Intel zbystřil stejně jako já. ,, Vy jste je zavolali!'' takhle naštvaného jsem ho ještě neviděla. Viděla jsem na něj, že měl chuť zabíjet, jelikož se natahoval ke své zbrani za svým opaskem. Jenže já ho zastavila. Zase.
,, Musíme jít!''
Vesničan byl lehce mimo. Právě mu došlo, že jsme tohle jen narafičili a já patřím k němu. Intel neřekl ani slovo. Vzal mě za ruku a rychlostí, jakou jsem nezvládala, jsme se rozběhli ven. V dálce byl vidět oheň, který nelítostně postupoval přes dřevěné obydlí až k nám a mezi těmi plameny se z čista jasna vynořila skupinka vojáků, jež v rukou dřímali nebezpečné zbraně, které hned na nás zamířili.
Běželi jsme k lesu. Moje kondička se možná trochu vylepšila, ale stále jsem nepobírala dech. Bála jsem se, že nás kvůli mě chytí a zabijí.
A náhle další rána, která byla čistě přírodní. Právě začala bouře, která byla doprovázená prudkým deštěm. Přes veliké kapky jsem neviděla, kam šlapu. Zpomalilo mě to ještě víc, než předtím a tím pádem byla velká pravděpodobnost, že jsme prostě prohráli.
PIF!
Zastavila jsem a pokusila se zhluboka nadechnout, jenže nešlo to. Byl to zvláštní pocit, který pomalu, ale jistě přicházel. Začínalo mě to sžírat zevnitř. Pálilo to a na svých šatech jsem cítila jakousi tekutinu. Podívala jsem se a v ten moment mi to došlo. Krev...právě mě střelili.
Pohlédla jsem na Intela, který se teprve teď zastavil a hned poté upadla do měkké trávy. Všechno se mi začalo mlžit. Ještě na okamžik jsem však spatřila pohled svého společníka. Položil hlavu na stranu a začal si mě prohlížet.Jeho krásné oči na mě upíraly svůj pronikavý pohled. Přimělo mě to k lehkému úsměvu. Jeho rozcuchané vlasy, které byly lehce smáčené deštěm, byly neodolatelné. Jenže to bylo všechno, co jsem naposledy viděla. Rázem na to jsem upadla do zvláštního stavu...
Neměla jsem obraz, jen jsem pociťovala úpornou bolest a slyšela v dálce hlasy, které se nesmírnou rychlostí přibližovaly.
Bolest se nedala zastavit. Drtilo mi to orgány. Chtělo se mi řvát, brečet, bušit, utíkat, ale ani jedno z toho jsem teď udělat nemohla.
ČTEŠ
Beginning of the end | CZ
Fiksi PenggemarV tom opuštěném domě, na konci té liduprázdné ulici se nachází něco tajemného a kouzelného. Nikdy nikdo přesně nevěděl, proč ten dům přitahuje malé děti a nikdo nikdy nezjistil, proč každému připadá jako z pohádky. Uvnitř tohoto domu se ukrývají dve...