The Fox // H.S. ff CZ

-07-

„Psala jsi, že jsi tady, tak jsem tady taky,"

,,To ale neznamenalo přijď." řekla jsem možná až trochu moc nepříjemně.

,,No, můžu zase odejít," řekl vážně a já si povzdychla. Tak jsem to nemyslela.

,,Ne, myslela jsem, že mám ráda v knihovně svůj klid," řekla jsem a on přikývl. Hlavu měl sklopenou a já pohlédla na jeho promočené boty. Musel sem jít pěšky a já mu za to ještě nadávala. Cítila jsem se blbě. ,,Promiň."

,,Za co přesně se mi teď omlouváš?" vzhlédla jsem a podívala se přímo do jeho očí. A moje předpověď se naplnila. Úplně jsem mezi námi cítila to napětí po jeho slovech. Bylo mi trapně a nevěděla jsem z čeho víc.

,,Cože?" nechápavě jsem se zeptala.

,,To neřeš, omluva je přijata," řekl a já si povzdychla. ,,Co máš za knihy?" zeptal se mě a já mu podala tři knihy, které jsem držela v ruce.

,,Nevím, co si půjčit," řekla jsem.

,,Chceš, abych ti něco vybral?" zeptal se mě a já se usmála.

,,Bude se mi to líbit?"

,,To nevím, ale zkusit to můžeš," řekl a pak o kousek poodešel, zadíval se do poličky a prohlížel si názvy knížek. Jednou rukou přejížděl po hřbetech knih a v druhé držel mé vybrané knihy. ,,Dej mi chvilku, hned budu zpátky," řekl potom, vytáhl z poličky jednu knihu a hned zmizel za dalším regálem knih.

Za chvíli doopravdy přišel, podal mi tři knihy a já si přečetla jejich názvy. Na větrné hůrce, Dekameron a Velký Gatsby.

,,Četla jsi něco z toho?" zeptal se a já zavrtěla hlavou.

,,Jsou to dobré knížky?" zeptala jsem se.

,,Ujde to, každý je něco trochu jinýho, tak snad se ti aspoň nějaká bude líbit," řekl a já se na něj vděčně usmála.

,,Díky." řekla jsem a on pokrčil rameny.

,,Žádný problém,"

,,Tyhle jsem vzala tady." ukázala jsem na volné místo na jedné z polic a Harry se tam natáhl a zařadil je zpátky na jejich místo.

,,A co teď?" zeptal se mě.

,,Nevím, budu se zase muset dostat domů," odpověděla jsem.

,,A nechceš tu chvíli zůstat? Můžeme si tady číst, nebo si povídat. Je tady teplo a já mám úplně promočený boty z toho, jak jsem šel,"

,,Jasně," souhlasila jsem. ,,Nemusel jsi sem chodit. Když jsem ti psala, že tady jsem, vůbec jsem to nemyslela tak, abys jako hned přišel," vysvětlila jsem, zatímco jsme se blížili k čítárně. Bylo tam pár stolů s pohodlnými židlemi okolo.

V celé knihovně bylo úplně prázdno a já byla ráda, že mě tu nikdo nevidí. Neměla jsem ráda, když mě lidé sledovali při čtení a tak vůbec nevím, proč jsem souhlasila s tím, že si teď budu číst s Harrym.

,,Máš nějakou knížku?" zeptala jsem se a on zavrtěl hlavou. Došli jsme ke stolu a já tam odložila své knihy. ,,Tak teď je řada na mě, abych ti něco přinesla," usmála jsem se a odešla. Skoro po paměti jsem zamířila ke své poličce. Sáhla po Pýše a Předsudku a vrátila se zpátky k Harrymu. On už seděl u stolu a čekal na mě. Kreslil si prsty tvary po stole a já věnovala pár vteřin pozorování ho. Potom jsem před něj položila knihu.

,,Pýcha a předsudek?" podíval se na mě a povytáhl obočí.

,,Jo, moje nejoblíbenější knížka," řekla jsem a on se usmál.