Every cloud has a silver lining

•Šedivá hlava•

Pohled Ricka

Už jsem Jess dva dny neviděl. Je pořád zavřená v pokoji a mluví s námi jenom přes dveře což není ono. S klukama jí to hodně vzalo ale, kdyby věděla, že kluci jsou pořád v soutěži tak by skákala radostí až do stropu. Jenže táta jí to zatajil, aby měla nějaké to překvapení. Dneska je den kdy odlítáme do Miami. Jess řekla, že přiletí co nejdřív ale, že ještě musí jít ven s Makenzi. Čeká nás asi 6-7 hodinová cesta letadlem a potom asi půl hodiny na kraj Miami do vily.
„Ricku jsme tady" oznámí táta. Pomalu se potácím se svým a Jess kufrem který jsem si vydupal, aby ho netahala sama. Když jsem se toho zbavil, šel jsem za tátou.
„Běž se ke dveřím a počkej tam na tu neznámou pětku" poručil táta. Tak jsem se znova jako magor šel ke dveřím čekat na Louise, Harryho a ty další. Upřímně? Nepamatuju si jejich jména možná tak ještě Liama.

„Čau brácho!" plácnul jsem si s Louisem.
„Čau je s tebou někdo další?" koukal jsem kolem.
„No Liam vytahoval kufr z auta, Zayn se loučil s rodinou víc nikoho" obeznámil mi situaci.
„Okey no takže musíme čekat" povzdechl jsem. Jakýho idiota napadlo letět v 1 hodinu ráno?
„Ty vole to je zima!" zachraptil Lou.
„To mi povídej" i když je v Londýně léto v noci je celkem zima a dost.
„Hele Liam s Niallem" ukázal na Liam a na blonďáka který si pochutnával na bagetě.
„Fajn běžte se odbavit, já tu počkám na ty dva" řekl jsem a oni přikývli. Po chvíli se objevil Harry a ten poslední.

„Ahooj" zakřičel Hazz.
„No nazdar" zašklebil jsem se a vedl je k odbavovacím pultům, kde čekali i ostatní kluci. Po odbavení jsme šli za tátou.
„Tak mám je tu všechny" poklepal jsem tátoj na rameno.
„Už? Přesní to se mi líbí no tak jděte do letadla. Půlka tu ještě není" Na to jsem přikývnul a táhnul je do letadla. Vylezli jsme do letadla, kde nás přivítala mamka. Harry, Liam, Zayn a Niall si sedli do jedný čtyřky a já s Louisem hned přes uličku.

„Tak co Jessy? Kde vůbec je?" vyptával se Harry.
„Nevylezla z pokoje od tý doby co vás táta jakože vyhodil" povzdychl jsem.
„No tak to je hustý" vypadlo z Harryho.
„A myslíš, že vůbec přijede?" houknul Liam.
„Jo myslím, že jo... jen se s tím musí trochu vyrovnat" přikývli.

„Tak do deseti minut budem vzlítat tak se snažte aspoň chvíli spát aby, jste byli použitelní" obeznámil nám táta ještě pár informací. Když se letadlo zvedlo do určené výšky tak táta stlumil trochu světlo abychom mohli spát... Jenže to bychom nesměli být já s Louisem blízko sebe. Prokecali jsme skoro celý let.

Po doletu do Miami jsme se poskládali do několikati aut a jeli směr vila.

O pár dní později

Konečně sobota večer. Celý dny se tu nikdo nezastavil. Táta lítal z jedný zkušebny do druhý mamka chodila na nějaké schůzky a já hlídal prcka nebo byl někde v prd*eli. Jess pořád nepřijela a co jsem viděl na Instagramu vypadala celkem šťastně na fotkách.

„Simone?" přišla do obýváku mamka.
„Hmm?" otočil na ní hlavu. Mamka mu podala mobil. Nahnul jsem se, abych viděl co tam je. Byl tam Lukas jak běhá s utěrkou po naší kuchyni. Dostal jsem záchvat smíchu!! Všichni se na mě otočili s divnejma ksichtama.
„Já tu Jessicu zabiju! Paule!" zřval po vile se smíchem.

„Co je?" šťouchnul mě Louis.
„No Jess má jaksi pánskou návštěvu která neumí ani uvařit" smál jsem se jak dement. FAKT!! Louis se zaseknul a čuměl do prázdna.

„PAULE!" řval táta. Po chvíli byl slyšet dupot ze z hora. Otočil jsem se a opřel se opěradlo. No to jsem neměl dělat! Paul přiběhl jen v ručníku. To jsem fakt nedával. V jednu chvíli jsem ležel na zemi a nevěděl jak se tam vzal a bylo mi to jaksi fuk.

