Je to cca 6 měsíců od té doby, co jsem tu psala naposledy. Čekala jsem co se stane, kdy se vše zas sesype. Nestalo se nic z toho. Mám se pořád stejně fajn. Kromě chvilkových zkratů, kdy ležím ve tmě a mihne se mi před očima minulost, je mi fakt skvěle. Nikdy v životě jsem nedoufala, že do tohoto bodu ve svém životě dojdu. Pořád jsem od všeho čistá v tom jsem žádný zkrat neměla. Ještě nejsem v cíli, ale jsem velmi blízko. Smířila jsem se a tím, že to nikdy nebude na 100% fuč, jsou to šrámy, které nikdy nezmizí. Už si skoro ani nedovedu představit jaké to vše bylo. Chci nadále pomáhat ostatním, ale nejde to tak dobře, protože už se nedovedu vžít do jejich role. Jelikož se za tu dobu nic nezměnilo a vše je stále dobré, tak je tato pasáž kratší. Tak možná zas někdy v budoucnu, sajonara
ČTEŠ
Choré Mládí
Short StoryNikdo nám nedal návod jak žít. Potácíme se světem a nevíme, co vlastně chceme, jestli si vzít na večírek šaty s krajkou či volánky, jestli bojovat nebo už to tentokrát opravdu vzdát. Jak se sakra máme dostat z té nekončící deprese a kdo z nás bude d...
