Aemond Targaryen x OC

102.

Klekla jsem si vedle něho. ,,Otče." Přes slzy se na mě podíval. ,,Musíš ji pustit, nech tiché sestry aby se o její tělo postarali." Naznačila jsem strážím aby mi pomohli. Opatrně si od něho vzali Rhaenyry bezvládné tělo a jeden z nich mi ještě pomohl přimět otce se postavit. Objala jsem ho. ,,Pomstila jsem ji otče." Políbil mě do vlasů. ,,Teď pojď, doprovodím tě so tvích komnat." Otec mě pustil, vzala jsem ho za ruku a vedla ho. Dorazili jsme do jeho ložnice, lehl si do postele a přikryla jsem ho. Potom jsem mu podala nápoj pro který jsem se před tím zastavila u maestra. ,,Tady, pomůže ti to spát. Musíš se teď vyspat otče." Zaváhal ale potom se napil. Přiměla jsem ho to vypít celé. Najednou se ale zvednul a chtěl jít ke dveřím ale postavila jsem se před něho. ,,Kam to jdeš?" Zeptala jsem se. ,,Teď už můžu zabít Aemonda." Jeho výraz byl šílený. ,,Otče to nemůžeš." ,,Můžu cokoliv. Teď jsem král já, Aegon ještě nemůže vládnout, přinejmenším budu regent!" ,,Nezabiješ mého manžela." ,,Ale zabiju, už mám všeho dost, na ničem nezáleží." Chtěl odejít ale mé stráže ho za dveřmi zastavili a dovedli ho zpět dovnitř. ,,Ne otče. Nezabiješ ho." Stráže ho přiměli vrátit se do postele. Chtěl se znovu zvednout ale opřela jsem se mu o hruď a přitiskla ho k posteli. Potom jsem mu jemně upravila peřinu. Nápoj už ho oslaboval. Viděla jsem na něm jak se mu chce spát. ,,Potřebuješ se vyspat otče." Trvala jsem na svém. Už neodporoval. Poddala jsem si ho nápojem. Políbila jsem ho na tvář a odešla. Strážím jsem přikázala zamknout dveře a důkladně ho hlídat. Ano říká se šest mužů nebo šedesát, stále je Daemon Targaryen ale i na opravdu silného muže často stačí trocha umění maestrů a jeho dcera.