The Fox // H.S. ff CZ

- 30 -

Další den byl celkem zajímavý. S Harrym jsme vstali spolu, já nám udělala kaši, on uvařil čaj. Potom jsme spolu zasedli ke stolu a oba se ještě probouzeli. Večer jsme šli do kina a pak se pomilovali. Usnuli jsme pozdě, protože se nám nechtělo přestat povídat. Teď jsme toho asi oba dva litovali.

,,Takže jdeš dneska do tý školy, hmm?" zeptala jsem se ho a on přikývl, odložil čaj a spolkl sousto kaše.

,,Snad mě přijmou,"

,,Však druhý semestr ještě skoro ani nezačal, Harry." uklidnila jsem ho, ale nebyla si tak jistá. Naše univerzita byla celkem prestižní škola, nevěděla jsem, jak na Harryho příchod budou teď reagovat.

,,Uvidíme..." povzdychl si a usrkl si čaje.

,,Co bys jinak dělal?" zeptala jsem se a on se podíval do čaje a nepřítomně ho míchal lžičkou. Chvíli trvalo, než ze sebe dostal odpověď.

,,Asi bych šel do nějakého nakladatelství a požádal je o brigádu. Půl roku bych pracoval a pak bych to zkusil v dalším roce," pokrčil rameny, jako by to bylo jediné, co ho napadlo.

,,Takže chceš pracovat v nakladatelství... Po škole?"

,,Nejsem si moc jistej tím, co chci dělat, na rozdíl od tebe. Nemám nějakej sen, nebo tak,"

,,To, že vím, že chci psát, neznamená, že se to i vyplní," podotkla jsem.

,,Jsi talentovaná, chytrá, ve všem vynikáš, podle mě budeš úžasná spisovatelka," usmál se na mě Harry a já sklopila pohled. Snad měl pravdu.

,,Možná, ale co bys chtěl dělat ty? Musíš mít něco, když si šel studovat literaturu?" zajímala jsem se.

,,Studuju jí v kombinaci s managementem. Chtěl bych jednou mít své vydavatelství, nebo podobný podnik. Ale nevím, jestli to je v dnešní době reálný.. Víš, je tolik konkurence, a když se prostě neuchytíš, tak taky můžeš pěkně vyhořet," vysvětlil mi.

,,Jo, ale měl by sis jít za svým snem," věnovala jsem mu malý úsměv.

,,To jo," strčil si do pusy další sousto a tím jsme ukončili naší konverzaci.

Dojedli jsme, chvíli jsem pak ještě zůstala sedět u stolu, než se Harry oblékl. Slušelo mu to. Vstala jsem, poklidila hrnky a misky a pak se šla převléknout. Do školy se mi nechtělo, tolik bych chtěla zůstat doma, válet se a nemyslet na nic jiného než na Harryho. Věděla jsem, že se musím vrátit do reality. Byl tady, bude tady, i když se večer vrátím ze školy a další den taky a dokonce tu bude i o víkendu. Nemuseli jsme nikam spěchat.

,,Připravenej?" zeptala jsem se ho, když stál u zrcadla vedle dveří a snažil se upravit si vlasy.

,,Tak nějak," povzdychl si a pak si oblékl bundu. ,,Pojďme," chytl mě za ruku a odešli jsme.

U školy jsme se museli rozdělit. Já šla na svou přednášku historie a Harry za děkanem. Musel si vyřešit svoje věci a já pokračovat ve studování. Bylo mi smutno, když jsem ho viděla, jak odchází, ale potom jsem si připomněla, že pokud všechno bude dobré, budeme chodit na ty přednášky spolu.

Ve třídě jsem teda zaujala své místo, které téměř vždy zůstávalo volné. Nikdo si vedle mě nesedl, protože to vždy dělal jen Harry. Pro ostatní jsem byla ta odtažitá holka, která neměla kamarády. Ha, jak pravdivé. Otevřela jsem notebook a podívala se do své schránky. Pár nepřečtených emailů od mámy, které jsem odmítala přečíst. Pořád bylo moc brzo, pořád jsem nechtěla vědět, co píše. Bylo mi teď dobře a možná, že je ani nikdy neotevřu.