aegonův příkaz. Obávám se toho co to s ním udělá. Rozhodně ho to všechno poznamená. Má v sobě jistou temnotu, pravděpodbně kvůli tomu všemu brzy převládne. Šla jsem do zahrady. Jen jsem seděla v trávě. ,,Falešný král si sám podepsal rozsudek bolestivého osudu. Tři královny trpí jeho vinou. Nikdo se neskryje před princem regentem...." ,,Naelys?" Probrala jsem se a prudce se postavila. Hrozně jsem se lekla. ,,Otče?" ,,Co to říkáš?" Vypadal opravdu ustaraně. ,,Byla jsi úplně mimo, neměl by jsem tě odvést za Maestrem aby tě prohlédl? Nemáš teplotu?"

Aemond Targaryen x OC Kde žijí příběhy. Začni objevovat