The Fox // H.S. ff CZ

-10-

8.3.2015

Vygooglila jsem si slovo lištička a zjistila, že toto oslovení se používá k vyjádření atraktivnosti a sex-appealu ženy. Páni, Harryho genialita se projevovala v určitých oblastech víc, než jinde. Pak jsem asi hodinu přemýšlela, jestli si o mně doopravdy myslí, že jsem sexy a přitažlivá a pak jsem usnula.

Až teď mi došlo, že jsme se doopravdy políbili, že jsme spolu strávili celé odpoledne, povídali si, vtipkovali a že spolu poletíme až do Nashville. Ačkoliv si to nechci přiznat, i teď, když sedím a píšu, nemyslím na nic jiného, než na něj. Je to špatně? Já nevím. Snažím se fungovat normálně, ale pokaždé si uvědomím, jak jinak se chovám a jen kvůli němu. Ale nepřijdu si blbě, přijdu si lépe.

Musím to sem napsat - včerejšek byl dokonalý. Lepší den jsem dlouho nezažila. Sice nevím, jestli ještě dokáže konkurovat mému nejlepšímu dni, ale dotahuje se na vrchol žebříčku. Tak dlouho, jsem se s nikým necítila tak uvolněně a jako já. Přesně tak jsem se chovala, než se to všechno stalo a já se do sebe uzavřela a začala všechno nenávidět. Probouzí ve mně mé staré já.

Dopila jsem kávu a šla do školy. Než jsem viděla Harryho, bylo všechno úplně na nic. Celé dvě přednášky jsem jen bezmyšlenkovitě ťukala do klávesnice počítače a přemýšlela, jaké to bude, až se uvidíme. Bude to trapné, nebo naprosto normální? Ale pozdější setkání s Harrym všechno uvedlo na pravou míru.

,,Ahoj, lištičko!" ozvalo se za mnou, když jsem seděla v kantýně a jedla zapečené těstoviny, které moc jako těstoviny nechutnaly.

,,Vygooglovala jsem si to," oznámila jsem mu bez pozdravu. Posadil se vedle mě a s očekáváním mě pozoroval. Byl celkem blízko a já cítila teplo jeho těla. ,,jsi nechutnej, ale celkem originální, to musím uznat," řekla jsem a dala si do pusy další sousto. Vzal mi vidličku, nabral si z mého talíře a dal si také do pusy těstoviny.

,,Myslíš, že jsem originální? A co třeba chytrý, geniální, nápaditý...?" kdyby jen věděl, co jsem o něm napsala do deníku.

,,Ne, jen originální. Tohle oslovení moc lidí nepoužívá," řekla jsem.

,,Asi to záleží na tom, odkud jsi," podotkl a já se zamračila.

,,Takže v Nashville se běžně pěknejm holkám říká lištičko?"

,,Ne tak docela, ale to je jedno." řekl. ,,Jak se máš?" zeptal se a naklonil se ke mně. Pořád jsem si připadala zvláštně, ale neuhýbala jsem před ním. Políbil mě na tvář a položil ruku kolem mých ramen. Nereagovala jsem na to, dělala jsem, jako by se to nedělo.

,,Mám dlouhou školu a už se těším, až budu doma," přiznala jsem.

,,Možná bych tě večer mohl vyzvednout, dali bysme si večeři a potom bych tě doprovodil domů?" navrhl Harry, ale já zavrtěla hlavou.

,,Ne, musím večer psát," řekla jsem. Nebyla to tak úplně pravda. Na dokončení zadání jsem měla celý víkend, ale prostě jsem se na nic dnes večer necítila.

Měla jsem pocit, že nám musím dát trochu prostoru. Ten polibek na tvář a držení kolem ramen na veřejnosti mi připomenul, že na tohle ještě nejsem připravená. Jo, včerejší ukradený polibek byl krásný, ale na denním světle, v plné školní kantýně mi to přišlo jinak. Chtěla jsem s ním trávit čas, ale nechtěla jsem se do ničeho hrnout.

Natočila jsem se k němu tělem. Sundal ze mě ruku a podíval se na mě. ,,Myslím, že oba teď máme hodně práce. Podle tvých předmětů vím, že musíš mít taky hodně učení. Měli bysme se soustředit na školu," odvedla jsem téma jinam. Nechápavě na mě koukal, otevřel pusu, ale pak ji zase zavřel. Na jeho tváři se objevil výraz, který bych nazvala zklamaným.