Beginning of the end | CZ

Jeskyně

,, Počkej! Nerozumím tomu!'' vykřikla jsem po minutě cesty. Neodpověděl. Táhl mě za sebou jako kus nějakého hadru. Svůj batůžek jsem po cestě vytratila a to jsem v něm měla všechny své věci k přežití. ,, Pane!'' Prudce jsem se zastavila a tak se vyvlékla z jeho sevření. Začala jsem si mírně přejíždět pohmožděné místo, za které mě držel a poté znovu zvolala: ,, Vysvětlete mi to a ... neznám ani vaše jméno, ani nevím kdo jste! Nevím proč, ale věřím vám, ale v hloubi duše potřebuji znát informace, abych se uklidnila.''

 ,, Kuráž to máš,'' přistoupil ke mě a zlomyslně se pousmál. ,, Ale teď není čas na nějaký vysvětlování. Prozatím ti musí stačit, že se jmenuji Intel. A teď běž!'' Znovu mě popadl za ruku. Běželi jsme dál. Byl o dost rychlejší než já, ale snažil se přizpůsobit mému kroku. 

Ani nevím, jak dlouho jsme ještě běželi. Bolelo mě u srdce, jak už jsem nemohla, ale nakonec jsme zastavili před velkou skálou, jež měla malou tmavou prohlubeň. Jeskyně a právě tam mě táhl. Trochu jsem se bála toho, co nás tam může čekat, ale nemusela jsem se bát.

Zastavili jsme a Intel začal rozdělávat oheň pomocí zvláštního materiálu. Z kapsy vytáhl malou lahvičku, ve které byla jakási voda. Jen jedna jediná kapka dopadla na zem a už jsme měli plamínek. Bylo to neuvěřitelné. Voda, jež dává oheň. Co je tohle za pohádku? Žádnou takovou jsem nikdy nečetla... 

Přitáhla jsem si stehna k tělu a tak se zahřála ještě víc. ,, Tak a teď mi začni vysvětlovat. Kde to jsem, co se tady děje a...no však víš mladý cizinče.'' Milý úsměv ze mě opadl, ale i přesto jsem se snažila chovat klidně a mile. Intel zaměřil svůj průbojný pohled na mě a až po chvíli promluvil.

,, Odkud to jsi, že nic nevíš!?'' Byla to spíše řečnická otázka. ,, Tohle je svět plný válek. Každým dnem rozparovači vyhlazují další a další města. Snaží se chytit poslední z inteligentně vyvinutých lidí. Většinou se jim už neříká lidé, jelikož myslí jinak a jinak se chovají. Nepociťují nic a mají jen jeden cíl a to záleží na nich, jaký si zvolí. Rozparovači je skupina lidí, která se je snaží zahubit a tím zahubit myslím zahubit. Všechny do jednoho. Nepřestanou ničit,'' Jeho zlomyslný úšklebek, která rázem nastal se mi nelíbil. ,, Nejspíš se zahubí než nás všechny chytí!''

,, Počkej...řekl jsi nás všechny? To...to znamená, že jsi jeden z těch...Ach babičko, do čeho jsem se to zase zamotala!''