The Fox // H.S. ff CZ

-18-

,,Doufala jsem, že bysme ..." přestala jsem mluvit, když se z jeho koupelny vynořila dívka. Zůstala jsem na ní civět a ona se po chvíli zastavila a vzhlédla na nás. Usmála se.

,,Kdo to je, Harry?" zeptala se přátelským hlasem a já to nezvládla. Upustila jsem držátko s kelímky, které jsem držela v rukou. Káva i čaj se teď smísily na zemi, ale já se nedívala na tu spoušť, kterou jsem způsobila. Dívala jsem se na tu dívku s hnědýma vlasama, hnědýma očima a opálenou pokožkou, zabalenou jen v ručníku.

Zírala jsem na ní s otevřenou pusou a v druhé ruce svírala cookies, které jsem nám přinesla. Po chvíli, kdy bylo jen trapné ticho, jsem se podívala na Harryho. Jeho výraz vůbec nic neříkal. Nic. Nic. Zatraceně nic.

,,Asi půjdu do ložnice a .. eh.. Budu tam," řekla, když jí došlo, co se stalo a rychle odběhla do jeho ložnice.

Cítila jsem žárlivost. Byla krásná, měla všechno, co já ne. Ladné pohyby, krásné dlouhé vlasy, které musely být přírodně lesklé. Měla velké oči a byla celá opálená a ani nevypadala na to, že by na tom nějak pracovala. Prostě byla dokonalá. Nedivila jsem se, proč teď byla v Harryho ložnici ona a ne já.

,,Co... Na co myslíš, Katie?" zeptal se mě Harry a já na něj vrhla nenávistivý pohled. Věděl, co jsem si myslela a ještě se mě opovažoval ptát.

,,Jsi hajzl. Jsi svině, Harry Stylesi," procedila jsem skrz zuby a zírala na něj se zaťatýma pěstma.

,,Katie, tohle není tak, jak to vypadá," řekl naprosto klidně. Jeho klid bylo to, co mě naprosto vytočilo. Mrskla jsem po něm pytlík s cookies. Přímo do jeho obličeje. Sykl bolestí, ale nic neřekl.

,,To říká každý. Každej zkurvenej kluk vždycky říká, že to není tak, jak to vypadá," rozhodila jsem naštvaně rukama. Nekřičela jsem, ale mluvila jsem hlasitěji, než obvykle tak, aby to slyšela i slečna dokonalá. Můžou to třeba probrat po tom, co jí on tak bezvadně udělá.

,,Katie-" snažil se mě zastavit, ale já zavrtěla hlavou.

,,Všichni to říkáte. Vsadím se, že máte nějakou příručku, kde se píše, že tahle věta vás zachrání, ale hovno. Hovno! Už jsem si to zažila a po druhý ze sebe blázna dělat nebudu. Viděla jsem jak můj kluk š.uká mojí nejlepší kámošku. Teď vidím, jak ty máš v bytě nějakou dokonalou opálenou holku zabalenou jen v ručníku. A čeká na tebe v ložnici, když jsem ti přišla říct, že tě miluju..." nadechla jsem se.

Bylo mi strašně špatně. Ruce jsem vším tím brněním ani necítila, ale přesto se mi podařilo se nerozbrečet. Až bude po všem, musím se za to pochválit a odměnit.

,,Co víc by mi mohlo říct, že to je tak jak to vypadá?!" bylo ticho. Harry na mě zíral s pootevřenou pusou. V jeho obličeji se odrážela lítost. Samozřejmě, že mu to teď bylo líto. No bezvadný.

,,Užijte si se.x," řekla jsem znechuceně a potom se otočila v té loužičce kávy a čaje a odešla. Odkráčela jsem tam odtud se vztyčenou hlavou.

Hned potom, co jsem byla na ulici, mi začal vyzvánět v kabelce telefon. Samozřejmě, že to byl Harry. Vypnula jsem mobil a hodila ho zpátky. Zrychlila jsem krok. Můj žaludek nedal pokoj a já cestou musela zaběhnout do kavárny na záchod. Nadkláněla jsem se nad záchodovou mísou a doufala, že nikdo neslyší, jak zvracím. Sesunula jsem se na špinavou podlahu a dala se do pláče. Seděla jsem tam dalších několik minut, než se ozvalo bouchání na dveře.

,,Jste vevnitř v pořádku?" slyšela jsem z venku.

,,Minutku," zakřičela jsem a postavila se zpátky na nohy. Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vydechla, abych zahnala pláč pryč. Stačilo vydržet jen chvíli. Za chvíli budu doma. Toaletním papírem jsem setřela slzy a rozmazaný make up. Ovívala jsem se, abych zahnala všechny známky pláče a pak se odvážila vyjít ze záchoda. Venku čekaly dvě postarší paní. Obě se na mě starostlivě dívali.