„Co sakra chceš? Hele taky potřebuju trochu soukromí!" zatřepal hlavou. Táta mu strčil před obličej mobil a Paul se začal taky smát.
„Vem si mobil" ukázal na Paulův mobil, co ležel na stolku „A pojď do kanceláře!" řekl táta a šel Paul i v ručníku šel stejným směr kancl. Když jsem se přestal tlemit, plížil jsem ke kanceláři.

„Můžem jít s tebou?" promluvil někdo. Stál tam Louis s Harrym.
„Ježiš já se lek! Jo jdem" zapištěl jsem. Pomalu jsme se plížili ke dveřím a naslouchali bylo tam ticho.

„Jedete dovnitř nebo co?" ozval se táta z druhé strany dveří. Sakra.
„Jo už jdem" houknul jsem a protočil očima.
„Sednout!" přikázal. Tak jsme se rozvalili na gauč. Táta s Paulem seděli naproti nám v křeslech.

„Ahoj tatí a strejdo" ozvalo se z tátovího mobilu „Čau táto a Simone" vyšlo z mobilu Paula. Když je takhle pozdravili tátové dělali, že nechápou.
„ No nic co se to sakra doma děje? Co to bylo za kouř? Jessico jestli zejtra uvidím v novinách, že jsme vyhořeli tak vás přizabiju! A co tam vlastně dělá Lukas?" vyptával se fotřík.
„Nic se tu neděje, ten kouř byl od spálenýho popcornu. Promiň, ale nic neuvidíš no a Luk tu vaří a hlídá mě" vysvětlila.
„Můj syn a vaří?? Na těch fotkách to vypadalo, že si hraje na supermana" smál se Paul.
„Jaký fotky?" zeptal se zmateně Luk.
„No tak já končím, synku brzy přileťte Čau!" řekl Paul rychle a zavěsil.
„Jess kdy přijedeš? Sammy už se po tobě ptá a v noci moc nespí, protože si myslí, že se ti něco stalo. A hlavně tu potřebuju pomoc! Jestli přijedeš a budu mit šediví vlasy je to tvoje vina jasný?" vydírájí na na šediví vlasy?? Jako fakt? Nic proti tati ale ty už nějaký ty vlasy šedivý máš.
„Jasný pane" řekla jako voják. Museli jsme se zasmát! Jenom ona umí z obyčejné věty udělat kavinu. „No přiletím, co nejdřív neboj ty šedivá hlavo" šedivá hlava to bodlo! Tomu jsme se museli zasmát ještě víc! Ale táta nás okřiknul.
„Nějaká rozjetá ne? Tak já musím končit, budeme zkoušet tak Ahooj a nezlobte!" řekl táta a zavěsil.

„Bože ta holka mě zabije" zasmál se táta.
„Jo jasně šedivá hlavo" tlemili jsme se „No ale Paule myslím žes jí to celkem podělal prože Lukas nevěl nejspíš o těch fotkách" jen přikývl.Paul se odešel do umýt a já s klukama jsme zamířili každý do svého pokoje.

Zapnul jsem si telku a došel se vykoupat. Jen v boxerkách jsem šel k sobě, ale měl jsem tam návštěvu.
„Prcku jak to že nespíš?" sednul jsem si vedle na postel.
„Nemůžu spát, kdy přijede Jess? Je v pořádku?" vyptával se.
„Neboj, přijede co nejdřív je v pořádku" rozcuchala jsem mu vlasy.
„Můžu spát u tebe?" udělal psí oči.
„Jasně ale trochu se šoupni" zašklebil jsem se. Usmál se, posunul se. Koukali jsme na Dva a půl chlapa a prcek po chvíli usnul. Už jsem pomalu, když se z chodby ozvalo.

„Kde je Sam? Kde je?" zaječela máma. Opatrně jsem vstal. A šel najít to ječící stvoření. Našel jsem jí v kuchyni i s tátou a Paulem. Ostatní jí asi neslyšeli aspoň že tak.
„Mami nevyšiluj o..." nestihl jsem doříct větu.
„Nevyšiluj? Jak nemám vyšilovat když nevím kde je moje dítě?" řvala.
„Ježiš mami klid prcek spí u mě" pokroutil jsem hlavou. Nic neřekla a běžela nahoru. Tak jsem šel za ní. Seděla na mí posteli a koukala na bráchu.

„Proč šel vlastně k tobě?" šeptala máma.
„Bál se Jess" povzdechl jsem.
„Má oni strach vždyť ona mu zachránila život" pohladila ho po hlavě.
„Mami ...." Nestihl jsem nic víc říct, protože odešla. Nesnáším tohle téma! Bylo to dost těžký období a nechci se k tomu vracet... při přemýšlení jsem usnul......

Ahooj!! :DD tak je tu další díl! A je z Rickova pohledu :)) no tak snad se vám líbí :D přesáhli jsme hranici 100 reads!! Moc za to děkuju!! :)) že to čtete!! Jste užasní!! Tak si užívejte prázky! Papa