Štěp

29/ Tilda

„Breve." Jediná možnost, která Matildu napadla. Proč by jí klon jinak sděloval své sériové označení. Znát jméno znamenalo jistotu, že se potkaly, že došlo k předání štafety. Tvůj čip. Poslední slova a současně návod na odemčení zaheslovaného obsahu, který už nestihla doříct.

Lisa nedůvěřivě zadala pět písmen do příslušného pole a soubor se ihned načetl.

Derek sklopil zbraň. Jeho oběť mu neměla kam utéct a případný výstřel by mohl přehlušit obsah audiovizuálního vzkazu, který se začal automaticky přehrávat.

„Jmenuji se Matilda Grayová," prohlásila starší pohledná žena na obrazovce. Měla Matildiny rysy poznamenané řadou desetiletí. Prošedivělé dokonale upravené vlasy ladily s decentním dámským kostýmkem oblíbeným mezi političkami přes šedesát.

„Woodová," ucedila Lisa.

„Ta mrcha!" nechal se slyšet Derek.

„Pokud se tento vzkaz k tobě dostal, pak Breve splnila svůj úkol. Nejdřív tě chci ubezpečit, že nejsi jen jednou z řady. Jsi naší jedinou nadějí. Poslední experiment, který za svůj život stihnu. Já jsem ty, Tildo."

Matildě tekly slzy. Netušila, zda za ně mohla bolest nebo bezmoc. Tělo se neovladatelně chvělo vyčerpáním. Nejspíš ho opět zaplavovala horečka. Přesto jí Lisina poznámka neunikla. Velmi dobře si vybavovala rozhovor techniků u kapsle. Woodová prosazovala reformu Systému, šlapala zrůdným elitám na paty.

„Zabijem ji!" navrhnul Derek, avšak Mark jej gestem zadržel. „Chci ty informace. Mohou být pro operační klíčové. Když ji teď odstraníme, můžeme o záznam přijít."

„Musíš přežít. Na rozdíl od svých předchůdkyň máš v sobě štěp. Krást TechBionicu kapsle a posílat vlastní klony do minulosti se ukázalo jako neudržitelný postup. Naši nejlepší lidé za něj zaplatili životem. Přitom žádný z mých klonů neměl proti cestovatelům Systému naději na přežití. Žádný před tebou neprošel Učením."

„Jakým Učením?" Derek zcela ztratil zájem o Logana svíjejícího se na podlaze. Vítané rozptýlení vzalo za své a pozornost se nyní upřela na dívku viditelně omdlévající u krví zbroceného stolu.

„Přesto, že se naši technici snažili Systém nabourat, štěpy z ústředí jsme získat nedokázali. Rozhodli jsme proto jít oklikou a vsadit vše na jednu kartu. Připravili jsme tebe, Tildo," pokračovala žena klidným a soustředěným hlasem. Objekty ji doslova hypnotizovaly.

„Upravila jsem tvou DNA tak, abys byla dostatečně odolná vůči Alurvinu, sedativu, které TechBionic s takovou oblibou používá. Někteří jedinci na něj mají přirozenou rezistenci, vyšli jsme z jejich struktury, abychom měli jistotu, že se probudíš s dostatkem duchapřítomnosti."

Logana stále obklopovala mlha a slova linoucí se z reproduktoru notebooku po něm klouzala jako déšť po skle. Z nějakého důvodu cítil silné nutkání zkontrolovat dost možná zlomená žebra. Stáhnul paže pod sebe a nahmatal drobnou baterku, která ho tlačila do boku.

„Mnohem větší výzvou se stala paměť. Technologii učení jsme nikdy k dispozici neměli, proto jsme tě museli připravit zastaralými postupy z padesátých let minulého století. Potřebovali jsme, aby i po výmazu, kterému jsou všechny objekty podrobeny, tvůj mozek uchoval alespoň tři základní informace."

Abych našla Breve, uvědomila si zatrpkle Matilda, zatímco s hlavou položenou na desce sledovala své starší já. Přivřená víčka nepřítomně pomrkávala a levačka s prosáklým obvazem bezvládně svírala ruku přibitou nožem ke stolu.