The Fox // H.S. ff CZ

- 28 -

„Nechtěla bys vystřelit růži?" ozvalo se za mnou.

Znovu mi začalo srdce bušit až v uších, bála jsem se, že je to ten chlap od kolotoče a bála jsem se otočit. Jeho hlas jsem přesně nepoznala. Cítila jsem, že za mnou pořád stojí, jeho přítomnost byla očividná. ,,Nebo třeba toho velkého medvěda? Hodil by se ti do ložnice."

Do ložnice...?

V tu chvíli jsem vystřelila na nohy a otočila se. A opravdu se stalo, to co jsem nejmíň čekala. Byl tu Harry. Cukrová vata mi vypadla z ruky, ale já na to skoro ani nepostřehla. Stál tu naproti mě, ruce zastrčené v kapsách černých džínů, na sobě měl košili a sako. Vypadal moc krásně.

,,Tak?" usmál se a já to nevydržela. Vpadla jsem mu do náruče, až se zapotácel dozadu. Udržel rovnováhu a přitiskl mě k sobě. ,,Moc mě to mrzí Katie, moc mě to všechno mrzí, ale teď jsem tady... Už jsem tady s tebou a slibuju, že už nikam nepojedu." šeptal mi do ucha, tiskl mě k sobě a kolíbal nás ze strany na stranu.

Nemohla jsem mu nic říct, jen jsem nasávala jeho vůni a snažila se opravdu sama sebe přesvědčit, že tohle je opravdové, ne jen tak nějaký sen. Byl tady. Držel mě v náručí a já jeho. Byla to pravda, ale já tomu odmítala věřit. Odtáhla jsem se a prohlédla si ho. Opravdu to byl on. Můj Harry.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě a pohladil mě ve vlasech.

,,Co tady děláš? Jaktože nejsi v Anglii?" zeptala jsem se stále šokovaná jeho přítomností.

,,To je dlouhý příběh," řekl mi a já si založila ruce na prsou.

,,Mám času dost,"

,,Nech mě ti nejdřív vystřelit růži," řekl jemným hlasem, přišel blíž, chytl mě za obě ruce a stiskl je v těch jeho. ,,Prosím," zašeptal a já přikývla. Nehodlala jsem se s ním hádat.

Pousmál se a propletl naše prsty a pak jsme se společně vydali k jednomu ze stánků.

,,Vzal bych si jeden pokus," pořádal Harry starého pána za pultem.

,,Budete potřebovat minimálně pět, hochu," zasmál se na nás ten pán.

,,Nebojte se," řekl Harry, otočil se na mě a mrkl. Usmála jsem se.

,,Fajn, tady máš pušku," řekl stařík a podal Harrymu dlouhou pušku. Potom jsem se postavila vedle Harryho. On se postavil jako nějaký expert na střílení růží a já ho pozorovala. Přiložil obličej k pušce, dlouho mířil, jeho obličej byl celý stažený, jedno oko měl zavřené, soustředil se. Jeho pevné tělo se vůbec nehýbalo, vypadalo to, jako kdyby ani nedýchal. Byl rozkošný a sexy, milovala jsem, když se soustředil. Pak se ozvala rána a já se podívala na místo, kam Harry vystřelil. Růže spadla a Harry spokojeně odložil pušku na pult před toho staříka.

,,Páni," řekl on a poplácal Harryho po rameni. Potom se ohnul a podal mu růži. ,,Jsi první za několik let, komu se to povedlo na první pokus," dodal stařík. Harry si vzal růži a pyšně se usmál.

,,Děkujeme vám," řekl potom a věnoval mu ještě poslední úsměv, než se otočil na mě a podal mi růži.

,,Tady máš, je tvoje. Z lásky," řekl Harry a já od něj růži přijala. Přitiskla jsem si jí k sobě a nehodlala se jí nikdy zbavit, ani když bude seschlá a plesnivá. Bude napořád moje památka na dnešní večer.

,,Kde ses to naučil?" zeptala jsem se, když mě Harry vedl dál do centra poutě. Byla jsme trošku nervózní, protože jsme se blížili k lochnesce.